Národní galerie v Praze

Národní galerie v Praze v roce 2016 oslaví 220 let od svého založení
V příštím roce oslaví Národní galerie v Praze 220 let od svého založení. To z ní činí jednu z celosvětově nejstarších veřejných uměleckých sbírek. Výroční výstava na téma darování a velkorysosti poprvé propojí všechny galerijní budovy a sbírky. Poprvé bude v Praze vystavovat jeden z nejslavnějších umělců současnosti, čínský konceptualista Aj Wej-wej. Rok 2016 bude také ve znamení 700. výročí narození Karla IV., který se stane hlavní postavou rozsáhlého česko-německého výstavního projektu. Dalším projektem připomene v příštím roce Národní galerie 30. výročí založení sbírky architektury, bude hostit výstavu francouzského kultovního malíře Henri Rousseaua a představí i díla renesančního malířského génia Lucase Cranacha st. Nadto bude zpřístupněn oživený areál středověkého Kláštera sv. Anežky České se sochařským parkem a palác Kinských s novou dramaturgií atraktivních krátkodobých výstav.

Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupina složená z patrioticky zaměřené šlechty a osvíceného měšťanstva rozhodla pozvednout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti a založila Obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění. Její počátky byly skromné – od šlechtických výpůjček se jen pozvolna přecházelo k zisku děl prostřednictvím nákupů a darů. V roce 1918 se Obrazárna proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Zanícení a velkorysost zakladatelů Obrazárny, mecenášství i kulturní politika nově vzniklého státu, který mj. v roce 1923 nakoupil legendární díla tzv. francouzské sbírky, zásadním způsobem přispěly ke vzniku moderní a odborně spravované galerie.

Řada muzeí odvozuje svůj původ od daru či aktu štědrosti a šlechetnosti a nejinak je tomu i v případě Národní galerie v Praze. Rokem 220. výročí jejího založení budou proto rezonovat právě témata darování, filantropie, podpory současného umění, ale také  téma dialogu a kultivace vztahu mezi veřejným a soukromým sektorem.

„Oslava významného výročí Národní galerie není pouze oslavou historického okamžiku, ale především připomenutím výjimečného odkazu našich předchůdců a zároveň předznamenáním dalšího rozvoje muzea umění 21. století. Československý stát v roce 1923 učinil z dnešního pohledu nesmírně strategické rozhodnutí – nejenže hodnota děl tzv. francouzské sbírky z původních 5 milionů korun mnohonásobně vzrostla, ale nákupem vzrostla především historicko-kulturní hodnota sbírky Národní galerie jako takové. Stejně jako hledalo prvorepublikové Československo vzory ve Francii, měla by dnešní Národní galerie hledat vzory v předních zahraničních institucích vizuální kultury. Galerie by měla stimulovat zájem o poznání, inspirovat a rozvíjet kreativitu jednotlivců i celé společnosti. Prostředkem k tomu jsou jak umělecké sbírky, tak krátkodobé výstavní projekty, které umožňují zprostředkovat umělecké zážitky překračující hranice. S významným výročím, které Národní galerie příští rok oslaví, chceme veřejnosti připomenout nejen její význam, ale také ukázat, kam chceme, aby dále směřovala,“ říká generální ředitel Jiří Fajt.


Cíle a výsledky roku 2015
V roce 2015 prošla Národní galerie zásadní proměnou, spočívající v přijetí Koncepce rozvoje Národní galerie na léta 2015–2020 představenou v červnu generálním ředitelem Jiřím Fajtem. Rok 2015 se nesl ve znamení organizačních změn, s přijetím koncepce byla započata implementace nové organizační struktury. Tým Národní galerie posílila Milena Kalinovska z Washingtonu, která od 1. října vede Sbírku moderního a současného umění a od 1. prosince také Sbírku umění 19. století. Veřejnosti byl představen Marius Winzeler, švýcarský historik umění dlouhodobě působící v Německu, který od 1. ledna 2016 povede Sbírku starého umění.

