Nejdříve měla být revitalizována jen vstupní plocha u
památníku v Ostravě-Porubě, nakonec byl zrekonstruován celý památník,
který je spojený s bludným balvanem a starou lípou. Zvolený materiál, dunění
při chůzi i paprsky světel prosvítající jmény obětí vyvolávají ozvěny války.
Ačkoli se nakonec „z opravy dlažby“ stala rekonstrukce
celého památníku, původní jméno projektu zůstalo. Je třeba proto zdůraznit, že
opravena nebyla jen vstupní plocha, ale celý památník. Architektonické výzvy se
chopili David Kotek a Jan Müller, investorem je město Ostrava – Městský obvod
Poruba.
Projekt propojil tři prvky: památník první a druhé světové
války, chráněnou přírodní památku bludný balvan a památnou lípu. Bludný balvan
je mohutný blok z červené skandinávské žuly, který byl na území Ostravska
přivlečen pevninským ledovcem pravděpodobně ze středního Švédska. Lípa byla
zasazena 28. října 1968 u příležitosti padesáti let republiky.
Při rekonstrukci památníku, jenž nese jména obětí, byla použita trvanlivá
patinující ocel (corten), která není náročná na údržbu. Ocelové pláty tvoří ve
vybraných místech pochozí plochy, které jsou kotveny jen na trámech, jejich
středová část je volná. Při chůzi plocha duní, což připomíná ozvěny války.
Dosažení tohoto efektu bylo jedním ze složitých konstrukčních úkolů řešených
přímo na stavbě. Jména obětí válek byla vyřezána do ocelových plátů, přímo
vystupují z pochozí plochy. Textem prosvítá světlo.
Technicky náročným úkolem byla volba tloušťky plátů, jejich
vyztužení i vypálení textu. Bylo nutné, aby památník odolával vandalům, zároveň
působil vzdušně a dynamicky.
Památník, bludný balvan i lípa jsou ve tmě nasvětleny. Osvětlení se muselo
řešit tak, aby byl text čitelný. Památník byl a bude místem konání pietních
aktů při výročí osvobození nebo vzniku republiky. Před rekonstrukcí nebyl
přístupný pro osoby se zhoršenou schopností pohybu. Srovnání terénu do jedné
nivelety a vytvoření bezbariérového prostoru zvýšilo dostupnost i komfort
návštěvníků.
Dílo je výjimečné tím, že propojuje člověka s přírodou,
spojuje živé a neživé, minulost a přítomnost v jeden celek. Stává se přirozenou
součástí krajiny. Zároveň je novostavbou, která působí, jako by do prostoru
patřila odjakživa a mohla tam zůstat navždy.
Tisková zpráva
Revitalizace vstupní
plochy u bludného balvanu soutěží o titul STAVBA ROKU 2018. Hlasovat pro ní
můžete během září na www.stavbaroku.cz. Tato prestižní soutěž oceňuje
kvalitní stavební řešení, architektonickou nápaditost a řemeslnost.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,