(ČTK) – Pražský magistrát by neměl bourat Libeňský most. Pokud tak učiní, měl by vypsat architektonickou soutěž na podobu nového mostu. ČTK to za Českou komoru architektů (ČKA) sdělil architekt Pavel Hnilička. Pražští radní rozhodli, že v případě bourání půjde město cestou výběrového řízení, kdy dostane nový most bez soutěže na jeho podobu. Zbourání radní v úterý podpořili a zdůvodnili ho časovou a finanční úsporou. Proti se postavili někteří politici a obyvatelé. Ve čtvrtek osud mostu projednají zastupitelé.
„Takový postup je podle nás špatný. Takto se to dělat nemá. Nejen u takto výjimečné stavby by měl veřejný zadavatel volit architektonickou soutěž. Tu navíc doporučuje i dokument Politika architektury a stavební kultury, který byl přijat vládou ČR v roce 2015,“ uvedl Hnilička. „Most by měl být jednoznačně zachován a opraven. Jednak je to z praktického hlediska jednodušší, celý proces bude rychlejší při rekonstrukci než při novostavbě,“ dodal.
Pokud by zastupitelé na čtvrtečním jednání potvrdili rozhodnutí rady, vybraná firma by musela dodržet maximální cenu stavby, kterou by v zakázce stanovilo město, harmonogram stavby a rovněž by dodala jeho podobu. Architektonickou soutěž by Praha nedělala. Hnilička uvedl, že tento postup není neobvyklý. „Známkou vyspělé společnosti ale je, že se architektonické soutěže na významné veřejné zakázky dělají automaticky,“ uvedl.
Chybný je podle architekta záměr, aby byl nový most širší o jízdní pruh v každém směru. „Most kapacitou dostačuje. Navíc z urbanistického hlediska je potřeba upozornit, že případné jízdní pruhy navíc nemají vyústění. Pokud by se most rozšiřoval, muselo by se bourat v Holešovicích,“ uvedl.
Proti radou schválenému postupu se postavila například radnice Prahy 7 a nehlasovali pro ni na jednání rady zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). V úterý vpodvečer se pak na mostě konal happening proti bourání a v minulosti vznikla i petice na záchranu mostu.
Praha hledá, jak spojit břehy při bourání Libeňského mostu
(ČTK) – Praha zatím neví, jak spojit pro MHD a auta vltavské břehy v případě bourání Libeňského mostu. Nyní zkoumá možnost stavby provizorního mostu proti proudu od toho současného. Jasné je pouze to, že přes Vltavu bude vést konstrukce pro inženýrské sítě. Novinářům to dnes řekl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Zbourání mostu dne 24. dubna 2018 podpořili pražští radní, kteří je zdůvodnili časovou a finanční úsporou.
Ve čtvrtek musí bourání ještě projednat zastupitelé. Proti odstranění mostu vystoupili radní Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN), kteří uvedli, že pro bourání nebudou hlasovat v zastupitelstvu.
„Technická náhradní lávka tam musí existovat kvůli přeložení (inženýrských) sítí. Problém je samozřejmě s plnohodnotnou náhradou mostu,“ řekl Dolínek. Most by byl uzavřen až ve chvíli, kdy bude odstraňován a nahrazován novým.
Problém se stavbou provizorního mostu tkví podle Dolínka v šířce Vltavy a téměř kilometrové délce soumostí Libeňského mostu. Město by navíc zasahovalo do soukromých pozemků. „Zadali jsme ale Technické správě komunikací (TSK), aby se podívala na řešení proti proudu. Jedno se tam nabízí jako teoreticky možné, ale musíme ho prověřit,“ řekl. Pokud TSK najde, kudy provizorium vést, bude o jeho stavbě rozhodovat ještě náročnost technického provedení a cena.
