Do 30. června lze nominovat osobnosti do soutěže
Architekt roku. Cenu získává každoročně významný tvůrce, který se v období
uplynulých pěti let svým inovativním přístupem významně zasloužil o
architekturu v České republice, ať už vynikající architektonickou tvorbou
či podporou kvalitní architektury.
Cena Architekt
roku chce poukázat na význam a důležitost architektury a vystavěného
prostředí pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na významnou roli architektů, kteří
úroveň výstavby mohou ovlivňovat. Zároveň je cílem ceny šířit osvětu a propagovat
kvalitní architekturu. „Snažíme se
vyzdvihnout tvůrčí práci architektů a dalších odborníků, kteří se podílejí na
vzniku kvalitní výstavby, ale i občanskou angažovanost,“ říká Pavel Sehnal,
předseda představenstva ABF, a. s., která cenu organizuje.
Ocenění není určeno jen praktikujícím architektům,
ale všem, kteří svým počínáním usilují o vznik kvalitní architektury, její
propagaci a podporu. Oceněni proto v minulosti byli třeba umělkyně
experimentující ve veřejném prostoru Kateřina Šedá, nebo popularizátoři
architektury Adam Gebrian a Marcela Steinbachová. Loňským laureátem byl ale
jeden z nejvýraznějších architektů na české scéně Stanislav Fiala.
Na ocenění Architekt roku mohou být nominováni
iniciátoři výjimečných tvůrčích počinů, autoři staveb, teoretici, publicisté i
další osobnosti, které přispěly k podpoře kvality a projevily angažovanost
na poli architektury. Nominace posoudí odborná porota složená z laureátů
předchozích ročníků a dalších významných osobností (architekti Stanislav Fiala,
Adam Gebrian, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá) a
vybere z nich 3-5 finalistů, z nichž vzejde vítěz vyhlášený na
slavnostním ceremoniálu 8. září 2020 v Centru architektury a městského
plánování (CAMP) v Praze. Porota se snaží o komplexní hodnocení přínosu
nominované osobnosti, ať již z pohledu ochrany veřejných zájmů a rozvoje
společnosti, profesní a morální integrity, vlivu na vznik kvalitní stavby či
veřejného prostoru a krajiny, odborné úrovně práce či použití inovativních
řešení apod.
Nedílnou
součástí Architekta roku organizovaného společností ABF, a. s., je zvláštní
cena Architekt obci, která se
snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a
samosprávou při rozvoji obce. Do soutěže Architekt obci se mohou hlásit
obce a města spolu s architekty či jejich ateliéry z celé České republiky s
projekty týkajícími se urbanismu, územního plánování, krajinářské tvorby a
veřejného prostoru i realizací staveb a dalších počinů, které mají dopad na
kvalitu života a kulturní rozvoj obyvatel a celé společnosti. Cena je udělována
architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se v uplynulém období
více let soustavně a trvale věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým
přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj
dané obce.
Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských
architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je
posilování úlohy městských a obecních architektů. Laureátem loňského ročníku soutěže se proto stal
architekt a urbanista Milan Košař, který byl oceněn za soustavný mnohaletý profesionální výkon funkce městského
architekta.
Nominace na ocenění Architekt obci 2020
posoudí odborná porota (Radka Vladyková, Svaz měst a obcí ČR,
Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička, Česká komora
architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Milan
Košař, držitel ocenění Architekt obci 2019, Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec, a
dále zástupce ABF,
a. s.). Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi
soutěže Architekt obci 2020 proběhne rovněž 8. září 2020 v Centru
architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
SLOŽENÍ ODBORNÉ POROTY – ARCHITEKT ROKU 2020
Stanislav Fiala
Od 90. let patří mezi špičkové české
architekty. Mnoho z jeho realizací získalo ocenění nejen u nás, ale také
v zahraničí. V roce 2000 se
dostal s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích mezi
finalisty prestižní evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe
Award. Z nejvýznamnějších realizací z posledních let můžeme jmenovat
Palác Špork v Praze, Palác DRN na Národní třídě v Praze, Golfklub Čertovo
břemeno v Alenině Lhotě, výrazné jsou také jeho stavby pro společnost
SIPRAL – továrna, sídlo a vzorkovna. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT a Školu architektury na AVU
v Praze. V devadesátých letech byl společníkem známého D.A. Studia,
později ateliéru D3A, od roku 2009 je jednatelem společnosti Fiala+Nemec.
Adam Gebrian
Vystudoval v roce 2006 Fakultu umění a
architektury TU v Liberci (kde rovněž pedagogicky působil) a díky
Fulbrightovu stipendiu také absolvoval postgraduální program SCIFI na SCI-Arc
v Los Angeles v roce 2008. Studoval a pracoval v Amsterdamu,
Rotterdamu, Praze, Paříži i Londýně. Nevěnuje se projektování, ale veškeré
úsilí zaměřuje na propagaci kvalitní architektury. Působí jako nezávislý
publicista, podílí se na organizaci Pecha Kucha Nights v Praze, byl členem
redakční rady časopisu ERA 21, veřejný prostor komentoval v pořadu Gebrian
vs. na Stream.cz, od roku 2009 moderuje vlastní pořad „Bourání“ na Radiu Wave,
za který získal Cenu za výjimečný počin v soutěži Česká cena za
architekturu 2017, na mall.tv moderuje pořady Překvapivé
stavby a Gebrian: PLUS/MINUS. Byl kurátorem řady výstav, stál u vzniku
první soukromé školy architektury u nás – ARCHIP. Od roku 2013 vyučuje na
Prague Institute.
