Zrod světového dědictví UNESCO
Příběh návštěvnického centra v Lublaňském močálu musí začít u starosty města Ig – telefonátem, který obdržel před více než deseti lety. Tehdy mu jménem UNESCO volal slovinský ministr kultury a sdělil mu, že zde chtějí investovat několik milionů euro. Ig byl vybrán jako jedno z deseti míst, kde se má vyprávět příběh starobylých kůlových obydlí v močálech. V okolí Igu byly nalezeny četné archeologické pozůstatky a také nejstarší dřevěné kolo na světě. Z více než 100 lokalit neolitických kůlových obydlí v Německu, Francii, Itálii, Rakousku, Švýcarsku a Slovinsku měl být Ig vyzdvižen jako turistické a kulturní centrum. Od té doby se usilovalo o realizaci projektu, který měl nejen doplnit lokalitu o novou stavbu, ale také upoutat pozornost. Investiční náklady na výstavbu poskytla z 55 % EU, zbytek muselo sehnat samo město, které malé centrum připomínající muzeum provozuje. Kromě 3000 obyvatel a této nové turistické atrakce má Ig pouze velkou továrnu na výrobu registračních značek pro automobily, ženskou věznici ve starém zámku a klidné kostelní náměstí s penzionem, radnicí, knihovnou, zmrzlinárnou a lékárnou.
Všemocná bažina
Architekt Aleksander Ostan, který návštěvnické centrum v Igu navrhnul, si v náčrtech svých projektů všímá mnoha detailů o historii a vývoji této oblasti. Nedaleko Igu se například stékají tři řeky. Před 5000 lety zde bylo obrovské jezero, které se v průběhu 2000 let stále zmenšovalo. Kůlová obydlí, kterým je muzeum v Igu věnováno, putovala spolu s břehem a měnila svou polohu. Ljubljansko barje, neboli Lublaňský močál, se každý rok propadá o 0,5 mm. Bez ohledu na to, zda jde o novou nebo starou stavbu, dřevěnou nebo betonovou, bažina vždy nakonec zvítězí. Ale na Igu se nikdo nebojí, že by mělo cokoliv zmizet. A pokud snad ano, Ostan použil při navrhování pouze obnovitelné materiály, takže s nadsázkou poukazuje na to, že: „Co nám příroda dala, ať si klidně i vezme.“
Obnovitelné materiály pro moderní kůlové obydlí
Při návrhu Ostan použil formu nápadně připomínající původní prehistorické kůlové obydlí z doby bronzové. Budova stojí na nosných i nenosných pilířích, coby kůlech. Aby byla tato vizualizace dokonalá, je přízemí z velké části prosklené a dává tak novodobým „kůlům“ z dálky vyniknout. Na prosklené přízemí navazuje lamelová dřevěná fasáda v druhém podlaží. Svislý dřevěný obklad byl pro kůlová obydlí rovněž typický. Původně měl dřevěný obklad plynule přecházet i na střechu, ale z důvodu nutnosti 100% ochrany před nepřízní počasí byla nakonec zvolena lehká hliníková střecha společnosti PREFA Aluminiumprodukte. Její výhodou je kromě nízké hmotnosti také plná recyklovatelnost, libovolné barevné provedení a nulová údržba. S ohledem na fakt, že hřeben a okapní hrana nejsou navzájem rovnoběžné a že celá střešní konstrukce informačního centra má velmi složitý, několikrát lomený tvar, byl použit svitkový plech PREFALZ v barvě P.10 tmavě šedé, na který se vztahuje 40letá záruka na barvu i materiál.
Tisková zpráva
Děkuji za perfektní popisky pod fotografiemi. Zatím se všechny články o trati soustřeďují na stavbu estakády. , Estakáda je sice…
Petr Tak to záleží na samotném prodejci a výrobci oken, jaké bude mít stanovené dodací lhůty. Protože jemu dodá skla…
Tu technickou pomoc při zakládání první řady je fakt skvělá možnost využít. Ono to zase nestojí nijak moc a není…
Heluz je v podstatě dost populární značka výrobce stavebního materiálu v Česku, hlavně jsou známí svými dobrými izolačními vlastnostmi. Úplně…
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...