Kdy by mohl být Libeňský most zbourán a postaven nový, není jasné. Pokud s tím budou zastupitelé ve čtvrtek souhlasit, pak město nechá doplnit technickou dokumentaci zadání stavby. V následujících měsících ji předá firmám, které před lety uspěly v prvním kole výběrového řízení. Firmy v druhém kole navrhnou nejefektivnější stavbu mostu. Praha v minulosti hledala firmu na stavbu nového mostu, od bourání ale v roce 2016 ustoupila a chtěla rekonstrukci, kterou si nyní vedení města rozmyslelo.
Pokud zastupitelé dnešní rozhodnutí rady neodsouhlasí, vrátí se město k záměru most opravit.
Při stavbě nového mostu by město vypsalo soutěž tak, že by vybraná firma musela dodržet maximální cenu a čas výstavby, ke kterým by zavázala. Architektonická soutěž by se nedělala. Vedení města tento způsob hájí úsporami. „Náklady na opravu mostu překonají náklady na nový most,“ řekla primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
O rekonstrukci či zbourání mostu se už roky vedou spory. Část politiků a obyvatel prosazuje opravu, považují současný most za architektonicky a památkově cenný. Proti bourání vznikla petice. Osud mostu řešilo rovněž ministerstvo kultury, které jej památkou neprohlásilo.
Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.
Pražští radní podpořili zbourání poškozeného Libeňského mostu
(ČTK) – Pražští radní dne 24. dubna 2018 podpořili zbourání Libeňského mostu. Na jeho místě má vzniknout nový. Zbourání musí ještě potvrdit pražští zastupitelé. S návrhem na demolici souhlasilo sedm z 11 radních z řad ANO a ČSSD, bourání nepodpořili zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce byl letos šest týdnů zavřený. Proti bourání se v minulosti postavila Praha 7 nebo občanská sdružení. Most z roku 1928 nebyl nikdy opravován.
Pokud by zastupitelé na čtvrtečním jednání potvrdili rozhodnutí rady, vybraná firma by musela dodržet maximální cenu stavby, kterou by v zakázce stanovilo město. Architektonická soutěž by se nedělala. Materiál předložil radním primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD), který už v úterý uvedl, že nejefektivnější a nejekonomičtější je most zbourat. Stejný názor má primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Proti bourání se na jednání rady postavili zástupci Trojkoalice. Záměr podle zastupitelů Matěje Stropnického a Ondřeje Mirovského (oba Zelení) nepodpoří ani na jednání zastupitelů. „Dolínek na závěr svého mandátu za sebou doslova pálí mosty. My trváme na tom, že bourat je barbarské a že má most být opraven. Zvlášť, když to zvládne i Správa železniční dopravní cesty v případě 150 let starého Negrelliho viaduktu,“ uvedl Stropnický.
Rozhodnutí se nelíbí ani starostovi Prahy 7 Janu Čižinskému (KDU-ČSL/Trojkoalice). „Součástí projektu na nový most není náhradní doprava. Nejméně dva roky bez jakéhokoliv mostu je nepřijatelné. Zkusili jsme si v zimě jeden měsíc a myslím, že to všem stačilo. Zboření cenného mostu a jeho nahrazení mostem bez architektonické soutěže je barbarství,“ uvedl.
Naopak rozhodnutí vítá předsedkyně opozičních zastupitelů ODS Alexandra Udženija. „Pozdě, ale přeci došlo některým radním, že zbourání mostu a výstavba nového je nejlepší, nejrychlejší a nejlevnější východisko pro Pražany. Já rozhodnutí kvituji a dlouhodobě jsem jeho zastánkyní,“ uvedla.
Předseda zastupitelů opoziční TOP 09 Václav Novotný kritizoval způsob postupu města. „Tváří se, že řídí město, ale o ničem podstatném nejsou schopni rozhodnout a berou si jako rukojmí zastupitelstvo. Koalice se jen tváří, že existuje, ale není schopna prosadit nic,“ řekl.
___
(ČTK – 24. 4 2018) – O osudu pražského Libeňského mostu by mohlo být jasno v úterý. Primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD) chce pražským radním předložit ke schválení plán zbourání a výstavby nového mostu. Dolínek to dnes napsal na svém facebookovém profilu. Jako důvod uvedl, že je to nejrychlejší a nejefektivnější způsob. Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce byl letos šest týdnů zavřený. Proti bourání se v minulosti postavila Praha 7 nebo občanská sdružení. Most z roku 1928 nebyl nikdy opraven.
