„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.
Podle posledního sčítání lidu žije v panelových domech 38 % (tj. 108,5 tisíce) obyvatel Karlovarského kraje. Exteriérová výstava návštěvníky seznamuje se čtveřicí panelových sídlišť přímo v krajském městě a jedním sídlištěm v Ostrově, budovaným pro zaměstnance jáchymovských uranových dolů. Hlavním impulsem k zahájení panelové výstavby v Karlových Varech se stala přestavba historického jádra pro lázeňské účely a potřeba nových bytů pro původní obyvatele domů v centru. Nikoli tedy nedostatek bytových jednotek pro obyvatele města, jako tomu bylo ve většině měst v českých zemích. Sídliště Tuhnice z 60. let je nejstarším panelovým obytným souborem v Karlových Varech. V návrhu urbanistického řešení o něco mladších Drahovic se musel architekt Bohumil Kuba vyrovnat s výrazným sklonem terénu. Výsledkem je volný urbanismus a využití výškových kontrastů domů. Podobné řešení, kontrast mezi vysokými obytnými domy a nízkými horizontálními objekty občanské a technické vybavenosti, zvolil i pro nejmladší sídliště v našem výběru, postavené v průběhu 80. let – Čankovskou. V tomto případě však zdárnou realizaci narušila nařízení „shora“, která direktivně prosadila úsporná opatření a zrychlení průběhu výstavby. Zvláštností nevelkého sídliště Růžový Vrch, postaveného v 70. a v první polovině 80. let, je urbanistické řešení navazující vědomě na předválečnou výstavbu zničenou bombardováním na konci druhé světové války.
Jádro sídliště Nový Ostrov s rozlehlým náměstím a monumentálním kulturním domem navrhl v 50. letech architekt Jaroslav Krauz v duchu socialistického realismu – vycházel přitom z urbanistického plánu Ladislava Kozáka. Výstavba sídliště probíhala v celkem 18 etapách od roku 1947 do roku 1976. S nadsázkou lze říci, že je encyklopedií technologického vývoje hromadné typizované výstavby, od dřevěných domků přes zděné činžáky až po panelové stavby. Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.
Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).
Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.
Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.
Termín: 12. ledna – 14. března 2017
Adresa: před Obchodním Centrem Fontána, Chebská 370, Karlovy Vary
Další informace:
www.panelaci.cz
www.upm.cz
https://www.facebook.com/panelaci
Nabídka programů pro školy: www.panelaci.cz/stranka/pro-skoly.
tisková zpráva
Mohu jenom doporučit! My jsme stavěli loni a všechno šlo hezky od ruky 😎🔝
Kdysi to nebylo a když si teď předstvím jak ještě moji rodiče opravovali a rekonstruovali dům po jejích rodičích -…
Z magistrátu Ostravy by vám měla přijít pozvánka a můžete na vernisáž v 18h dorazit. Poděkování patří do MAPPA
Nad takovým řešením už nějakou dobu přemýšlím.
Budeš spokojený. Já jsem využil stavební systém od Heluzu a taky okna s těmito skly. Luxusní bydlení.