AUTORSKÁ ZPRÁVA:
VIDĚT A NEBÝT VIDĚN
„…cítit, rozumět, pamatovat si a chránit“
Návštěvnické centrum rezervace plameňáků v Abu Dhabi
Idea
Hlavní myšlenkou je spojení stavby návštěvnického centra s přírodou
rezervace na všech úrovních projektu. Vytvoření sebevědomého a zároveň
pokorného objektu vstupujícího do prostředí rezervace symbiotickým splynutím a
vytvoření zcela autonomního prostředí s nezaměnitelným geniem loci. Pomocí
materiálového a tvarového mimikry budova organicky propojuje svůj vzhled s
prostředím rezervace a znejasňuje vnímání svého stáří. Působí tak jako velmi stará a zároveň
přirozeně současná až futuristická. Svým charakterem pracuje s přirozeným
propojením mezi organickou a anorganickou složkou přírody, toto téma prostupuje
jak technickou podstatu budovy (systém chlazení a kondenzací), tak i veškeré
její expoziční a didaktické strategie (živé součásti fasád, vodních prvků a
vegetace v interiéru atd.). Stavba pomocí plynulého propojení jednotlivých
provozních sekcí do zavinutého kontinuálního půdorysu vytváří velké množství
překvapivých situací, které na malém prostoru dosahují velmi komplexního
působení a didaktického přenosu informací na návštěvníky. Budova je navržena
jako návštěvnické centrum obsahující prvky malého muzea zabývajícími se
rezervací samotnou s důrazem na hnízdění plameňáků s umožněním expozičního a programového
rozšíření obsahu s možnými přesahy například na specifika živých forem s
influencí karotenoidů s částečně živými expozicemi tvořícími přenesené zmenšené
biotopy.
Architektonické řešení, prostorová konfigurace
Prostorové uspořádání stavby je postaveno na kruhovém půdorysu do sebe
esovitě zavinuté kompozice, která přirozeným způsobem vede návštěvníky skrze
své záhyby a postupně tak během cesty otvírá jednotlivé dílčí vrcholy vnímání
programu budovy a její interakce s rezervací. Stavba záměrně nepracuje s
dvojrozměrnými plány a je naopak oslavou trojrozměrného přírodního světa, jeho
přirozené elegance vycházející zároveň z dokonalé funkcionality celku stejně
jako jasné logiky každého detailu. Dynamické křivkové uspořádání a kontinuální
tvarování umožňuje bezbariérový pohyb celým objektem a průběžně nekonečně
rozmanitou modulaci vnímání návštěvníků, prolínání exteriéru do zastíněného
předpolí a interiéru takřka bez stavebně artikulovaného rozhraní dává objektu
jeho nadčasovou monumentalitu pocitově překračující jeho stále komorní rozměry.
Návštěvník je nejdříve iniciován dálkovým pohledem k prozkoumání
objektu, který je při příjezdu do areálu přes svou výraznou vizualitu natolik
neurčitě organický, že zdánlivě srůstá s terénem. Stavba nepoužívá prvoplánovou
znakovost čitelnou z frontálních pohledů lidského horizontu a pracuje s
představivostí pozorovatele pomocí sofistikované náznakovosti vlastní přírodním
jevům, jež jsme zvyklí číst od dětství (jako jsou například obrazy v mracích).
Budova tak ke svým konotacím odkazuje podprahově nepřímou metodou, jejíž
součástí jsou tvarové, materiálové a fragmentární indicie. Výsledná forma tak
není jednoznačně geo- ani zoomorfní, lze v ní spatřit odkazy na morfologii
spícího plameňáka stejně jako na skalní útvary v arabské poušti s jejich
výrazným vrstvením odhaleným erozi. Návrh používá pro architekturu zdánlivě
neadekvátní důraz na čtení z ptačí perspektivy, který je zde exponován s
ohledem na samotné téma spojeného s plameňáky a jejich migrací a létáním. Z logiky
věci lze totiž konstatovat, že stavba je jedním z mála objektů, u nichž je
pohled ze vzduchu součástí jejich čtení (v průběhu návrhu jsme reakci ptáků na
vzhled stavby a zásah do prostředí podrobně konzultovali s ornitology a ptačími
fotografy a došli ke shodě, že landmark s organickým tvarem je pro jejich
orientaci přínosem).
