Zvláštní pozornost byla od počátku věnována materiálovému řešení. Výplň čtverců o délce strany vídeňského sáhu je tvořena oblázky – v tom jsme se shodli při konzultacích s Janem Holečkem z Národního památkového ústavu i Karlem Švejdou, správcem areálu kláštera. Technologie tryskaného betonu je celkem běžně užívaná pro výrobu tzv. vymývané dlažby, ovšem v našich podmínkách je spíše spojována s nejpokleslejší formou architektury v podobě okrašlovací parkové nebo spíše chatařsko-kutilské produkce. Firmy, disponující výrobní technologií, nebyly schopny použít kamenivo jiné, než nejjemnější frakce kačírku, takže nezbylo než přesvědčit jednu z firem, aby si potřebné vybavení opatřila a na několika vzorcích vyzkoušela použití říčního kameniva hrubší frakce. Ve dvou realizačních etapách, rozdělených poslední zimou, se experiment podařilo dotáhnout do konce.
Celé prostranství bylo očištěno od uměle vytvořených dopravních bariér rozdělujících je na chodníky a vozovku, a to včetně veřejného osvětlení. Užitím „jezdeckých“ schodů byl eliminován prostor parkoviště a vjezd automobilů do areálu regulují výsuvné pilíře s komunikačním systémem. Koncepci osvětlení stanovil po několika večerních a nočních prohlídkách Miloslav Naděje takto: „Nejlepšího výsledku dosáhneme, když tam nebude nic!“
Autorská zpráva
Stavba byla zařazena mezi nominace České ceny za architekturu 2016
Osoba, která v současné době plánuje výstavbu rodinného domu, má mnohem snazší situaci, pokud zvolí společnost Heluz. Ta nabízí moderní…
Článek je velmi kvalitně napsaný a je pravda, že by značně přispělo k efektivitě, kdyby byla stavební legislativa zjednodušena.
Neexistuje pro slovo perex nějaký český termín?
Jen malá poznámka k dlouhému textu. To, že má samospráva malou váhu v procesu územního plánování je častý nářek samospráv.…
Velice zajímavá paní.Možná že mnoho lidí ani netuší že některé čínské mrakodrapy navrhovala tato úžasná archtitektka z Hořic.