„V úterý navrhnu radě hlavního města, aby se šlo cestou zbourání a stavby nového Libeňského mostu. Ze všech podkladů expertů vychází tato možnost jako nejrychlejší a nejefektivnější s ohledem na životnost, funkčnost a bezpečnost mostu, a rovněž nejekonomičtější z hlediska budoucích nákladů,“ napsal Dolínek.
Pokud Dolínkův plán radní schválí, město by nový most stavělo v režimu tzv. žlutého fidicu, tedy způsobu zadání zakázky, kdy je garantována její cena. „Objednatel popíše ve svém zadání pouze účel, standardy, rozsah a další například výkonová kritéria. Cena je pevná i termín je pevný. Ve světě jsou stavby v režimu žlutého fidicu běžné, v Česku zatím spíše výjimečné,“ uvedl na dotaz ČTK Dolínek.
Záměr dnes podpořila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). „To rozhodnutí musí být pro město co nejlepší a zatím vše ukazuje na to, že to znamená stavbu nového mostu. Bude mít nesrovnatelně delší životnost, náklady na údržbu budou samozřejmě nižší a celkové náklady vychází v podstatě stejně při stavbě nového mostu i rekonstrukci stávající konstrukce,“ sdělila ČTK.
Plně funkční most potřebuje město podle Dolínka jednak pro případ povodní, kdy je zavírán jako poslední, nebo kvůli opravám dalších mostů, například Hlávkova, který je také ve velmi špatném stavu. „Už nyní vím, že mne čeká střet se starostou Prahy 7 (Janem) Čižinským, zřejmě i Zelenými a nejrůznějšími aktivisty, kteří mají jiné priority. V zájmu všech Pražanů a pražské dopravy věřím, že uspěju a most postavíme,“ uvedl.
O způsob rekonstrukce mostu se už roky vedou spory. Část politiků a obyvatel prosazuje rekonstrukci toho současného, který považují za architektonicky cenný. Proti bourání vznikla petice. Osud mostu řešilo rovněž ministerstvo kultury, které jej neprohlásilo památkou. Národní památkový ústav v půlce dubna uvedl, že chce znovu otevřít otázku prohlášení Libeňského mostu za kulturní památku, a podal proto na ministerstvo podnět k přezkoumání jeho rozhodnutí.
Libeňský most z roku 1928 je stavbou z dílny architekta Janáka
(ČTK) – Výběr informací o pražském Libeňském mostu (pražští radní dnes podpořili zbourání mostu a stavbu nového):
– Most přes řeku Vltavu spojuje levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libní. Po proudu řeky je v Praze 15. mostem, nachází se v ohbí řeky a je po něm vedena silnice a dvoukolejná tramvajová trať.
– Libeňský most byl otevřen 29. října 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky. Pochází od Pavla Janáka (1882 až 1856), výrazného představitele české meziválečné architektury, a mostního stavitele a inženýra Františka Mencla (1879 až 1960).
– Stavba mostu byla zahájena na sklonku roku 1924. Jeho předchůdcem byl provizorní dřevěný most (1903), který sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě Mostu Legií.
– Most v průběhu let několikrát změnil název: Libeňský most (1928 až 1938), Baxův most (1938 až 1940), znovu Libeňský (1940 až 1945), opět Baxův (1945 až 1952), poté Stalingradský most (1952 až 1962) a od 1962 do třetice opět Libeňský.
– Samotná mostní konstrukce má délku 370 metrů, spolu se zemní rampou na holešovické straně 780 metrů. Most byl původně nejdelším silničním mostem v Praze. Jeho šířka je 21 metrů.
– Libeňský most má osm konzolově vyložených schodišť, které jsou spolu s mohutným zábradlím, členěním pilířů a osvětlovacími stožáry z betonu výrazným kubistickým znakem.