Přístup do objektu je veden tak, že jsou návštěvníci nuceni na objekt
vstoupit obdobně, jako je tomu při chůzi po skále či vnikání do kaňonu
tvořeného skalní formací. Interiér budovy je situovaný kolem hlavní
shromažďovací haly s centrálním infocentrem a kavárnou s restaurací odkud
návštěvníci postupují dále na projekci v konferenčním sále a odtud buďto
pokračují do výstavy s krytou interiérovou vyhlídkou anebo rovnou na vnější prohlídku
rezervace. Dominantním prvkem haly je centrální recepce dělená na provozní
informační část a café umístěná pod kapkovitým dnem stropního akrylátového
jezírka prosvětlujícího celý interiér těkavým pohybem světla skrze vodní
těleso. Expozice má lineární charakter a začíná v hlavní hale, odkud nastoupává
po obloukové rampě k vyhlídce s obrovským panoramatickým oknem a poté klesá
zpátky do haly. Tubus expozice má eliptický průřez a má po stranách v podlaze
integrovány vegetační žlaby, ve kterých jsou umístěny vegetační biotopy
představující diverzitu vegetace, uvnitř jsou pak umístěny z podlahy
vyrůstající vitríny s dalšími exponáty a akvarijními biotopy, pod stropem budou
podvěšeny modely plameňáků představující fáze jejich letu a vývoje a na strop budou
promítány další podrobné informace. V neveřejné části jsou skryty všechny
komplementy provozu.
Dramaturgie pohybu a programová náplň
Strategie pohybu návštěvníka je založena na postupném objevování a
odhalování stavby a jejích obsahů (stejně jako to je i u celé rezervace).
Zjednodušeně lze říci, že budova není dělena na místnosti a návštěvníci se
pohybují několika vzájemně propojenými (prolnutými) sektory, které obsahují
všechny zadané funkce a jsou doplněny návštěvníkům nepřístupnými
technicko-organizačními prostory a komplementy.
Z parkoviště vede přístup do budovy skrze střechu, na které je umístěno
jezírko (pink lake) prosvětlující průhledným dnem prostor hlavní haly budovy
pod sebou. Pozvolnou rampou sestoupí návštěvníci záhybem mezi rotujícími tubusy
trupu budovy na vyhlídkovou terasu stíněnou proti slunci levitujícím převisem
budovy – tubusem obsahujícím expoziční část a hlavní vyhlídku na rezervaci.
Terasa je od prostoru rezervace oddělena zálivem tvořeným vodním prvkem se
slanovodním biotopem obsahujícím mikroorganismy specifické pro rezervaci. V
naší vizi pracujeme s obsahem expozice jako s komplexnějším útvarem, který
využívá téma specifického prostředí rezervace k obecnějšímu nastínění metodiky,
jak fungují principy založené na přebarvování (plameňáci voda, korýši rostliny,
řasy) pomocí obsahu karotenoidů a dalšími možnými přesahy. Expozice je
koncipována jako částečně živá s použitím rostlin a akvárií udržujících v
prostoru příjemné klima s odlišnou vlhkostí. Postupem expozicí se návštěvníci
dostávají do kulminačního výškového bodu tubusu, kterým je širokým
panoramatickým oknem umožněn maximální výhled do rezervace. Dalším dramaturgickým
principem dělení pohybu návštěvníků tak je dělení na pohyb v chráněném
prostředí návštěvnického centra (interiér a stíněné terasy) a na pohyb po
samotné rezervaci a partii parkoviště vystavené otevřenému působení
povětrnosti.
Konstrukční a materiálové řešení
Konstrukci budovy tvoří sendvičová železobetonová struktura sestávající
z vnějšího pláště litého do kartáčovaného tesařského bednění, mezilehlé vrstvy
izolace a topení a vnitřní vrstvy stříkaného betonu stříkaného zevnitř proti
vnějšímu plášti a izolaci. Metoda výroby používá kombinaci litého a
torkretovaného probarveného betonu s povrchovou úpravou otryskáním a
opískováním. Materiálové řešení je samo o sobě didaktickou vrstvou, která je
tvořena jak materiálem samotným a jeho barvou, texturou a strukturou, tak i
vegetační vrstvou, která jej doplňuje a spolupůsobí při jeho ochlazování.
