Labskou boudou a její přestavbou se zabývají už několik semestrů studenti architektury ČVUT v Praze, kteří navrhli několik možnosti rekonstrukce celého objektu. O návrhy rekonstrukce studenty požádal soukromý majitel Labské boudy, podnikatel Martin Pumr.
Labskou boudu v Krkonoších chce koupit boudař Holeček
Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) 20. ledna (ČTK) – Labskou boudu v Krkonoších chce koupit boudař Jiří Holeček, který během uplynulých sedmi let působil na hřebenové Luční boudě. Holeček má boudu zatím v pronájmu a se současným majitelem jedná o jejím odprodeji, informuje ve svém dnešním vydání pro Královéhradecký kraj Mladá fronta Dnes (MfD).
"S majitelem jednáme o odprodeji. Dá se dokonce říci, že jsme v podstatě dohodnuti. V následujících měsících chceme vyřešit všechny formality a už na letní sezonu by měla být Labská bouda moje," uvedl Holeček. Objekt při privatizaci státních Interhotelů Krkonoše získala v roce 1996 dopravní firma Pumr & Ryba z Lázní Bělohradu, která ji vlastní dodnes. "Pan Holeček Labskou boudu v současné době provozuje a má ji v nájmu na dobu neurčitou. To je vše, co k tomu mohu v této chvíli říci," sdělil Martin Ryba, který nyní pobývá v zahraničí.
V případě, že Holeček chatu koupí, chce do dvou let provést některé úpravy, například zvýšit množství nabízených pokojů, nabídnout lepší služby a také otevřít expozice s horskou a přírodovědnou tematikou. "Pan Holeček na Luční dokázal, že je opravdu velice kvalitní hřebenový boudař, a věřím, že má šanci zvednout i Labskou. I když tam to bude mít podle mého názoru ještě těžší," uvedl krajinný ekolog a krkonošský podnikatel v cestovním ruchu Pavel Klimeš.
Labská bouda Leží u pramene Labe ve výšce 1340 metrů nad mořem v nejpřísněji chráněné zóně Krkonošského národního parku. Devítipodlažní Labská bouda vznikla po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy. Obří betonová hmota Labské boudy v krkonošské krajině od doby svého vzniku budí negativní emoce veřejnosti. V minulosti se hovořilo o tom, že by Labskou boudu koupil stát a celý objekt by se zboural. Vloni však stát od tohoto záměru upustil. Důvodem je nedostatek peněz, koupě a demolice objektu by mohla stát až 90 milionů korun.
Labskou boudou a její přestavbou se zabývají už několik semestrů studenti architektury ČVUT v Praze, kteří navrhli několik možnosti rekonstrukce celého objektu. "Měla by to být spíš hospoda, protože zájem o stravování je tam celoroční. Na rozdíl od ubytování. To by stačilo nouzové, kdyby někoho postihla nepohoda," uvedl architekt a pedagog Vít Kándl, který studenty vedl.
(Návrhy naleznete na stránkách iDnes.cz Hradeckého kraje zde, článek na toto téma naleznete i na serveru lidovky.cz – zde – doplněno Stavbaweb)
Souhlasím, že vliv Filharmonie na okolí bude menší než vliv okolí na Filharmonii. Ale pokud jde o problém dopravy a…
Tak možná proto, že potřebují změřit, za jak dlouho se napršená voda vsákne na přesně dané ploše? Přece jen jde…
Hodně jsem už o téhle maltě četl a zjišťoval, zdá se mi to jako velmi dobrá volba na stavbu domu,…
Negativní vlivy nebude mít Filharmonie na okolí, ale okolí na Filharmonii. Koncentrace dopravních provozů aut na Magistrále, železnice na tratích…
Asi i parkuje, ale nechápu, proč je zelená plocha výš a ohraničena obrubníkem, který zamezí odtoku dešťové vody ze zpevněných…