– Most je nyní v havarijním stavu, od svého vzniku neprošel žádnou zásadnější opravou. Již delší dobu na něj nesmí těžší auta a tramvaje mohly projíždět jen pomalu a s omezeními. Most byl poškozen i při povodních v roce 2002.
– V roce 2004 se objevil záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit. Odpor odborné i laické veřejnosti vyústil v žádost o prohlášení mostu za kulturní památku. Návrhy podal klub Za starou Prahu či iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. Proti bourání se postavila Praha 7 nebo občanská sdružení.
– Kloknerův ústav Českého vysokého učení technického, který je soudněznaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví, loni most zkoumal s výsledkem, že betonové pilíře jsou poničeny korozí a mechanické vlastnosti betonu jsou nestálé.
– Loni v prosinci vedení Prahy oznámilo, že opravu mostu zahájí i v případě, že ministerstvo nerozhodne o tom, že je kulturní památkou. Opravu zastupitelstvo schválilo již v roce 2016.
– Ministerstvo kultury letos v únoru oznámilo, že most nezařadí mezi kulturní památky. Ministerstvo chce, aby na místě mostu vznikla jeho kopie.
– Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce byl letos šest týdnů zavřený.
– Pražští radní dne 24. dubna 2018 podpořili zbourání Libeňského mostu. Na jeho místě má vzniknout nový. Zbourání musí ještě potvrdit pražští zastupitelé.
Doplněno Stavbaweb:
V Praze se organizuje protestní akce: Blokáda Libeňského mostu. Libeňský most k zemi nepůjde!
____
Praha má přes celou Vltavu 18 mostů, nejstarší je Karlův most
(ČTK) – Pražský Libeňský most, jehož zboření schválili pražští radní, není prvním z mostů přes Vltavu, který potkal podobný osud. Svého předchůdce, který musel ustoupit modernější stavbě, měl rovněž současný Libeňský most, ale i řada dalších včetně nejstaršího a nejznámějšího Karlova mostu:
Přehled 19 pražských mostů přes Vltavu (včetně Trojské lávky, která se loni v prosinci zřítila a měla by být obnovena, krom 14 mostů, můstků či lávek, které vedou pouze přes část řeky; řazeno chronologicky podle roku výstavby mostu či připojení čtvrti s mostem k Praze):
Karlův most (devátý most od jihu; pro pěší):
Předchůdci: Už v roce 935 byl v Praze zřejmě dřevěný most, protože se o něm mluví v souvislosti s převozem těla knížete Václava ze Staré Boleslavi do Prahy. Další dřevěný most je připomínán v roce 1118, ten byl ale v roce 1157 zničen povodní. Nahradil ho kamenný Juditin most, zbudovaný v letech 1158 až 1172 českým králem Vladislavem I. a nazvaný na počest jeho manželky Judity Durynské. Most pobořila povodeň v únoru 1342.
Nynější most: Základní kámen Karlova mostu (zprvu se nazýval Pražský nebo Kamenný most; od roku 1870 Karlův most) položil Karel IV. 9. července 1357 v pět hodin 31 minut. Most byl dokončen v roce 1402, některé prameny považují za jeho definitivní dokončení 22. červen 1503, kdy skončila jeho důkladná rekonstrukce.
most Legií (osmý od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Na místě nynějšího mostu Legií stál od 6. listopadu 1841 druhý pražský most přes Vltavu, most císaře Františka I., zvaný také Řetězový most. Stavěl se od roku 1839 a svůj název dostal po bývalém císaři Františku I. V roce 1898 most dosloužil, v jeho těsné blízkosti byl postaven provizorní dřevěný most.
Nynější most: Stavba mostu Legií začala 3. srpna 1898 a nový most byl slavnostně odevzdán provozu 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. V letech 1919 až 1940 se nazýval most Legií, 1940-1945 Smetanův most, po druhé světové válce opět most Legií, od roku 1960 do roku 1990 most 1. máje. Od března 1990 se opět nazývá most Legií.
