Půdní byt Praha Střešovice

Investor: soukromá osoba
Architkt: Mojmír Pukl
Stavbyvedoucí: Stanistav Brabenec
Dodavatelé:
podlahy — Apia Brno
topení — Novák, KKH Brno, s. r. o.
truhlářské práce — Gerrit Karhánek
Rozloha: 118 m² + 22 m² terasa
Projekt a realizace stavby: 2001
Realizace interiérových prvků: 2002-2004
Fotografie: autor

Mlžný pokoj
Jaroslav Pížl

Malý Lucifer čeká a mlha naléhá. Již jsou jí okna zvenčí zavalena, avšak Malý Lucifer i nadále čeká. A tam kde okno otevřeno — byť jen úzce zpola — mlha ihned vtéká, aby sjednotila prostor vnitřní s vnějším okolím. Pokoj se stává kouřovým, Malý Lucifer čeká na zcela. A nyní téměř již a o chvíli později již zcela: obdélníky oken se staly výsečemi bledého světla, tak jak je tomu u sídel plujících v noční mlze, jako je tomu u potopených lodí i kajut jejich. Skrze mlhu a světlo, skrze dým vzdálených ohňů a zemdlený svit lunný, je tedy znenáhla sjednocen prostor vnitřní s vnějším okolím. Šachtou proměnlivých okolností vzdušných, povětrnostních a světelných, chodbou, jež vjedno váže temný pokoj s noční krajinou, smí Malý Lucifer nyní odejít nepozorovaně, utajen, a nezanechav dopisu. Toť útěk, mlha, noc.
Byt je postaven v klidném místě, na hranici Hradčan, v tradiční blokové zástavbě. Bloky jsou malé. Dvůr je krásný, na všech sousedících parcelách jsou zahrady, pár vzrostlých stromů, převážně trávníky a květiny. Vlastní dům, postavený po první válce, je dobře provedený, řešený s jistým přehledem. Tvar půdorysu, souměrnost, rozvrh stavby v sobě nesou určitý charakter. Vestavba tvoří samostatné patro na novém, do půdy vloženém šestém podlaží, se vstupem o patro níž. Byla dána výška hřebene, sklony střech i rozložení oken ve fasádě. Významná je orientace ke světovým stranám.
Byt je určen pro jednu osobu. Základní částí vybavení budou knihovny. Z toho vychází představa celkového účinku, jak by prostor měl působit, jaké by měl vytvářet prostředí. Prostor má být srozumitelný, určitým způsobem samozřejmý, povědomý, má být příjemný, pohodlný, přát klidu, uvolnění a drobným rozkoším, které s bydlením souvisejí. Podstatná je celistvost uspořádání, vzájemné vazby a poměry, plynulost povrchů stěn, stropů, celkové ustrojení, které prostor formuje, i v dílčích řešeních jednoduchost, soulad.
Vnitřní dispozice se přirozeně obrací na jih směrem do dvora, zůstává převážně volná, nese v sobě zážitek rozlohy, posuvné stěny umožňují průhled celou šířkou, francouzskými okny a skládacími dveřmi vycházíme na terasu. Dokončený stav je v užitých materiálech volbou klienta, podlaha z exotického masivu naplňuje přání živě barevného, červeného dřeva, ostatní dřevěné části jsou dýhovány třešní nebo jsou z masivu. Dojem z materiálů ovlivňuje výrazně charakter interiéru.
Proběhl formující proces, cesta mezi konceptem a materií, abstraktním a konkrétním* byla absolvována. Základní byla představa určitého účinku. Úkol přesahuje oblast měřitelného, dotýká se otázky, jak člověku je. Interiérem proniká světlo v proměnách dne, v průběhu ročních dob. Závěsy zůstávají většinou zatažené. MOJMÍR PUKL

* Jan Turnovský, Poetika zedního výstupku. Vědecko-výzkumné pracoviště a Škola architektury AVU, Praha 2004, s. 12.


Publikováno ve Stavbě č. 1/2005