Transformací přístavního brownfieldu se z lokality stala příjemná současná čtvrť, která se jako oáza klidu zrcadlí na hladině řeky pulsujícího města. Ruch tramvajových tratí a kapacitních ulic cloní zeleň i okolní administrativní budovy. Návaznost na cyklostezky a parky, a především také samotný život u řeky přispívá k rezidenčním kvalitám. Oblíbené jsou paddleboardy, rybaření nebo jachting, v zimě se hladina mění v obrovské kluziště. Okolí nabízí plnou občanskou vybavenost včetně divadla, parků nebo uměleckých ateliérů.
Návrh studia QARTA Architektura navazuje na koncepci regenerace celého území bývalých přístavních doků. Jestliže byla předchozí bytová výstavba koncipována jako bydlení v zeleni, jedná se v našem případě spíše o bydlení městského charakteru s náplavkou a vnitřní ulicí, které přirozeně zeleň reflektuje jako nedílnou součást vlastního okolí domu.
Urbanismus vychází z rozvržení území původních doků. Jednotlivé domy kopírují tvar ostrova ve dvou řadách a vytváří ulici. Atmosféru ulice tvoří prostory před vstupy a zahrádky přízemních bytů v duchu „holandského“ bydlení doplněné bohatou zelení.
Domy jsou čtyřpodlažní, měřítko snižují prosklené penthousy nejvyššího patra. Ulice tak dostává lidské měřítko. Celkem 150 bytů je rozděleno na 12 vstupů. Každý uživatel má maximálně dva sousedy na patře. Původní těleso poloostrova nenásilně ukrývá obrovský podzemní parking pro 156 automobilů. Tomu musela být přizpůsobena vodotěsná spodní stavba. Založení objektů v podstatě na vodní hladině vyžadovalo celkově náročné technické řešení.
V projektu je navržen důmyslný systém protipovodňových opatření, která jsme se snažili nenásilně zakomponovat do vizuálu domu. Spodní byty chrání těsné opěrné stěny, doplněné o mobilní systém ochrany proti velké vodě. V parteru jsou další bezpečnostní prvky, které dotváří přístavní atmosféru. Například se jedná o masivní vázací kruhy sloužící k případnému stabilizování lodí v přístavu.
Okolní prostředí přímo vybízí k pobytu ve venkovních prostorách. Důraz klademe na balkony a terasy nebo předzahrádky, které jsou s okolím komfortně propojeny. Balkony jsou prostorné, navržené s ohledem na intimitu a výhledy, kompozičně poskládané v tekoucích vlnách. Právě hra balkonů utváří specifický vizuální vjem navržených domů.
Kombinace zvolených materiálů – perforovaných plechových panelů a omítky ve válečkované struktuře – souzní s přístavní atmosférou. Tu evokuje rovněž barevnost fasád, která kombinuje perleťové laky mosazné a stříbrné barvy se šedou omítkou. Speciálně vyvinuté plechové panely ze samonosných dvojitých skořepin zdůrazňují čistý design „bublinové perforace“ odkazující na vodní hladinu. Vázací ocelové kruhy nebo mola jsou pak funkčními doplňky.
Západní břeh říčního kanálu lemuje promenáda. Tato volně přístupná náplavka navazuje na okolní veřejné prostory a na rozdíl od velmi dynamického prostředí náplavek v centru Prahy si uchovává intimní charakter. Je ideálním místem třeba pro klidné kotvení lodi, relaxaci místních i těch, kteří přicházejí vychutnat si zdejší specifickou atmosféru.
Autorská zpráva, redakčně upraveno
Foto: BoysPlayNice
Studio: QARTA Architektura
Autor: Jiří Řezák, David Wittassek, Lukáš Němeček
Spoluautor: Pavel Fanta
Umístění projektu: Smrčkova, Praha 8
Rok projektu: 2016-2018
Rok dokončení: 2019
Zastavěná plocha: 4 013 m²
Hrubá podlahová plocha: 14 000 m²
Plocha pozemku: 14 118 m²
Rozměry:
Objekt S1, 1NP 12,5 × 92,3 m, zastavěná plocha 1 153,75 m2
Objekt S2, 1NP 12,5 × 81,5 m, zastavěná plocha 1 018,75 m2
Objekt S3 a S4, 1NP 12,5 × 54,5 m, zastavěná plocha 681,25 m2
Objekt S5, 1NP 12,5 × 38,3 m, zastavěná plocha 478,75 m2
Studio: QARTA Architektura
Autor: Jiří Řezák, David Wittassek, Lukáš Němeček
Spoluautor: Pavel Fanta
Umístění projektu: Smrčkova, Praha 8
Rok projektu: 2016-2018
Rok dokončení: 2019
Zastavěná plocha: 4 013 m²
Hrubá podlahová plocha: 14 000 m²
Plocha pozemku: 14 118 m²
Rozměry:
Objekt S1, 1NP 12,5 × 92,3 m, zastavěná plocha 1 153,75 m2
Objekt S2, 1NP 12,5 × 81,5 m, zastavěná plocha 1 018,75 m2
Objekt S3 a S4, 1NP 12,5 × 54,5 m, zastavěná plocha 681,25 m2
Objekt S5, 1NP 12,5 × 38,3 m, zastavěná plocha 478,75 m2
Moc hezké. Ale je to už taková třešínka na dortu. Měli by dostat pochvalu všichni, kteří se na libeňákách podíleli úplně od začátku – podklady k dokumentaci k územnímu řízení a stavebnímu povolení (Ateliér A+R system s.r.o.), včetně dendroloogického průzkumu, podkladů ke kácení dřevin, sadových úprav, posouzení vlivu na životní prostředí … Když už je vše dokonale připravené, tak se pak navrhují i pěkné stavby. Ale ta příprava, ta je taky velmi důležitá pro to, aby mohla vzniknou takováto čtvrť holandského typu na Vltavě.
Vzpomínka na libeňáky, když se začínalo:
https://www.uschovna.cz/zasilka/FSBH3R4FRUL4HAI9-ILH/
Tak já budu zase za škarohlída, i když mě to netěší. Ale páni architekti, opravdu je nutné to neustále se opakující klišé, že teprve když okna nejsou nad sebou a ideálně je každé jinak velké, pak je to ta pravá architektura? Jak je potom možné, že stovky let to fungovalo přesně naopak a vznikly neskutečně dobré stavby, z nichž mnohé ta staletí přetrvaly? Je to naše trauma z paneláků, že už neumíme navrhnout normální barák, kde i fasáda má řád a logiku? (Třeba i statickou, protože jak debilně se přenášejí síly z těch mimochodných meziokenních pilířů, byť chápu, že ty obvodové stěny třeba nejsou nosné, že?) No nic, to je jen takové popíchnutí, jinak samozřejmě dík za každý urbanisticky aspoň trochu promyšlený počin, sloužící bydlení a navíc rehabilitující brownfield, abych nebyl jen negativní. 🙂
Slušelo by se zmínit, že návrh urbanismu celé lokality vzešel z mezinárodního workshopu a vítězného návrhu libereckého SIALu někdy kolem roku 2000. Po povodních se muselo několik let počkat, než se lidé přestanou bát bydlet u vody. Nicméně mě těší, že původní koncept přežil.
Jste dobrý kluci! Pěkný je to.