Negrelliho viadukt (14. od jihu; železniční):
První pražský železniční most přes Vltavu je nejdelším mostem v Praze (1110 metrů) a druhým nejstarším dosud stojícím pražským mostem přes Vltavu (po Karlově mostu). Most byl budován od jara 1846, dokončen roku 1849 a uveden do provozu 1. června 1850.
Štefánikův most (11. od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Čtvrtým pražským mostem přes Vltavu byl visutý řetězový Most císaře Františka Josefa I., který byl lidově nazýván Eliščin most podle císařovy manželky Alžběty. Stavěl se od roku 1865 a otevřen byl 13. května 1868. Most, jenž se v letech 1919-1940 nazýval Štefánikův most, pak pět let most Leoše Janáčka a v letech 1945-1947 opět Štefánikův most, byl demontován v roce 1947.
Nynější most: Štefánikův most zde stojí od 19. září 1951, kdy se ale nazýval Švermův most. Staronový název má od roku 1997.
Mánesův most (10. od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Od 28. listopadu 1869 zde stál třetí visutý řetězový most přes Vltavu, Železná lávka (nazývaná též Rudolfova či řetězová lávka) pro pěší. Lávka sloužila bez větších oprav až do března 1914.
Nynější most: Mánesův most byl vybudován v těsné blízkosti Železné lávky. Stavěl se od roku 1911 a zprovozněn byl 11. března 1914. Do roku 1920 se nazýval Most arcivévody Františka Ferdinanda d’Este.
Železniční most na Výtoni (pátý od jihu; železniční)
Se stavbou mostu se začalo v srpnu 1870 a provoz na něm byl zahájen 15. srpna 1872. Most byl tehdy jednokolejný. Výměna nového dvoukolejného mostu za starý byla provedena v září-říjnu 1901, v noci z 1. na 2. října 1901 po něm projely první vlaky.
Palackého most (šestý od jihu; silniční a tramvajový):
Posledním novým mostem přes Vltavu v 19. století byl kamenný Palackého most, který se stavěl od května 1876. Most byl otevřen 22. prosince 1878, v letech 1940-1945 se nazýval Mozartův most.
Libeňský most (15. od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Provizorní dřevěný most, který sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě mostu Legií, byl zde postaven v roce 1903.
Nynější most: Stavba Libeňského mostu byla zahájena na sklonku roku 1924, most byl pro veřejnost otevřen 29. října 1928. Most v průběhu let měnil názvy: Libeňský most (1928-1938), Baxův most (1938-1940), znovu Libeňský (1940-1945), opět Baxův (1945-1952), poté Stalingradský most (1952-1962) a od 1962 do třetice Libeňský.
Čechův most (11. od jihu; silniční a tramvajový):
Secesní Čechův most byl vystavěn v letech 1905-1908 jako přímý důsledek asanace někdejšího Židovského Města, do provozu byl uveden 6. června 1908. Nejkratší most v Praze (169 metrů) se v letech 1940-1945 nazýval Mendelův.
Hlávkův most (13. od jihu; silniční a tramvajový):
Železobetonový Hlávkův most byl stavěn ve dvou etapách, v rozmezí let 1909-1912, otevřen byl 6. února 1912. Od svého vzniku nebyl přejmenován.
Most Barikádníků (17. od jihu; silniční):
Předchůdce: Původní železobetonový Trojský most se stavěl od roku 1926 a otevřen byl 29. října 1928, stejně jako Libeňský most. V ten den tak Praha získala dvě důležité dopravní stavby. Od roku 1946 se nazýval most Barikádníků. Most sloužil provozu do roku 1977.
Nynější most: Most Barikádníků se stavěl od roku 1972 a do užívání byl předán 28. listopadu 1980.
Jiráskův most (sedmý od jihu; silniční):
Se stavbou mostu se začalo na jaře 1929. Částečně jednosměrně byl otevřen v prosinci 1931, dokončen byl 27. října 1933. V letech 1940-1945 se nazýval Dientzenhoferův most.