Jedním z hlavních cílů Národní galerie bylo v roce 2015 zvýšení návštěvnosti Veletržního paláce a jeho otevření se především mladším cílovým skupinám, čehož bylo docíleno prostřednictvím nové dramaturgické koncepce  a soustředěním  krátkodobých výstav do třech dramaturgických celků: GRAND OPENING, SUMMER OPENING, AUTUMN OPENING. Zaměření na mladé návštěvníky významně podpořilo zavedení vstupu zdarma do sbírkových expozic pro děti, mládež do 18 let a studenty do 26 let. Nejambicióznějším výstavním projektem byla výstava Umělci a proroci uspořádaná ve spolupráci se Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu nad Mohanem, z doprovodných programů si velkou popularitu získal mimo jiné projekt letního kina na střeše Veletržního paláce.

Kromě péče o sbírky, odborné činnosti a pořádání výstav Národní galerie nabídla pestrou škálu doprovodných a vzdělávacích aktivit napříč všemi sbírkami. Zahájena byla také spolupráce s renomovaným německým nakladatelem Waltherem Königem, díky níž se významně rozšířila nabídka zahraničních uměleckých publikací v knihkupectví Veletržního paláce. V říjnu se uskutečnila premiéra propagačního spotu Homolka a Čapek, který získal popularitu na sociálních sítích a Národní galerie by s ním ráda uspěla i v oborových  soutěžích. Konec roku se nese ve znamení výstavního projektu mapujícího středověké a renesanční umění v Krušnohoří ve Valdštejnské jízdárně a výstavy Budování státu ve Veletržním paláci, která představuje způsoby, jakým se umělecká média podílela na konstrukci státní identity v před- a poválečném Československu.

Oslavy 220. výročí napříč Národní galerií
Palác Kinských na Staroměstském náměstí bude od února 2016 hostit hlavní expozici výroční výstavy Velkorysost: Umění obdarovat mapující identitu a poslání nejstarší české sbírkotvorné instituce. Výstava je zaměřena na zmíněná témata donátorství, štědrosti a vzájemnosti a je to poprvé, kdy jeden výstavní projekt propojí všech šest galerijních budov. Expozice v jednotlivých objektech představí díla ze sbírek Národní galerie, ale také intervence současných českých i zahraničních umělců (Jiří Kovanda, Matts Leiderstam, Yoshihiro Suda Prinz Gholam a další). Součástí oslav 220. výročí budou také výstavy dvou výjimečných uměleckých osobností – čínského konceptuálního umělce Aj Wej-weje a nejznámějšího současného senegalského umělce El Hadji Syho. Aj Wej-wej představí na piazzetě před Veletržním palácem svůj proslulý Zvěrokruh, malíř, kurátor a kulturní aktivista El Hadji Sy zase vůbec první výstavu současného afrického umění v Národní galerii.

Oslavy 220. Výročí budou zahájeny 4. února v paláci Kinských otevřením výroční výstavy, a posléze 5. února ve Veletržním paláci společně s Aj Wej-wejem a El Hadji Sym. Výstavy a intervence v dlouhodobých expozicích doplní bohatý doprovodný program, který vyvrcholí koncertem v Malé dvoraně. Ve dnech 5. až 7. února, při příležitosti zahájení výroční výstavy Velkorysost: Umění obdarovat, budou mít návštěvníci volný vstup do všech stálých expozic a výstav. Pří příležitosti výročního roku připraví Národní galerie na podzim 2016 také první výroční konferenci s titulem Existence Národní galerie v post-národní době: politika vize, struktura sbírek, zaostřeno na diváka (aneb strategie přežití) a v průběhu roku představí přednáškový cyklus. V něm se zaměří na zprostředkování zkušeností z velkých infrastrukturních projektů v zahraničí z pohledu muzejních manažerů i světových architektů.

