Příběh paneláku v Olomouckém kraji

PŘÍBĚH PANELÁKU
V OLOMOUCKÉM KRAJI

Od 28. dubna do 10. července 2015 proběhne v Olomouci exteriérová výstava Příběh paneláku v Olomouckém kraji, která přiblíží historii a současnost vybraných panelových sídlišť v Olomouci (Norská, F1 na Nové Ulici, sídliště na Svatém Kopečku, Lazce) a v Přerově (Šířava). Tato výstava, volně přístupná široké veřejnosti na pomezí náměstí Národních hrdinů a třídy Svobody, je čtvrtou výstavou z putovního cyklu věnovaného vybraným panelovým sídlištím v jednotlivých krajích České republiky.

„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Zadražilová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.

Exteriérová výstava představí různorodou čtveřici olomouckých sídlišť a doplní ji portrétem jednoho přerovského. Sídliště Norská, stavěné ještě tradiční technologií, reprezentuje první poválečnou soustředěnou výstavbu v Olomouci. Ve druhé polovině 60. let vznikly projekty sídlišť F1 na Nové Ulici a menšího sídliště na Svatém Kopečku. První z nich zastupuje charakteristickou kompozici bodových a deskových domů ozvláštněnou dominantou obytného vodojemu. Druhé, z cihel a se sedlovými střechami, se od panelové prefabrikace okatě distancuje. Soumrak sídlišť, ale zároveň inovaci v urbanistickém řešení a typu konstrukční soustavy nám přibližuje soubor Lazce z počátku 80. let. Výběr doplňuje přerovské sídliště Šířava z první poloviny 60. let, dvojče olomoucké třídy Kosmonautů.

Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Zadražilová.

Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).

Vedle souhrnné česko-anglické monografie o problematice sídlišť a dílčích odborných textů a publikací je hlavním výstupem projektu série třinácti výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila na míru pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí více než tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.

Další informace: