„Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková (Zadražilová) z Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Panelová sídliště mají svou minulost, přítomnost a v mnoha případech i rozvojový potenciál a pro své obyvatele představují domov. Bylo by proto chybou zavírat oči před osobitostí řady z nich a nechat se ovlivnit jednostrannými odsudky,“ dodává.
Podle posledního sčítání lidu je v Praze téměř 10 tisíc panelových domů, ve kterých žije 44 % (takřka 556 tisíc) obyvatel hlavního města.
Exteriérová výstava přibližuje šest sídlišť reprezentujících různá období nové periodizace tohoto typu výstavby, kterou vypracovali řešitelé výzkumného úkolu „Panelová sídliště jako součást městského životního prostředí. Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu“. První pražské poválečné sídliště, Solidarita, postavené ještě zděnou technologií s využitím některých prefabrikovaných prvků a vyznačující se na svou dobu nezvykle bohatou občanskou vybaveností, je zástupcem dřevní fáze. Pionýrskou etapu bytové výstavby, spojenou se zaváděním panelové technologie a s hledáním nových cest ve stavebnictví, zastupuje experimentální Invalidovna. Jako příklad krásného sídliště se nabízejí Ďáblice s velkoryse založeným urbanismem a výraznými architektonickými kvalitami. Typickým zástupcem technokratické fáze je realizace Jižního Města v letech 1971–1988, jehož projekt museli hlavní architekti Jan Krásný a Jiří Lasovský z politických důvodů opustit a původní promyšlený návrh „nového, samostatně fungujícího města“ se rozpustil do monotónní šedi. Bytová výstavba se nesla ve znamení kvantity a úspornosti. Poslední období, tzv. fázi pozdních krásných a postmodernistických sídlišť, reprezentují dva celky – Jihozápadní Město a Nový Barrandov. Jejich architektům se navzdory technokratickému tlaku podařilo vytvořit po architektonické i urbanistické stránce kvalitní sídliště a využít některé postmoderní prvky. Všech šest představených celků je spolu s dalšími 44 sídlišti z celé republiky zařazeno i do knihy Paneláci 1, která je katalogem cyklu výstav Příběh paneláku.
Na realizaci těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy. Výstava se rovněž věnuje otázkám urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. Neopomíjí ani otázku, jaká je věková, vzdělanostní a profesní struktura zdejších obyvatel a jak se proměnila od doby výstavby. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ doplňuje Lucie Skřivánková.
Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu je pětiletým výzkumným a výstavním projektem (2013–2017), na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Odborným garantem je historik umění a architektury profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštiťuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podporuje v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI).
Vedle dvou českých a jedné anglické publikace o fenoménu sídlištní výstavby v českých zemích a dílčích odborných textů prezentuje výsledky bádání série čtrnácti výstav v jednotlivých krajských městech, která na konci tohoto roku vyvrcholí soubornou výstavou v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. Výstavní cyklus je určen zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Expozice podle návrhu architektonického ateliéru A1 Architects (Tereza Schneiderová, Lenka Křemenová, David Maštálka) má podobu stylizovaného panelového městečka. Šest volně stojících prvků z lehčeného betonu vyrobila pro účely projektu firma LIAS Vintířov. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.
Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes nicméně svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi současnými umělci.
Termín: 21. září 2017 – 1. ledna 2018, slavnostní zahájení: 12. října 2017 od 14 hodin
Adresa: Thákurova 7, Praha 6-Dejvice
Další informace:
www.panelaci.cz
www.upm.cz
https://www.facebook.com/panelaci
Nabídka programů pro školy: www.panelaci.cz/stranka/pro-skoly.
tisková zpráva
Z magistrátu Ostravy by vám měla přijít pozvánka a můžete na vernisáž v 18h dorazit. Poděkování patří do MAPPA
Nad takovým řešením už nějakou dobu přemýšlím.
Budeš spokojený. Já jsem využil stavební systém od Heluzu a taky okna s těmito skly. Luxusní bydlení.
💣🔥👍
Super článek! Sokl je fakt důležitá věc, na kterou se často zapomíná. Když to ale uděláš pořádně, má to velký…