Pavilon Amazonie

„Nejhezčí barák v zoo je ten, který není vidět“ – pregnantní a jednoduché motto, které však v sobě skrývá nesnáze, obzvláště je-li předmětem soutěže rekonstrukce stávajícího objektu na pavilon Amazonie.
Hlavním cílem při tvorbě návrhu bylo nezastřešovat stávající a nové objekty, ale vytvářet střešní krajinu ve formě zvlněných zelených „boulí a kopců“ jako v Amazonii. Kopců, které budou v severní části navazovat na výškovou úroveň stávající komunikace a přilehlé zeleně, a v jižní části s velikým výškovým rozdílem budou důstojnou formou ukončeny. Nejpodstatnější pro dosažení zelené střešní krajiny bylo navrhnout architektonicky zajímavou a zároveň ekonomicky efektivní konstrukci, kterou by bylo možno aplikovat jak na rekonstruovanou sekci B a C (při využití stávající nosné konstrukce), tak na novostavbu sekce C. Cílem tedy není přestřešit celý prostor jednou superkonstrukcí a vytvořit tak v zoo letištní halu nebo plavecký bazén, ale navrhnout tvar, který vhodným způsobem rozčlení stavbu a bude silný a dynamický nejen z vnějšího pohledu, ale také z vnitřní expozice.

Jedna z mála konstrukcí, která splňuje požadavek na dynamičnost, vysokou statickou únosnost za použití subtilní nosné konstrukce a tedy i na nižší investiční náklady, je rotační hyperboloid. Jedná se o prověřenou konstrukci, která skýtá nekonečně mnoho tvarových variant, ale vždy s jasně definovatelnou a až „primitivně“ jednoduchou formou sestrojení. Pomocí hyperboloidu se dá zkonstruovat téměř jakýkoliv zelený „kopec“ a jeho vršek v libovolném místě seříznout a orientovat ke slunci či proti slunci. Tím se dá efektivně koncipovat množství slunečního záření ve vnitřních prostorech. Rotační hyperboloid je tvořen přímkovou plochou, což znamená, že se při jeho sestrojení nemusí používat ohýbaná výztuž do železobetonu, což při zastřešování velkých rozponů vede k nemalé úspoře investičních nákladů. Seříznutá část je zastřešena lehkou prověšenou konstrukcí s EFTE fólií, umožňující propustnost UV-A a UV-B složek slunečního záření.
Díky tvarové členitosti střešní krajiny je dosaženo podstatného efektu – hmotové členění pavilonu se mění v závislosti na poloze pozorovatele a překryvu jednotlivých kopců.  Zároveň tato forma vyzařuje jistou dávku tajemna, co se vlastně skrývá uvnitř.

Hyperbolický tvar konstrukce je dynamický a impozantní i z vnitřních pohledů. Na vnitřní části konstrukce je pomocí trnů uchycena popínavá i trsovitá zeleň, keře, umělá skála nebo mech dle povahy expozice. Nalézá-li se návštěvník pod konstrukcí, má dojem jako v pralese – obklopuje jej všudypřítomná zeleň nejen ze spodu a boku, ale i ze shora. Vnitřní tvar podporuje rovnoměrné rozlévání světla po celém vnitřku expozice. Na vrchu je zeleň proložena prosklenými „průstřely,“ kterými pronikají nepravidelně paprsky světla a pocit přítomnosti v přírodě pod korunami stromů umocňují.  Výše uvedené aspekty umožňují na rozdíl od tradičního řešení neomezenou škálu řešení expozic přechodu z podlahy přes stěnu do nakloněné ozeleněné plochy deroucí se k nebi vysoko nad polohou návštěvníka.

Vnitřní prostředí pavilonu i riziko záplav klade vysoké požadavky na obvodové konstrukce. Proto bylo zvoleno řešení využívající principu tzv. obrácené střechy. Tento systém umožňuje vyhnout se kondenzaci v souvrství i při zachování vodotěsnosti. Železobetonová nosná schránka dává vnitřnímu prostoru budovy velkou tepelnou stabilitu, čímž se šetří na technologiích prostředí.
Technologicky je pavilon řešen s přihlédnutím k šetrnému provozu a nízkým provozním nákladům. Z pohledu energetické efektivnosti je dosaženo nízkoenergetického až pasivního standardu. Záměr však není cílit na pasivní standard za každou cenu, v první řadě jsme mysleli na vnitřní mikroklima a komfort v jednotlivých pavilonech s ohledem na produkci odérů od jednotlivých zvířat. V důsledku navýšení násobnosti výměny vzduchu je celková měrná energetická náročnost z tohoto pohledu vyšší než u standardních rodinných či bytových domů. Koncepce samotná však z pohledu udržitelného rozvoje cíli nejen na spotřeby primárních energii na vytápění, větrání či chlazení prostor, ale také se zaměřuje na vodní hospodářství a šetrné materiály. Z pohledu vytápění budou v maximální míře navrženy alternativní zdroje energie. Obnovitelné zdroje energie budou využity k přípravě teplé vody pro provoz akvária či bazénů. Z pohledu minimalizace tzv. tepelného ostrova (heat island effect) a minimalizace přehřívání vnitřní prostor v letních měsících bude navržena extenzivní zelená střecha.

Autorská zpráva

Projekt získal první místo v soutěži na Rekonstrukci Pavilonu velkých savců na Pavilon Amazonie, která proběhla v roce 2012. Výsledky soutěže byly zveřejněny 8. 1. 2013, k rekonstrukci zatím nedošlo, protože pražskou zoo opět zasáhly povodně a měla tedy jiné priority.

Hodnocení poroty: Tento návrh byl porotou jednoznačně vyhodnocen jako nejvhodnější, a to jak z hlediska architektonického, tak z hlediska provozně technického. Vnější vzhled je v souladu s požadavky na maximální začlenění objektu do krajinného kontextu Zoo. Ze všech předložených návrhů předložil nejzajímavější a nejvhodnější řešení vnitřního prostoru a expozic a současně nejlépe řeší zoologicko – provozní požadavky. Zachovává v maximální míře stávající konstrukci, přičemž současně vytváří zcela novou architektonickou kvalitu. Beze zbytku řeší protipovodňovou ochranu pavilon u a také otázku TZB. Celkové kvality návrhu jsou originálnost, účelnost a hospodárnost. Soutěžní návrh je na výrazně vyšší kvalitativní úrovni oproti ostatním návrhům.