Petr Hájek
Absolvoval Fakultu architektury na Českém
vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění
v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a
Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti nyní HXH (kde je stále
jednatelem) a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek
Architekti, s. r. o. Od roku 2004 působí jako pedagog na FA ČVUT, kde byl
jmenován docentem (2010) a profesorem (2017). Je zakladatelem a předsedou
představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a
zakladatelem Laboratoře Experimentální Architektury (LEA). Za svůj výzkumný
projekt Anastomosis získal v roce 2012 Cenu rektora ČVUT III. stupně za
aplikaci výzkumu v praxi. Spisovatele Miloše Urbana inspiroval k napsání
románu Urbo Kune (2015), který se odehrává v utopickém městě navrženém
studenty jeho ateliéru na FA ČVUT.
Marcela Steinbachová
Absolvovala v roce 2003 Akademii
výtvarných umění v Praze (Škola architektury Emila Přikryla), kde
dokončila i doktorandské studium. Předtím studovala na VŠUP (obor architektura)
a na Institutu základů humanitní vzdělanosti FF UK. V roce 2001 založila projekt Kruh, pořádající
přednášky o architektuře (shrnuto ve sborníku Texty o architektuře, jehož je
editorkou), od roku 2007 působila jako odborná asistentka na škole architektury
AVU, ve stejném roce založila architektonické sdružení Skupina. Je držitelkou
několika ocenění za architekturu, např. Architekt roku 2016, Cena za výjimečný
počin ČCA 2017. Podporuje vzdělávání v architektuře (např. výstava Pokoje
– možnosti prostoru, dětské programy o architektuře Kruh+), spoluorganizuje Den
architektury, spolupracovala na katalogu Povolání architekt(ka), je
dramaturgyní festivalu Film a architektura,
členkou redakční rady časopisu ERA 21, kurátorkou ročenky Česká architektura
2016-2017.
Kateřina Šedá
V roce 2005 absolvovala AVU
v Praze. Česká výtvarnice, jejíž práce má blízko k sociální
architektuře, je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů, které
realizovala v České republice i v zahraničí. Letos se stala autorkou
projektu na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách.
K vytvoření samostatného projektu ji pozvali např. IHME v Helsinkách,
SFMOMA v San Francisku či Tate Modern v Londýně. Její práce obdržela
řadu ocenění, např. Cenu Jindřicha Chalupeckého, Magnesii Literu za
publicistiku, titul Nejkrásnější české knihy roku a zahraničních cen např.
Contemporary Art Society Award, Fluxus Award apod. Uspořádala desítky výstav a
vydala přes třicet publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty.
Přednáší o nich na školách, v galeriích, ale i v menších městech, kde se
snaží svou činnost přiblížit co nejširšímu publiku, a tím ho vyprovokovat
k vlastní aktivitě.
ARCHITEKT ROKU – LAUREÁTI
2019 Stanislav Fiala
(Palác DRN a Palác Špork)
/ Čestné uznání Jana Kostelecká (za
dlouhodobou podporu a propagaci architektury)
/ Architekt obci 2020 Milan Košař (městský
architekt Vysokého Mýta, Poděbrad a Ústí nad Orlicí)
2018 Petr Hájek (rozšíření Centra současného umění DOX+ )
/ Čestné uznání Dagmar Vernerová (Ročenka
Česká architektura)
2017 Kateřina Šedá
(výtvarnice, za podporu sociálních vazeb ovlivněných architekturou)
/ Čestné uznání Martin Kupka (starosta
Líbeznice)
2016 Marcela Steinbachová
(architektka, za propagaci architektury)
/ Čestné uznání Michal Škoda (kurátor Domu
umění České Budějovice)
/ Architekt obci Zdeňka Vydrová (architektka,
městská architektka Litomyšle a Tišnova)
2015 Adam Gebrian
(architekt, za popularizaci architektury)
/ Čestné uznání Petr Volf (za publicistiku)
2014 Josef Pleskot
(architekt, Svět techniky v Ostravě)
2013 Antonín Novák
(architekt, Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži)
ZASÍLÁNÍ NOMINACÍ
Termín uzávěrky přihlášek Architekt roku
2020: 30. června 2020
Termín uzávěrky přihlášek Architekt obci
2020: 30. června 2020
Pravidla nominací viz https://architektroku.cz/, www.architektobci.cz
tisková zpráva
Minimalistické, ale praktické. Taková ideální kombinace pro rodinný život. A ta krytá terasa vypadá podle popisu parádně :-)
Zní to jako velmi promyšlený návrh. Máme podobně svažitý pozemek, tak mě inspiruje, že i takové místo má velký potenciál!
Je to moc krásný projekt :-) A ten důraz na orientaci místností podle světových stran..To dělá v každodenním životě obrovský…
Musím potvrdit..žádná plíseň, žádné tepelné mosty. Funguje skvěle!
Projekt pana Vostrackého sleduju už delší dobu, má opravdu cit pro funkční a zároveň estetické stavby. Tahle není výjimkou.