Fotogalerie ke článku (29)
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha - původní objekt
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha - 1. NP
Obytný dům Pecha - 2. NP
Obytný dům Pecha - 3. NP
Obytný dům Pecha - 4. NP
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Obytný dům Pecha
Nově navržený bytový dům využívá původní konstrukce průmyslového objektu - výměníkové stanice.
ZTI: BOMART, s. r. o., Tomáš Jouda
Vytápění/chlazení: ŽEMLIČKA MATOUŠEK, s. r. o., Petr Matoušek
Autor fotografií: Pavel Aschermann; pracovní fotky: Kuzemenský, Macháček
Proměna povýšením
Původně průmyslový objekt — výměníková stanice. Nově navržený bytový dům využívá původní konstrukce. Zvyšuje původní kubaturu domu zhruba o dvojnásobek. Snaha o jednoduchost, nenápadnost, kontext. Nesourodá, řadová, zděná, periferní zástavba. Ulice. Panelové domy 70. let. Obytné území.
Naskýtá se otázka: proč složitě rekonstruovat objekt, když jednodušší je zbourat ho a na jeho místě postavit nový objekt? V tomto konkrétním případě jednoduchá odpověď: v původním objektu byla umístěna fungující technologie výměníkové stanice, sloužící pro čtvrť. Technologii bylo možné zmenšit zhruba na desetinu bývalého rozměru (což v podstatě vyvolalo investiční záměr) za jedné podmínky: přepojení staré a nové technologie během výstavby mělo trvat dva dny. Nebylo tedy možné původní objekt zbourat, i když by to jednoznačně bylo jednodušší řešení.
Objekt výměníkové stanice je kombinace monolitického skeletu, panelového stropu a nosného zděného pláště. Kvalita konstrukcí, zejména soudržnost celku, byla méně jistá, než u kostela ze čtrnáctého století.
Nový objekt původní konstrukci využívá — je stavěn na ní. Původní konstrukce byla prozkoumána, včetně provedení sond, ale její konečnou stanovenou únosnost považuji tak jako tak za odhad. Půdorys nového domu je jednoznačně podřízen možnostem původního. Konstrukce původního domu byla zpevněna (bandážování zdiva aj.). Konstrukce nového je kombinace ocele a dřeva.
První koncept — návrh — byl oddělit staré a nové, konstrukčně i „esteticky“, a postavit na původním objektu lehkou ocelovo-dřevěnou kostku. Paradoxně, měl výsledek působit jako nynější stav — souvisle, nekontrastně, jako celek. Při rekonstrukci, kteréhokoliv objektu považuji za i cílový bod návrhu: nový, soudobý, nekontrastní celek — nerozpoznatelná hranice mezi starým a novým.
Úřad jednoznačně zadal podmínky: šikmou střechu a maximální možnou výšku „hlavní římsy objektu“. Debilní podmínky mám rád, baví mě řešit je polopaticky: začalo se jednoznačným splněním. Římsa, šikmá střecha. Výsledek je prakticky totožný s původním konceptem. Tato oklika nám umožnila čirou náhodou nebýt koncepčně polopatičtí a zjistit, jak málo může fungovat. Sám jsem byl překvapený, jak málo.
Kouzlo hnusných trojdělených oken bylo nutné nechat chvilku uležet, než si na ně investor zvykl. Jsou skoro totožná s těmi v okolí. U architektury, kterou na papíře nelze ukázat, je vnímavý klient nezbytnou podmínkou.
Uklidnil jsem se. Architekturou není navržený objekt. Architekturou je adekvátnost, patřičnost navrženého — nového v kontextu.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,