Císař Karel IV. a jeho století
Hlavním výstavním projektem starého umění bude v příštím roce rozsáhlá výstava Císař Karel IV. 1316–2016 ve Valdštejnské jízdárně a v Karolinu. V květnu zahájená výstava k příležitosti 700. výročí panovníkova narození je první česko-bavorskou zemskou výstavou, a po Praze bude mít své druhé pokračování v Germanisches Nationalmuseum v Norimberku. Záštitu nad ní převzali premiéři obou zemí Bohuslav Sobotka a Horst Seehofer, jakož i kardinál Dominik Duka. Bezmála dvě stě exponátů zapůjčených z více jak stovky nejprestižnějších evropských a amerických muzeí, církevních i soukromých sbírek představí portrét významného vladaře oproštěný od zkreslujících nánosů ideologických předsudků. Kromě výstavy samotné připravila Národní galerie logo oslav, které převzaly mnohé další instituce věnující se tématu. Výstavu doprovodní již od května bohatý doprovodný program jak na české, tak i na bavorské straně.

Změny v expozicích a oživený Anežský klášter
Koncepce rozvoje Národní galerie klade mimo jiné zásadní důraz na postupnou revitalizaci dlouhodobých expozic jednotlivých sbírek. V příštím roce budou zahájeny významné změny ve dvou galerijních objektech – Klášteře sv. Anežky České a paláci Kinských. S výroční výstavou bude zahájena postupná revitalizace přízemního parteru paláce Kinských ve snaze nabídnout kvalitní veřejný prostor určený odpočinku a volnočasovým aktivitám, který by se měl stát centrálním objektem galerie i živým informačním centrem. Výstavní prostory paláce Kinských budou v budoucnu hostit ty nevýznamnější zahraniční výstavy, v září 2016 zde bude otevřena výstava Henri Rousseaua připravovaná ve spolupráci s Musée d’Orsay v Paříži.

V červnu bude veřejnosti nově zpřístupněn revitalizovaný areál Kláštera sv. Anežky České. Historii františkánského ženského a mužského dvoukláštera připomene expozice lapidária a prohlídkový okruh věnovaný osobnosti královské princezny Anežky, zakladatelky a první abatyše kláštera. Sochařským parkem s díly Karla Malicha, Aleše Veselého, Františka Bílka, Jaroslava Róny, Čestmíra Sušky, Pavla Opočenského, Stanislava Kolíbala, Michala Gabriela, Stefana Milkova, Františka Skály a Josefíny Jonášové ožijí upravené klášterní zahrady přístupné severní branou z Dvořákova nábřeží. Vstup do zahrad bude volný a kromě exteriérových soch a objektů nabídnou také prostor pro posezení, komunitní aktivity a kulturní program (letní kino, divadlo či hudbu) s cílem vytvořit zde programový zárodek motivující ke kultivaci vltavského břehu v této stále pozapomenuté části Starého města.

Změny ve Schwarzenberském paláci se ponesou v duchu příprav nové stálé expozice manýrismu a baroka, které se svým nástupem v lednu 2016 zahájí nový ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler. Otevření nové sbírkové expozice by mělo proběhnout v roce 2017. Pod vedením Mileny Kalinovské již byly zahájeny přípravy nové sbírkové expozice umění 19. stoleti, moderního a současného pro Veletržní palác. Změny ve stálých expozicích budou klást důraz na provázání dosud odděleně prezentovaného českého a zahraničního umění. Koncepce sbírek bude – mnohem více než pouze z tradiční chronologie – vycházet z tematických aspektů, kulturně-společenského kontextu uměleckých děl či autorských a objednavatelských souborů.

Budoucnost Veletržního paláce
Podstatným tématem příštího roku bude pokračování odborné diskuze nad osudem Veletržního paláce a očekáváním a potřebami Národní galerie. Jejím cílem bude zvolit nejvhodnější formát a zadání pro architektonickou soutěž o návrh velkorysé rekonstrukce. Veletržní palác by se měl po rekonstrukci proměnit v hlavní sídlo Národní galerie s centralizovanou administrativou, depozitáři, restaurátorsko-technologickým zázemím, studovnami, knihovnou a archivem s veřejnou čítárnou a v neposlední řadě především výstavními prostorami odpovídajících měřítek. Alespoň 60 % výstavní plochy by mělo být posléze vyšších než sedm metrů. S Magistrátem a Institutem plánování a rozvoje hl. města Prahy bude pokračovat ověřování možnosti spolupráce na projektu Centra pro současné umění, kam by mohla Národní galerie soustředit programové aktivity směřované na podporu nejmladší vizuální kultury po roce 1989 s možností podpory i další umělecké tvorby (divadla, filmu či hudby).