Branický most (třetí od jihu; železniční):
První most otevřený po skončení druhé světové války byl železniční Branický most, lidově zvaný též „most inteligence“, protože na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence, kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí. Budoval se v letech 1949-1955 a železniční doprava na něm byla zahájena 30. května 1964. Oficiálně byl pojmenován v roce 1969.
Most Závodu míru (první od jihu; silniční):
V pořadí 14. most přes Vltavu získala Praha administrativním zásahem, když byla v roce 1974 Zbraslav připojena k hlavnímu městu. V místech nynějšího mostu Závodu míru stál původně železný Zbraslavský most, který byl vybudován už v roce 1896. V roce 1964 byl nahrazen novým železobetonovým mostem, vybudovaným o něco níže po proudu řeky. Jeho prvními uživateli byli cyklisté ze Závodu míru.
Holešovický železniční most (16. od jihu; železniční):
Most, často také nazývaný Železniční most pod Bulovkou, byl dokončen v roce 1975 a do provozu dán v prosinci 1976. Neobvyklá je šikmost mostu, neboť most překračuje řeku pod úhlem 45 stupňů.
Barrandovský most (čtvrtý od jihu; silniční):
Most, který je nejrozsáhlejší mostní stavbou v Praze, se stavěl od května 1978, jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, slavnostní otevření celého mostu bylo 3. listopadu 1988. Do roku 1990 se nazýval most Antonína Zápotockého.
Trojská lávka (19. od jihu; pro pěší):
Donedávna posledním přemostění Vltavy na území Prahy byla visutá Trojská lávka pro pěší, která se však loni v prosinci zřítila. Zprovozněna byla 7. července 1984 na místě, kde od roku 1976 stál provizorní pontonový most, který byl v červenci 1981 stržen povodní. Město počítá s výstavbou nové lávky.
Radotínský most (druhý od jihu; dálniční):
Radotínský most, který je součástí obchvatu Prahy D0, je s 2291 metry nejdelším mostem v ČR. Tvoří jej dva navazující mosty přes Vltavu a Berounku. Stavba začala v roce 2006, zprovozněn byl 20. září 2010. Pod mostem je zavěšena lábka pro pěší a cyklisty.
Trojský most (18. od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Trojský most nahradil provizorní Trojský tramvajový most zvaný Rámusák, který sloužil od roku 1981 do roku 2013.
Nynější most: Stavba mostu byla zahájena v létě 2010, zprovozněn byl 6. října 2014. Navazuje v Holešovicích na tunelový komplex Blanka.
Ačkoliv jsem členek ČKA už dlouhá léta, o architektovi Hnuličkovi slyším poprvé. To je půvab podobných akcí, že se na nich řada noname lidí úžasně zviditelní. Hlavně ty řeči o soutěžích plně kontrolovaných ČKA mně znovu a znovu zvedají mandle stejně jako drtivé většině architektů. Kdyby to bylo podle ČKA, pak by to bylo zase jen a jen koryto pro zpřízněné |soutěžící| ve vazbě na |porotce| z řad ČKA a těch |nezávislých|. Stačí si jenom připomenout slavnou soutěž na Obecní dům jenom za Rakouska. V těchto soutěžích ani není potřeba vyhrát, stačí skončit na stále ještě štědře dotovaném druhém místě, popř. na třetím, prachy jsou doma a stříbrní a bronzoví medailisté mají vystaráno na rozdíl od ostatních, kteří se musí živit prací, za kterou nesou navíc zodpovědnost jak za vlastní činnost, tak za spolupracovníky.
Navíc most by měli soutěžit hlavně statici a stavaři, architekt je tam až páté kolo u vozu, dneska už konstrukci na FA ČVUT neučí prakticky vůbec a na ostatních |architektonických| školách ji nikdy ani neučili.
A tak jediné pozitivum tohoto článku je zjištění, že IPR navrhuje postavit ten most jinde (přímo Karlín – Libeň), protože tenhle je stranou a z urbanistického hlediska je (a od počátku byl) tak trochu mimo. Už ve své době to byla taky |politická| stavba.