Technologický postup lití betonové směsi bude prováděn po vrstvách s
výsledným efektem charakteristického vzhledu připomínajícího skalní útvary
arabské pouště zvýrazněním vrstevnatosti povrchu probarveného růžovočerveného
betonu odkazujícího na karotenoidové změny barev u plameňáků. Jednotlivé vrstvy
budou lity tak, aby maximálně navazovaly po 40 cm výšky a byla tak zvýrazněna
kresba „geologického“ vrstvení. Jednotlivé vrstvy budou dotónovány již při
betonáži.
Technologické řešení
Navržený architektonický koncept vychází vstříc inovativnímu řešení
celé budovy postavenému na aktivním využití distribuce tepla pomocí dvou vrstev
rozvodů chladícího média (kapaliny) integrovaných do skořepiny vnitřního a
vnějšího pláště budovy, které využívají rozdíl teplot během dne a noci. Během
dne je vnitřní okruh zásobovaný chladící vodou, která ochlazuje celý vnitřní
plášť betonové skořepiny budovy a zajišťuje příjemné ochlazení celého interiéru
pomocí nepřímého vypařovacího chlazení s efektem přirozené humidity vhodné pro
vnitřní rostlinnou vrstvu expozice. Během noci je tato již během dne ohřátá
voda z vnitřního systému přečerpána do vnějšího okruhu pod povrchem vnějšího
pláště budovy kde se je její teplejší voda ochlazována nočním chladem a pomocí
povrchové kondenzace na budově umožní zároveň vyživovat lišejníky na povrchu
stavby. Pomocí chytré cirkulace je tak dosaženo velmi výrazného efektu úspory
při zajištění velmi efektu celopovrchového chlazení, které v kombinaci s
řízenou cirkulací vzduchu s maximální rekuperací vytváří v budově velmi
příjemné a ekologicky udržitelné klima při velmi výrazné spotřebě přidaných
energií (plně elektrifikovaný systém) s minimální uhlíkovou stopou v daném
prostředí.
Vegetační řešení
Koncept živé stavby pracuje s použitím rostlin, které jsou napojené na
biotopy vytvářené přímo jednotlivými prvky stavby. Povrch budovy bude pokryt
lišejníky Xanthoria elegans vyživovanými noční povrchovou kondenzací na plášti
teplé budovy. Lišejníky budou budovu v čase vizuálně proměňovat v barevných
nuancích tak, jak se proměňuje zbarvení plameňáků v závislosti na příjmu
potravy a v ní obsažených karotenoidů. Původně narůžovělý vrstvený beton tak
bude dostávat jemně červené akcenty zvýrazňující organickou formu stavby. Celá
vnitřní expozice používá jako základ živý rostlinný systém kombinující vrstvení
travin (Carex buchananii, Miscanthus sinensis ‚FLAMINGO‘ atd.) s vyššími
rákosovými a popínavými porosty doplněnými lišejníkovými vrstvami a lokálními
malými akvarijními biotopy v kráterovitých vitrínách vrostlých do podlahy
metodou podobnou stavbě hnízd plameňáků. Třetí vrstvou jsou vodní biotopy
umístěné do dvou odlišných verzí slanovodních jezírek s vysokou salinitou
obsahujících bakterie Dunaliella salina, Halobacterium cutirubrum v kombinaci
vysokou koncentrací korýšů Artemia brine prawn a další organické kultury a
umístěných v prostoru návštěvnické vstupní terasy již oddělují od přírodní
rezervace a na střeše objektu s průhledným dnem zajišťujícím distribuci světla
do hlavní haly.
