Bývalá
římskokatolická fara v Dubenci je důkazem, že soukromí investoři se dokáží
zhostit záchrany církevních památek citlivým způsobem a s respektem ke
kulturnímu dědictví. Komerční využití nově zrekonstruované fary neubralo místu
výjimečnou atmosféru a naopak se ji snaží návštěvníkům na každém kroku
připomenout.
Stručně k historii objektu
Areál bývalé římskokatolické fary v Dubenci u Turnova pochází z 2. poloviny 18. století. Komplex
hlavní farní budovy a přilehlých hospodářských staveb (chlévy, kočárovna,
vozová kolna a koňské stáje) se nachází na obdélníkovém půdorysu o celkové
výměře 1819 m2. V celorepublikovém měřítku představuje tedy
ojediněle dochovanou celistvou památku z doby baroka a klasicismu.
Po roce 1989 byly objekty farnosti víceméně opuštěné a chátraly. V
roce 2007 odkoupila všechny budovy od církve firma Paclík, s.r.o. za účelem
rekonstrukce areálu na kulturní a společenské centrum se stravováním a
ubytováním. Na obnovu dubenecké farnosti se firmě podařilo získat dotaci z
fondů Evropské unie.
Projekt rekonstrukce vypracoval Ateliér Pavlíček ze Dvora Králové,
a to pod zkušeným vedením Ing. Marka Pavlíčka. Cílem navrženého řešení byla
stavební obnova stávajících budov, dostavba technického zázemí a citlivé
přizpůsobení areálu novému podnikatelskému záměru.
Pod drobnohledem památkářů
Komplexní rekonstrukce areálu fary byla započata v březnu 2012.
Celý areál je kulturní památkou, stavební úpravy tak probíhaly pod dohledem
památkářů a byly podmíněny maximálním možným zachováním původních konstrukcí.
Na projektu participovaly týmy restaurátorů a uměleckých řemeslníků a s ohledem
na jejich specializované činnosti bylo nutné počítat s vyšší investicí.
Přípravná fáze obnovy farního komplexu zahrnovala důsledný
stavebně technický průzkum. Projektová dokumentace vycházela z posouzení
technického stavu viditelných prvků s přihlédnutím k výsledkům sond do
zakrytých konstrukcí. Skutečný stav zakrytých konstrukcí bylo ovšem možné
důkladně ověřit až po jejich obnažení v průběhu stavby.
Sanace zdiva
Původní barokní interiérové
omítky hlavní farní budovy byly v maximální možné míře zachovány. Poškozené
části autentických omítek byly lokálně doplněny a opatřeny konsolidačním
nátěrem. Komplikovanější byl postup v prostorách bývalých chlévů a stájí
původní hospodářské části (dnes restaurace, bar a salónek). Rozbor původních
omítek odhalil vysoký obsah dusičnanů, způsobený původním využitím prostor pro
ustájení a chov hospodářských zvířat. Omítky také vykazovaly zvýšenou
vlhkost a mírné zatížení sírany a chloridy.
Bylo nutné je celoplošně odstranit a vyškrábat maltu ve spárách.
Následně mohlo být odhalené zdivo řádně mechanicky očištěno a omyto
v interiérech tlakovou vodou. Po vyschnutí vnitřního povrchu zdiva a
kleneb se zdivo z vnitřní strany utěsnilo minerální izolací. Cílem tohoto
opatření bylo zamezit transportu solí a nebezpečných látek ze zdiva napovrch
ven. Co se týká exteriérových omítek, jako nepůvodní prvky byly nahrazeny do
výše dvou metrů nad horní úroveň soklu. Sokl byl zbaven cementových omítek a
opatřen sanační omítkou a minerální stěrkou.
Rekonstrukce interiéru
Uvnitř staveb řemeslníci vyjmuli kamennou dlažbu a po doplnění
podkladových vrstev o izolaci ji navrátili zpět ve stejné skladbě. Poškozené
dřevěné prvky podlah nahradila realizační firma novými. A stejně tak nechala
repasovat všechny barokní, klasicistní a historizující prvky v interiérech a
nové výrobky zhotovit jako tvarové a materiálové repliky. Zejména se jednalo o
všechna exteriérová okna a prosklenou stěnu pavlače.
Oprava krovu
V celém historickém komplexu byly velmi poškozené střešní
konstrukce a krytina. Památkáři pochopitelně trvali na zachování původních typů
a barevností.
Dominantou římskokatolické fary v Dubenci je vysoká valbová střecha
z břidlice. Krytina byla kompletně vyměněna za novou v barvě antracitově černá.
Po dohodě s památkáři byly stávající
prvky krovu v maximální možné míře zachovány. Výměna a sanace poškozených prvků
krovu byla provedena tradičním tesařským způsobem, tedy přesnými tesařskými
spoji, které byly jištěny výhradně dřevěnými kolíky. Nové dřevo tesaři ručně
ohoblovali, aby nahrazovanému prvku odpovídalo polohou, průřezem i profilem.
Poškozená zhlaví vazných trámů byla protézována.
Střechy hospodářských budov
Také u hospodářských budov
požadovali památkáři dodržet původní zastřešení, v tomto případě šlo o
keramickou, pálenou krytinou typu „bobrovka“. Jako nejvhodnější model byla
vybrána bobrovka z produkce firmy Bramac: Opál v režné úpravě. Tento model
je v souladu s požadavky památkářů, a proto je hojně využíván pro
rekonstrukce střech památkově chráněných objektů. „V oblasti skládaných střešních krytin
poskytuje společnost Bramac našemu ateliéru nejlepší technický servis a
poradenství. Oceňuji profesionalitu a rychlost, se kterými na naše požadavky
reagují,“ chválí Bramac projektant Ing. Pavlíček.
Komplikovaná pokládka
Pokládka střešní krytiny
přitom nebyla dle svědectví pokrývačů vůbec jednoduchá. Některé části
krovů hospodářských budov se musely vybourat a nahradit novou konstrukcí. Z velké části byly ale
zachovány staré krovy, které se musely před pokládkou keramické krytiny poměrně
složitě a pracně vyrovnávat. „Někde byly rozdíly i více než pět centimetrů.
Bylo tedy nutné krov přesně dorovnat. Potom již pokládka tašek byla velmi
snadná, díky tvarové přesnosti a díky posuvnosti tašek,“ vysvětluje Jakub
Kaválek z firmy Klempířství – pokrývačství Jakub Kaválek, která se na realizaci
podílela formou subdodávky.
Závěrem
Řada starých církevních staveb zůstává v polistopadové éře
opuštěná a nadále chátrá. Přesto panují napříč českou společností pochybnosti,
zda jsou tyto kulturní památky vhodné k jinému využití. V západní Evropě jde
přitom o velmi rozšířený trend a sakrální stavby se zde mění nejen v kulturní a
společenská centra (galerie, koncertní sály apod.), ale i v objekty určené k
bydlení. Otázka tedy zní: Není lepší pro tyto památky nalézt komerční využití a
zapálené investory, kteří se pustí do jejich záchrany s podobným zápalem jako
současný majitel farnosti Dubenci?
podle podkladů společnosti Bramac střešní systémy
To je opravdu kouzelný dům, jaký jen lze si přát. Nutno ovšem dodat, že na to musí mít stavebník dost…
MOC DOBRÝ, AŽ VÝBORNÝ
Tohle je perfektní věc, to jim v dobrém závidím!
Takové časopisy umí být velmi užitečné, díky jednomu podobnému jsem se dozvěděl o cihlách Heluz a hodně mi to pomohlo,…
Ta doživotní záruka, to už je něco! Super! A dům je nádherný!