Ve spolupráci s Městskou částí Praha 7 se Národní galerie aktivně podílí na dlouhodobém rozvoji okolí Veletržního paláce, který se stane přirozeným těžištěm živé umělecké čtvrti. Společně s univerzitními partnery bude Národní galerie dále zvažovat možnost založení akademického institutu s mezinárodní účastí a mezinárodním výukovým programem zaměřeným na vizuální kulturu (např. muzeologie, kurátorská studia, muzejní management), ale i na dynamicky se rozvíjející sektor tzv. kreativního průmyslu.

Výstavy v roce 2016
Kromě výroční výstavy, Karla IV. a Rousseaua představí Národní galerie v příštím roce také výstavní projekt Tři století americké grafiky, který do Prahy zavítá z National Gallery of Art ve Washingtonu. Ve Šternberském paláci bude od června uvedena jako součást stálé expozice výstava Cranach ze všech stran prezentující vedle renesančních maleb, také výsledky výzkumu, díky nimž se divák dostane pod povrch procesů vzniku Cranachova díla. Tradiční grafické kabinety ve Veletržním a Schwarzenberském paláci budou příští rok hostit komorní výstavy Jana Zrzavého, Karla Josefa Hosera nebo Jana Kupeckého. Současné umění bude zastoupeno výstavou Jiřího Kovandy a kurátorským debutem Edith Jeřábkové a Chrise Scharpa mapujícím mladou českou uměleckou scénu. Pokračování se příští rok dočkají také dlouhodobé cykly – Moving Image Department, Poetry Passage a projekt Introducing, který představuje dosud neobjevené mladé umělce.

Národní galerie bude i nadále spolupracovat s  uměleckými a akademických subjekty a stane se spolupořadatelem výstavy závěrečných prací Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM), Akademie výtvarných umění, výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého a přehlídky ceny StartPoint. V Salmovském paláci, někdejším domově Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové, spoluautorů Charty 77, bude ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla na podzim otevřena expozice Charta Story, dokumentující tento pro československé moderní dějiny zásadní milník občanské statečnosti. V kurátorském výběru budou představena díla výtvarně činných signatářů.

Návštěvník a partnerství
Významným cílem Národní galerie v roce 2016 bude zvyšování návštěvnického komfortu. V rámci tiskovin k výroční výstavě získají návštěvníci nejen přehled o jednotlivých sbírkových expozicích, ale také o jejich vzájemné dostupnosti. Pro snadnější návštěvnickou orientaci bude rovněž zjednodušen systém vstupného. Rok 2016 bude dále rokem zkvalitňovaní nabídky restauračních a kavárenských služeb v galerijních objektech. Změnou projdou i členské programy Národní galerie – kromě jiného bude založen Klub mecenášů.

I v příštím roce budou v Národní galerii pokračovat dny volného vstupu související nejen s výročím galerie, ale i s celopražskými akcemi, na nichž se galerie podílí jako jsou např. Zažít město jinak, Pražská muzejní noc, Den architektury či Open House. V rámci doprovodných programů se galerie v lednu 2016 ve spolupráci s Českým rozhlasem zapojí do oslav Svátku umění (Art Birthday) a v červnu téhož roku bude ve spolupráci s Francouzským kulturním institutem hostit první Noc filozofie. V příštím roce bude Národní galerie pokračovat se spolupráci s divadelním Studiem Hrdinů, v tamních prostorách Národní galerie podpoří například i Prague International Advertising Festival, Lunchmeat a uvede řadu přednášek a filmovych projekcí rozšiřující programovou nabídku Národní galerie.
tisková zpráva

Program výstavních projektů Národní galerie v Praze roku 2016 najdete v příloze pod článkem.