No a ti, co melou pořád dokola, že by se měl rekonstruovat (aniž by měli alespoň trochu ponětí, co je to konstrukce mostu a jak funguje), podle všeho, co je dostupné, je problém v pilířích a ty bez sejmutí mostovky nelze rekonstruovat. A každý, kdo se v oblasti stavebnictví pohybuje, ví, jak to rekonstrukcemi obecně je a že při stavu podkladů i možnostech diagnostiky se nejzávažnější poškození a problémy objeví až při |otevření| stavby. A pak se ukáže, že ta stavba bude stát dvakrát, třikrát tolik a budeme číst hysterické výlevy o korupci a |rozkradení|. A na tomhle vyrostou ti slavní bojovníci proti korupci, včerejší Babišové a zítřejší Čižínští.
Povyk o jeho |unikátnosti| je taky mimo, protože onen |kubismus| byl v onom třetím desítiletí minulého století už hodně mimo, takže je otázka, co na něm kubistického skutečně je a co je vybásněná představa. Kubismus měl svůj vrchol před první světovou válkou a jeho skutečně špičkovými představiteli byli Gočár a Chochol. Shodou okolností Janák byl architekt, který se snažil nějak tak jít s dobou a jeho tvorba je zcela nevyhraněná, v rozpětí dvou desítek let se podílel na natolik slohově nesourodých stavbách, jako byl Hlávkův most (část s Ing. Menclem), Škodův palác, Pardubické krematorium, jeden z nejnevkusnějších novodobých paláců v Praze (Adria) a pak najednou konstruktivismus Hotelu Juliš na Václaváku nebo Husův Sbor na Vinohradech. Za dvacet let od secese až po konstruktivismus, přes |kubismus|, |rondokubismus| a |sloh první republiky…|. Slušnýá architektonický řemeslník (nic proti nim, kvalitní krejčí je taky lepší, než za každou cenu |originální| modní návrhář) a nakonec většina staveb je konfekce, těch skutečně průlomových a originálních, podle kterých oni řemeslníci |šijí| tu konfekci, je skutečně jenom hrstka. A sem rozhodně pan profesor z VŠUP nepatřil….nakonec je paradoxní, že jména inženýrů, kteří most skutečně navrhli (myslím konstrukčně) padají v této souvislosti minimálně.
Ačkoliv jsem členek ČKA už dlouhá léta, o architektovi Hnuličkovi slyším poprvé. To je půvab podobných akcí, že se na nich řada noname lidí úžasně zviditelní. Hlavně ty řeči o soutěžích plně kontrolovaných ČKA mně znovu a znovu zvedají mandle stejně jako drtivé většině architektů. Kdyby to bylo podle ČKA, pak by to bylo zase jen a jen koryto pro zpřízněné |soutěžící| ve vazbě na |porotce| z řad ČKA a těch |nezávislých|. Stačí si jenom připomenout slavnou soutěž na Obecní dům jenom za Rakouska. V těchto soutěžích ani není potřeba vyhrát, stačí skončit na stále ještě štědře dotovaném druhém místě, popř. na třetím, prachy jsou doma a stříbrní a bronzoví medailisté mají vystaráno na rozdíl od ostatních, kteří se musí živit prací, za kterou nesou navíc zodpovědnost jak za vlastní činnost, tak za spolupracovníky.
Navíc most by měli soutěžit hlavně statici a stavaři, architekt je tam až páté kolo u vozu, dneska už konstrukci na FA ČVUT neučí prakticky vůbec a na ostatních |architektonických| školách ji nikdy ani neučili.
A tak jediné pozitivum tohoto článku je zjištění, že IPR navrhuje postavit ten most jinde (přímo Karlín – Libeň), protože tenhle je stranou a z urbanistického hlediska je (a od počátku byl) tak trochu mimo. Už ve své době to byla taky |politická| stavba.
