Zvláštní pozornost byla od počátku věnována materiálovému řešení. Výplň čtverců o délce strany vídeňského sáhu je tvořena oblázky – v tom jsme se shodli při konzultacích s Janem Holečkem z Národního památkového ústavu i Karlem Švejdou, správcem areálu kláštera. Technologie tryskaného betonu je celkem běžně užívaná pro výrobu tzv. vymývané dlažby, ovšem v našich podmínkách je spíše spojována s nejpokleslejší formou architektury v podobě okrašlovací parkové nebo spíše chatařsko-kutilské produkce. Firmy, disponující výrobní technologií, nebyly schopny použít kamenivo jiné, než nejjemnější frakce kačírku, takže nezbylo než přesvědčit jednu z firem, aby si potřebné vybavení opatřila a na několika vzorcích vyzkoušela použití říčního kameniva hrubší frakce. Ve dvou realizačních etapách, rozdělených poslední zimou, se experiment podařilo dotáhnout do konce.
Celé prostranství bylo očištěno od uměle vytvořených dopravních bariér rozdělujících je na chodníky a vozovku, a to včetně veřejného osvětlení. Užitím „jezdeckých“ schodů byl eliminován prostor parkoviště a vjezd automobilů do areálu regulují výsuvné pilíře s komunikačním systémem. Koncepci osvětlení stanovil po několika večerních a nočních prohlídkách Miloslav Naděje takto: „Nejlepšího výsledku dosáhneme, když tam nebude nic!“
Autorská zpráva
Stavba byla zařazena mezi nominace České ceny za architekturu 2016
























Pánové, děláte mi radost. Světlíky, jako na Vinohradech a split level v garážích, jako pod Dostavbou národního divadla. Děkuji
Tak do toho rozhodně jděte. Určitě nebudete litovat ;)
Dost uvažujeme o tom smaltovaném skle.
Jde o tiskovou zprávu T-mobile. Kasá se tedy ten, kdo si zasmluvnil jméno arény a kdo má průraznější PR. :-)…
Snad jsem to někde prehledl, aneb kdy dospějeme k tomu, ze se ocení a zmíní i ten, kdo stoji za…