Změny klimatu přinášejí
v posledních letech proměnlivé počasí. Dlouhotrvající sucha, která mohou
za pokles vody ve vodních tocích a úbytek vody ve studnách, střídají přívalové
deště, kdy proudy vody splachují ornou půdu a ve městech odtékají do
kanalizace. Proto je stále více potřebné dešťovou vodu zachytávat a naučit
se s ní hospodařit. Správné využívání dešťové vody má nejenom ekologické a
ekonomické důvody, ale je také legislativně vyžadováno.
O
koloběhu vody v přírodě se učíme už ve druhé třídě základní školy. Úlohu
dešťové vody ale začínáme vnímat až ve chvíli, kdy se vody nedostává. Dnes je
nám všem pojem hospodaření
s dešťovou vodou
dobře známý. Tento způsob správného nakládání se srážkovou vodou podporuje výpar, vsakování a pomalý odtok dešťové vody
do lokálního koloběhu vody. Dříve byla dešťová voda odváděna pouze prostřednictvím
stokové sítě. V současnosti už se hledají cesty a možnosti, kam dešťovou
vodu svést. Může se odpařovat do ovzduší, vsakovat do půdního a horninového
prostředí nebo zadržet a svést do jednotné kanalizace.
Proč tolik povyku kolem dešťové
vody?
Původně proto, že jsme byli
několikrát po sobě postiženi silnými povodněmi. Bylo nutné snížit rizika záplav,
protože díky rostoucí zástavbě už kapacity stokových kanalizací nestačily. A
v poslední době přicházejí další důvody, proč se
dešťovou vodou zabývat. Tím posledním z nich
je zvýšení odolnosti měst vůči klimatickým změnám. Postupně se ustupuje od co nejrychlejšího odvedení dešťové vody do
kanalizace a začíná se uplatňovat princip jejího zadržení a využití v městském
prostoru, případně alespoň zpomalení jejího odtoku. Každá nová či
rekonstruovaná stavba tak musí ze zákona mít na svém pozemku buď vsakovací nebo
retenční opatření s regulací odtoku, případně musí majitelé nemovitostí srážkové
vody z odvodňovaných ploch využívat pro vlastní provoz jako vodu užitkovou
(např. k zalévání nebo splachování).
Jak vrátit srážkovou vodu zpět do přírody?
Nejlépe a nejjednodušeji formou zasakování do
okolní půdy. Slouží k tomu různá vsakovací zařízení, jako
jsou nádrže, příkopy a vsakovací šachty. Geologický posudek a následné
vsakovací zkoušky rozhodnou o tom, zda je možné shromážděnou vodu vsakovat či
nikoli. Následně projektant rozhodne, jaký objem, typ a konstrukci zasakovací
nádrže nejlépe použít. V úvahu je také potřeba vzít nutnost výkopových
prací, snadnost instalace a kontroly. Příkladem mohou být akumulační boxy Wavin
Q-Bic Plus, které jsou vyrobené z čistého polypropylenu, jsou
modulovatelné a lze je podobně jako lego poskládat do takové velikosti a
objemu, který odpovídá požadovaným parametrům. Lze je použít jak
k zasakování, tak k retenci dešťové vody, a to i tam, kde je
požadováno čištění a revize systému. Srážková
voda totiž absorbuje celou řadu nečistot, před kterými je nutné ochránit zdroje
podzemní vody. Řešit se to dá např. zakomponováním filtrační šachty pro
zachycení hrubých nečistot či separační šachty a odlučovače k odfiltrování
nejjemnějších plovoucích a unášených částic. Dešťová voda může také obsahovat
různé chemické, ropné nebo jiné nebezpečné látky. K jejich odstranění pak slouží
odlučovače ropných látek, příkladem takového zařízení může být odlučovač
Certaro NS.
Vodu zachytí i
zelená střecha
Vodu přírodě pomohou vrátit
i všechny propustné plochy na pozemku stavby. Obrovské plochy parkovišť u
obchodních center a skladovacích hal jsou převážně s asfaltovými a jinými
povrchy, po kterých voda stéká. To se teď postupně mění a nahrazují je jiné
materiály, jako např. zasakovací tvárnice, které
umožňují vsakování vody i růst rostlin. Velmi účinné jsou i zelené střechy, které se v poslední době
začínají objevovat v městské zástavbě. Pokud
se místo standardní rovné střechy zrealizuje střecha zelená pokrytá vegetací, vrstvy
střechy tak minimálně 40 % srážkové vody absorbují a umožní, aby se odpařila
zpět do ovzduší. Zelená střecha je nejen
estetickým řešením, ale i zdrojem ochlazení a zvlhčení prostředí v době
veder a sucha.
podle podkladů společnosti Wavin Ekoplastik
Spokojenost
Společnost Wavin Ekoplastik si tady dělá reklamu na svoje slavné vsakovací boxy. Zabalí to do rádoby ekologické omáčky, aby prodávala řešení, které má význam slutečně jenom v extrémně složitých hydrogeologických poměrech a v prostorové nouzi. Obvzlášť se mi ííbí v posledních letech hojně frekventovaná fráze o klimatických změnách – klima se totiž na zeměkouli měnilo odjakživa a mění se i nyní a představa, že ho člověk nejak zásadně ovlivní je zcela mimo mísu a slouží jenom politikům, politikářů a hlavně |ponikatelům| – v tomto případě skoro doslova obchodníkům s deštěm za pomoci tzv. aktivistům…a podobné články je třeba poskytovat optikou jejich zadavatelů popř. autorů, vesměs reklamních kreativců, kteří jsou schopni tvrdit cokoliv a naopak šířit nesmysly, jenom aby prodali svůj produkt.
Pojďme tyto vědomosti více šířit, projektanti musí trvat na vsakování do terénu u novostaveb i přestaveb, i za cenu omezení chybných představ investorů. Zelené střechy jsou jedna z nejlepších cest tam, kde není na vsakování příliš místa, ve městech.