AUTORSKÁ ZPRÁVA
ZADÁNÍ SOUTĚŽE:
Přírodní rezervace Al Wathba Wetland Reserve
jihovýchodně od Abu Dhabi byla v roce 1998 prohlášena za chráněnou oblast. Rozkládá
se na pěti kilometrech čtverečních a žije zde 260 druhů ptáků a dalších živočišných
druhů, mezi nimiž jsou například krevety, škorpioni a ještěrky. Každý podzim
sem přilétá hnízdit na 4000 plameňáků, aby zde strávili chladnější období roku
a vychovali mláďata.
Ochranu této unikátní lokality má na starosti Agentura pro životní prostředí (EAD)
v Abu Dhabí. Pod jejím vedením se v rezervaci vysázely stromy, které tvoří
přirozenou ochrannou bariéru kolem rezervace. EAD také reguluje množství vody,
které se do mokřadů dostanou z nedaleké čističky odpadních vod.
Po úspěchu architektonické soutěže na Vyhlídkovou
věž pro pozorování plameňáků se EAD rozhodla ve spolupráci se společností Bee
Breeders uspořádat druhou architektonickou soutěž v lokalitě rezervace, tentokrát
na návštěvnické centrum. EAD nyní zvažuje vítězné návrhy k realizaci.
Soutěžící měli za úkol vypracovat návrh nového
návštěvnického centra, které bude v harmonii s unikátní přírodou
rezervace Al Wathba. Návštěvnické centrum bude vybaveno informačním pultem,
kavárnou, vyhlídkovou terasou, obchodem se suvenýry, výstavním prostorem,
výukovým centrem, toaletami a parkovištěm.
Porota vybírala návrhy s ohledem na jejich udržitelnost a proveditelnost. Navíc
pozitivně hodnotila návrhy, které zohledňují křehký ekosystém rezervace.
Návštěvnické centrum by mělo být citlivé ke kontextu okolní přírody, a
stát se zároveň ikonickým architektonickým landmarkem.
Bee Breeders děkuje všem soutěžícím. V této soutěži se sešlo mnoho výrazných
návrhů v celého světa. Oceněné návrhy jsou dokladem precizní práce architektů
při výběru materiálů, programové náplně centra, i co se týče vizuálního a
technického zpracování.
Vítězný
návrh „Vidět a nebýt viděn“
HODNOCENÍ POROTY:
Porota se shodla, že “Koncept
návrhu s názvem „Vidět a nebýt viděn“ je výjimečný. Navržený objekt působí
spíše jako součást okolní přírody než jen jako budova.“ Projekt je ikonický
subtilním způsobem a splývá s okolím. Budova nedominuje krajině. Pohyb
návštěvníků po budově je chytře veden po vzájemně propojených smyčkách, které naplňují
smysl zvoleného prostorového konceptu. Projekt je konstrukčně velmi komplexní, mohl by
být i relativně nákladný a realizačně komplikovaný, nicméně návrh to
svou originalitou plně vyvažuje.
Návštěvnické centrum rezervace plameňáků v Abu Dhabi
Adresa projektu Přírodní rezervace Al Wathba Wetland Reserve, Abu Dhabi
Studio: Petr Janda / brainwork
Autor: Petr Janda “ hlavní architekt
Spolupráce: Anna Podroužková, Kateřina Tšponová – architekt
Technická spolupráce
Jiří Šmejkal, Parametr Studio “ parametrický model
Jan Tomšů, MSc Ceng, Agile Consulting Engineers “ konstrukce
František Arnošt, Active Elements “ HVAC
Leo Lappy, AVE Servis “ technologie
Jitka Tomsová, Ph.D., Atelier Rouge “ vegetace
Libor Veicenbacher “ ornitologie
Rok projektu 2020
Klient: Agentura pro životní prostředí (EAD) v Abu
Dhabi
Vizualizace: sdar.cz
Web soutěže
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
To tlumení zvuku je tam docela slušné, co tak koukám.
I to byl důvod, proč jsme si na stavbu domu vybrali právě cihly Heluz. Jasně, šlo hlavně o ty technické…
Petr Vybrali jsme ho hlavně kvůli lepší tepelné izolaci – v zimě je u oken znatelně tepleji a v létě…
Je fajn vidět, že společnost HELUZ IZOS nabízí nejen širokou škálu izolačního zasklení, ale také nástroje, které usnadňují výběr —…