Plavecký bazén v Písku

Hodnocení poroty: Porota ocenila zajímavý koncept řešení celé stavby včetně jejího dispozičního řešení. Je kvalitně vyřešená vnitřní dispozice bazénů. Koncept propojuje vnitřní a venkovní prostor do atraktivity vodního světa. Návrh vytváří velmi příjemné vnitřní i venkovní prostředí a plně využívá terénní konfigurace. Nad rámec soutěže nabízí návrh větší množství vodních atrakcí, za cenu neadekvátního zvýšení provozních nákladů stavby. Ovšem rozsah i forma venkovních úprav narušuje přehlednost, bezpečnost a pohodu venkovních prostor bazénu. Architektura objektu je spíše naznačená a potřebovala by další výrazné dopracování. Síla návrhu je v jeho komplexnosti, etapizace by důrazně ubrala na jeho hodnotě. Dopravní řešení je kvalitně zvládnuté.

 
Autorská zpráva

Vyhrazené plochy jsou ohraničeny stávajícími sportovišti a čtyřproudovou komunikací E49. Dominantou území je historická budova lesnické školy, v níže položených částech za sportovišti a za řekou Otavou je to areál Jitexu Písek. Z důvodu svažitosti pozemku nejsou z dané lokality výhledy do okolí, proto jsme plavecký areál koncipovali do sevřené formy, která se obrací sama do sebe. Dvě křídla různě vysokých hmot se zařezávají do terénu a vytváří tak jakýsi vlastní vnitroblok, případně atrium, v jehož centru leží venkovní bazén. Přirozená svažitost terénu je využita ke zbudování slunečních teras nad venkovním bazénem.
Plochy přimknuté ke sportovištím a k čtyřproudové komunikaci využívají parkoviště s celkovou kapacitou 240 parkovacích míst (+ 4 autobusy). Stávající komunikační skelet je částečně upraven – ulice Dukelská je protažena až k prodloužení ulice Lesnické – odpadá tak problematické a nesystémové napojení Dukelské na Burketovu. Ze zastávky MHD na Burketově ulici vede chodník k hlavnímu vstupu do plaveckého areálu. Průsečík pěších tahů, napojený na cyklostezku i na plánovaný podchod pod E49 určil polohu hlavního nástupu do plaveckého areálu.

Architektonické řešení
Inspirací nám byla řeka Otava, která se meandrovitě klikatí a prodírá městem. Jeden takový jsme vytvořili prostoupením dvou nesymetrických hmot. Meandr je tvořen vyšší tmavou hmotou s bazénovými halami a nižší světlejší hmotou se vstupem, šatnami a wellness provozy.  Meandr a přirozený svah za ním formují chráněné místo pro zapuštění venkovního bazénu.
Analýzou místa jsme dospěli k základnímu tvaru, který jsme dále modifikovali.  Idea však byla stále stejná – vlna – meandr, vystupující ze zeleného svahu vytvářející bezpečné místo pro vodní radovánky. Zároveň jsme při pohledech z města nechtěli zaclonit lesnickou školu. Zelený piedestal před školou měl zůstat zachován. Intergace objektu do svahu a jeho „zneviditelnění“ při pohledech z Burketovy i od jádra města, je dosaženo použitím zelených střech, které přirozeně vrůstají do svahu. Celý komplex je členěn horizontálně. Jedinou upoutávkou – vertikálou –  je nástupní místo venkovního tobogánu s celoroční vyhlídkovou plošinou a informačním nasvětleným pylonem – identifikátorem místa.

Provoz
Z nárožní vstupní haly s centrální recepcí a drobným prodejem vedou čtyři trasy – jedna do šaten a do bazénových hal, další je letní vstup k venkovním bazénům, následuje vstup do wellness části a poslední trasa vede po schodech do patra na galerii, k bufetu a zázemí zaměstnanců. Šatny a převlékací kabiny jsou rozšířeny o šatny pro skupinové plavání a šatny připojené k dětskému bazénu. Přes filtr se sprchami a sociálním zařízením vstupuje návštěvník do vlastní plavecké haly popřípadě do haly s výukovými bazény.
Skleněná stěna s boxem pro plavčíka propojuje relaxační bazén se skluzavkami, tobogánem, vířivkami a dalšími atrakcemi a plaveckou halu. Z relaxační haly je přístup po schodišti do patra. Wellness část má své oddělené šatny, za kterými následují parní lázeň a sauny s vnitřní i venkovní ochlazovací plochou a relaxační zónou.
Galerie umístěná v patře slouží jako tribuna pro plaveckou halu. Bufet – občerstvení umístěné na galerii má svou suchou část pro diváky a mokrou část pro plavce a uživatele atrakcí. Část galerie zaujímá zázemí zaměstnanců a kanceláře plaveckých oddílů a škol. K relaxační zóně je na galerii přidružena oddělená klidová místnost.  
Suterén propojuje s nadzemní částí schodiště a výtah. Bazénové vany včetně technologií a přidružených provozních prostor vyplňují plochu suterénu. K propojení s exteriérem a k manipulaci s rozměrnými břemeny slouží zapuštěný anglický dvorek

Venkovní areál
Členitý bazén s ostrůvkem a vodní plochou s rozdílnými hloubkami je doplněn o masážní podvodní lehátka, vodní hřib a další atrakce. Šatní skříňky jsou zapuštěny v opěrných stěnách.
Tři úrovně odpočinkové zóny jsou propojeny systémem ramp a schodišť.  První terasa je zatraktivněna umístěním venkovní restaurace poblíž dětského bazénku a pískoviště. Druhá terase je čistě slunná a třetí terasa má sportovní charakter. V západní části jsou vstupy na skluzavky a tobogán, ve východní části je to sportoviště na beach volejbal s malou tribunou. Areál je doplněn zelení a trávníkem, extenzivní zeleň na střechách má i městotvorný prvek, kdy nenásilně zapojuje značné objemy stavby do urbánní krajiny.

Konstrukční řešení
Na založení objektu a opěrné zdi je použit železobeton, horní stavby jsou kombinací vyzdívek a železobetonů.  Prosklené části fasád budou ze systémů hliníkových a dřevohliníkových. Střechy nad bazénovými halami jsou vyneseny prostřednictvím lepených dřevěných vazníků. Dřevo – odkaz na lesnickou školu – se ve značné míře uplatňuje na fasádách i na zpevněných plochách ve venkovní části.
Použité technologie by měly zaručit energetickou nenáročnost objektu. Využití tepelných čerpadel, sluneční energie a bezchlorové úpravy vody spolu se zelenými střechami a vhodnou orientací objektu vytváří prostředí nejen úsporné, ale i návštěvnicky přívětivé.