Dramaticky rostoucí spotřeba energií způsobuje neustálý růst jejich cen. Nejvíc energie, celkem 40%, se spotřebuje na provoz budov, především na vytápění, svícení a klimatizaci. Česká republika, která vynaloží na 1 korunu HDP přibližně dvakrát tolik energie než státy západní Evropy, by mohla zvýšením energetické účinnosti budov ušetřit miliony korun ročně.
„Nejlepší cestou, jak ušetřit energie, je neplýtvat těmi, které máme k dispozici. Nejjednodušším a finančně nejefektivnějším způsobem je izolace, která dokáže ušetřit až polovinu energie. Průměrná roční úspora energie v zateplené budově je kolem 30%. Navíc izolace působí po celou dobu životnosti budovy. Dalším významným přínosem izolace je bezesporu významné snižování emisí CO2“ říká Karel Klátil, obchodní ředitel firmy Knauf Insulation, která se otázkou úspor energií aktivně zabývá.
K úsporám energie v budovách značně přispěje nová vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, tzv. energetickém štítkování budov, která vstoupí v platnost 1. ledna 2009.
Základním ukazatelem hodnocení bude celková roční dodaná energie do budovy potřebná na vytápění, chlazení, vzduchotechniku, přípravu teplé vody, osvětlení, a provoz zařízení zajišťující provoz jednotlivých systémů. Energetická náročnost bude mít s postupem času i vliv na ceny realit. Sníží se významným způsobem provozní náklady, zejména na vytápění.„Nějakou dobu však potrvá, než si kupující nebo nájemci budou důležitosti nízké energetické náročnosti budovy vědomi. Zatím v tomto směru trh ještě spí,“ komentuje Jiří Pácal, člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Povědomím Evropanů o směrnici EU o energetické náročnosti budov se zabývala agentura Cushman & Wakefield:
- zhruba 20 % vlastníků nemovitostí uvedlo, že by se při výběru budov v krátkodobé perspektivě řídili hodnocením energetické náročnosti
- 50 % respondentů z řad nájemců a okolo 50 % vlastníků nemovitostí však očekává, že v dlouhodobém horizontu hodnocení energetické náročnosti budov jejich rozhodování ovlivňovat bude
- 40 procent nájemníků a 28 procent nájemců vůbec netuší o nové směrnici Evropské unie o energetické náročnosti budov
Respondenti z České republiky na tom nejsou s povědomím o směrnici o moc lépe, ale výběr kancelářských prostor se energetickou náročností řídí, firmy si účinnost uvědomují čím dál více.
Pro ilustraci uveďme, že zbytečných 6 milionů barelů ropy denně padne na vytápění obydlí Evropanů.
Vinou špatné energetické účinnosti budov Evropané denně zbytečně spotřebují 3,3 milionů tun ropy. Vhodnou izolací budov by se tak mohlo do ovzduší dostat o 460 miliónů tun CO2 méně. To se rovná výdaji 270 miliard eur ročně. Společné úsilí snížit spotřebu energie v budovách EU 25 by Evropanům ušetřilo kolem roku 2010 přibližně 8 miliard eur ročně. Tato úspora by k roku 2015 ještě vzrostla na 14,5 miliard eur ročně. Toto jsou čisté úspory, v nichž jsou započítány ceny materiálů a práce na renovacích. Renovace stávajících domů by potencionálně znamenala vytvoření 530 tisíc pracovních míst v rámci EU. Nejhorší situace je v nových členských státech EU, kde domy spotřebují ve srovnání s průměrem o 25% více energie na m2 .
Tisková zpráva Knauf Insulation, 9. 10. 2008
Spokojenost
Mohu jenom doporučit! My jsme stavěli loni a všechno šlo hezky od ruky 😎🔝
Kdysi to nebylo a když si teď předstvím jak ještě moji rodiče opravovali a rekonstruovali dům po jejích rodičích -…
Z magistrátu Ostravy by vám měla přijít pozvánka a můžete na vernisáž v 18h dorazit. Poděkování patří do MAPPA
Nad takovým řešením už nějakou dobu přemýšlím.