No a ti, co melou pořád dokola, že by se měl rekonstruovat (aniž by měli alespoň trochu ponětí, co je to konstrukce mostu a jak funguje), podle všeho, co je dostupné, je problém v pilířích a ty bez sejmutí mostovky nelze rekonstruovat. A každý, kdo se v oblasti stavebnictví pohybuje, ví, jak to rekonstrukcemi obecně je a že při stavu podkladů i možnostech diagnostiky se nejzávažnější poškození a problémy objeví až při |otevření| stavby. A pak se ukáže, že ta stavba bude stát dvakrát, třikrát tolik a budeme číst hysterické výlevy o korupci a |rozkradení|. A na tomhle vyrostou ti slavní bojovníci proti korupci, včerejší Babišové a zítřejší Čižínští.
Povyk o jeho |unikátnosti| je taky mimo, protože onen |kubismus| byl v onom třetím desítiletí minulého století už hodně mimo, takže je otázka, co na něm kubistického skutečně je a co je vybásněná představa. Kubismus měl svůj vrchol před první světovou válkou a jeho skutečně špičkovými představiteli byli Gočár a Chochol. Shodou okolností Janák byl architekt, který se snažil nějak tak jít s dobou a jeho tvorba je zcela nevyhraněná, v rozpětí dvou desítek let se podílel na natolik slohově nesourodých stavbách, jako byl Hlávkův most (část s Ing. Menclem), Škodův palác, Pardubické krematorium, jeden z nejnevkusnějších novodobých paláců v Praze (Adria) a pak najednou konstruktivismus Hotelu Juliš na Václaváku nebo Husův Sbor na Vinohradech. Za dvacet let od secese až po konstruktivismus, přes |kubismus|, |rondokubismus| a |sloh první republiky…|. Slušnýá architektonický řemeslník (nic proti nim, kvalitní krejčí je taky lepší, než za každou cenu |originální| modní návrhář) a nakonec většina staveb je konfekce, těch skutečně průlomových a originálních, podle kterých oni řemeslníci |šijí| tu konfekci, je skutečně jenom hrstka. A sem rozhodně pan profesor z VŠUP nepatřil….nakonec je paradoxní, že jména inženýrů, kteří most skutečně navrhli (myslím konstrukčně) padají v této souvislosti minimálně.
(26. dubna 2018) – (ČTK) – Gremiální rada pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) nedoporučuje magistrátu bourat Libeňský most, ale naopak má urychleně připravit výstavbu nového mostu mezi Holešovicemi a Karlínem. Důvodem je estetická a historická hodnota Libeňského mostu. Vyplývá to z usnesení gremiální rady, které má ČTK k dispozici. Pražští radní rozhodli, že město most zbourá a postaví nový. Proti se postavili někteří politici a občanská sdružení. Most je ve špatném stavu. Osud mostu dnes projednají zastupitelé. IPR je městskou organizací a zabývá se městským plánováním.
|Okolo aktuální situace panují vyhrocené emoce, které do velké míry znemožňují hledat s chladnou hlavou řešení. Zkoušíme proto do debaty přinést nový pohled, třetí cestu, která by nabídla věcné řešení složité situace a umožnila spor překlenout,| sdělil ČTK za gremiální radu architekt Petr Hlaváček.
Libeňský most má podle rady hodnotu estetickou, neboť jde o avantgardní architekturu, a hodnotu historickou; byl otevřen k desátému výročí vzniku Československé republiky. |A nakonec jde o hodnotu společenskou. Most je významný pro nemalou část obyvatel hlavního města, kteří dlouhodobě dávají najevo, že jim záleží na jeho zachování,| píše se v prohlášení.
Gremiální rada proto navrhla stavbu nového mostu z Holešovic do Karlína. |Praha by jako město 21. století měla být schopna stavbu nového mostu realizovat v horizontu tří let. Žádá si to sice změnu územního plánu, ale její schválení má v rukou právě město. Praha má ke stavbě dostatek financí, dostatek odborníků i dostatek úředníků,| píše se v materiálu.
Podle rozhodnutí radních, by při stavbě nového mostu město vypsalo soutěž tak, že by vybraná firma musela dodržet maximální cenu a čas výstavby, k čemuž by se zavázala. Architektonická soutěž by se nedělala. Vedení města tento způsob hájí úsporami.
Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.