Plzeň nechala loni zrestaurovat
ložnici navrženou světoznámým architektem Adolfem Loosem v domě Plachého
6. Objekt patřil plzeňské židovské rodině Hirschových, u nichž architekt získal
vůbec svou první plzeňskou zakázku. Při opravách nábytku kladli experti velký
důraz na autenticitu a zachování jednotlivých prvků. U historické tapety
strhané v minulosti z vestavěných skříní museli ale použít tapetu novou,
barvou a typem vláken obdobnou, dodavatel ji přivezl až z Tichomoří.
„Oprava ložnice
Richarda Hirsche je dalším významným krokem k zachování a obnově díla
světově uznávaného architekta Adolfa Loose v Plzni. Na projekt se nám
podařilo získat dotaci z ministerstva kultury ve výši 449 tisíc korun,
vlastní prostředky z rozpočtu činily zhruba 116 tisíc korun,“ uvedl
primátor Martin Zrzavecký. Projekt měly na starost magistrátní bytový odbor a
odbor památkové péče.
Podle prvního
náměstka Martina Baxy, který má památky ve své gesci, je ložnice Richarda
Hirsche jediným pokojem, který se z Loosovy práce v objektu Plachého 6 dochoval.
„V domě Hirschových získal Adolf Loos zakázku už v roce 1907, tehdy
kompletně přestavěl byt v prvním patře. Z této realizace však zůstal jen
strop nad jídelnou, zbytek byl zničen za socialismu,“ přiblížil Martin Baxa. O
dvacet let později Loos v domě navázal na svou práci úpravami dalších
prostor. Šlo o dvorní přístavbu kryté verandy s budoárem a adaptaci
apartmánu syna vlastníků Richarda ve 2. patře. Salón neboli obývací pokoj
Richarda Hirsche byl v 80. letech 20. století demontován a dnes je po
zrestaurování instalován v Praze. V domě tak zůstala jen ložnice.
„Ložnice vznikla
v době, kdy byl Loos na vrcholu tvůrčích schopností. Každému odborníkovi
je na první pohled jasné, že jde o mimořádně cenné architektonické dílo, loni
proto prošlo pečlivou opravou,“ uvedl Karel Zoch z Odboru památkové péče
Magistrátu města Plzně. V místnosti se dochoval pro Loose charakteristický
vestavěný nábytek zabudovaný do obvodových stěn. „Loos kladl důraz na dokonalou
a promyšlenou účelnost. Šatní skříně jsou vybaveny policemi, zásuvkami, ve
skříni na kabáty najdeme pečlivě zamaskovaná dvířka od trezoru,“ přiblížil
památkář. Zajímavá a atypická je povrchová úprava skříní a stěn místnosti.
V duchu Loosova průkopnického odmítání umělého dekorativismu jsou povrchy
hladké bez ozdob. Dveře skříní a obklady stěn byly opatřeny exotickou textilní
tapetou dodanou zřejmě z Japonska.
Opravu ložnice
provedli v roce 2015 pracovníci společnosti Hachy–art vedení restaurátory
Kamilem Háječkem a Jakubem Kándlem. Cílem bylo zachovat autenticitu a jednotlivé
prvky včetně původních povrchových úprav. „Tak například zeleně barvené rámy
skříní, kde byl mnohaletým používáním nátěr odřený, nebyly kompletně
přebarveny, ale komplikovaně lokálně vyspraveny a doplněny poškozené úseky.
Původní historický nátěr byl zachován a zrestaurován. Barevný povrch je tedy
původní,“ doplnil Karel Zoch. Naopak nová je tapeta skříní, protože z té
historické se zachovaly pouze malé fragmenty.
Podle Zuzany
Koubíkové, ředitelky městské organizace Plzeň – TURISMUS, bude tento interiér
přístupný veřejnosti při zvláštních příležitostech. Už v loňském roce se
právě byt Richarda Hirsche stal ústředním tématem ročníkové práce studentů
interiérového designu Technické univerzity ve Stuttgartu, kteří své dílo poté
prostřednictvím výstavy Wish You Were Here přímo v Plachého 6 vystavovali.
„Loosovy interiéry
mají mimořádnou hodnotu také s ohledem na jejich potenciál v oblasti
cestovního ruchu. Ani ve Vídni se Loosovo dílo nepodařilo pravidelně
zpřístupnit veřejnosti v takovém rozsahu. I to je jeden z důvodů
značného nárůstu počtu rakouských turistů, kterých se v Plzni loni
ubytovalo o 138 procent více než v roce 2014. Předpokládáme, že do
budoucna bude zájem ještě daleko vyšší. Nicméně už nyní, po necelém prvním roce
provozu, je jasné, že je to téma, díky kterému se Plzeň daří nabízet i jiným
skupinám turistů, než těm, kteří k nám dosud jezdili,“ vysvětlila Zuzana
Koubíková.
Aktuálně
v Plzni mohou zájemci navštívit tři prohlídkové trasy, které ukazují čtyři
nově zpřístupněné Loosovy interiéry. Každý z nich je jiný, za návštěvu ale
rozhodně stojí všechny, tedy byt manželů Krausových v Bendově ulici 10,
byt doktora Vogla na adrese Klatovská 12, Brummelův dům v Husově 58 i
Semlerova rezidence na Klatovské 110. Do konce března jsou přístupné dva dny
v týdnu, ve čtvrtek a v sobotu. V hlavní turistické sezoně, tedy
od dubna, je možné si je pravidelně prohlédnout také v neděli. Návštěvníci
si vstupenky na prohlídky mohou zakoupit online prostřednictvím webu www.adolfloosplzen.cz nebo v turistickém
informačním centru na náměstí Republiky.
tisková zpráva
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,