Obyvatelé Prahy 6 sepsali petici, v níž protestují proti plánované demolici letohrádku Petynka a břevnovského mrakodrapu, které má v budoucnu nahradit developerská výstavba. Pod petici za záchranu historických budov a přilehlého parku se podepsalo už zhruba 300 lidí. ČTK to řekl opoziční zastupitel Antonín Nechvátal (SZ).
Organizátoři petice v dopise adresovaném vedení Prahy 6 i primátoru Bohuslavu Svobodovi zdůraznili, že demolice architektonicky významných staveb bude nevyčíslitelnou a nevratnou ztrátou. Masivní developerská zástavba navíc naruší park a přírodu v údolí potoka Brusnice, uvedl za petiční výbor obyvatel Prahy 6 Josef Eliáš. „Zhoršující se životní prostředí okolo mimoúrovňové křižovatky Malovanka přijde o další zeleň,“ napsali autoři petice. Lidé se navíc obávají toho, že park bude přístupný jen obyvatelům domů, které mají v místech vyrůst.
Takzvaný břevnovský mrakodrap stojí na počátku Radimovy ulice a je majetkem Prahy 6. Postaven byl před sto lety bývalým břevnovským starostou a podnikatelem Janem Kolátorem. Secesní dům byl svého času první výškovou stavbou v Břevnově. Mrakodrap stojí osamocený, protože další zástavba okolí plánovaná Kolátorem byla velkou vlnou veřejného odporu zmařena. Historicky byly v údolí potoka Brusnice vinice. Pozemky zde po konfiskaci získal Bernard Ignác hrabě z Martinic, který na nich v roce 1665 vystavěl kapli zasvěcenou Panně Marii Őttingenské. Kaple byla kopií románské kaple v bavorském Altőttingu. Přistavěna k ní byla loď a ochoz. Rotunda má dvě podlaží stejného půdorysu, přízemní vysoké 8 metrů a podzemní vysoké 3 metry. Bývala zde hrobka a kostnice. Konstrukce a konstrukční prvky zachovalé rotundy jsou na českém území zcela neobvyklé. Kapli s okolím svěřil Martinic roku 1666 do správy řádu theatinů, kterým se říkalo kajetáni, podle kterých se jmenuje celé lokalita. Ke klášteru se konaly oblíbené a vyhledávané poutě a byl navštěvován významnými dobovými osobnostmi. Kajetáni o areál pečovali až do roku 1783. Následně byly oltáře a obrazy převezeny do břevnovského kláštera. Roku 1821 byla loď a ochoz kláštera pobořeny hrabětem Kounicem. Areál zakoupil v roce 1903 již zmiňovaný Jan Kolátor.Využití okolí bylo dlouhodobě uvažováno jako veřejné spojené s revitalizací historických zahrad. O budoucnosti břevnovského mrakodrapu, kaple a jejich okolí rozhodne postoj veřejnosti, stejně jako před sto lety. (doplněno Stavbaweb – zdroje: geocaching,
sppzo.cz)
Takzvaný břevnovský mrakodrap stojí na počátku Radimovy ulice a je majetkem Prahy 6. Postaven byl před sto lety bývalým břevnovským starostou a podnikatelem Janem Kolátorem. Secesní dům byl svého času první výškovou stavbou v Břevnově. Mrakodrap stojí osamocený, protože další zástavba okolí plánovaná Kolátorem byla velkou vlnou veřejného odporu zmařena. Historicky byly v údolí potoka Brusnice vinice. Pozemky zde po konfiskaci získal Bernard Ignác hrabě z Martinic, který na nich v roce 1665 vystavěl kapli zasvěcenou Panně Marii Őttingenské. Kaple byla kopií románské kaple v bavorském Altőttingu. Přistavěna k ní byla loď a ochoz. Rotunda má dvě podlaží stejného půdorysu, přízemní vysoké 8 metrů a podzemní vysoké 3 metry. Bývala zde hrobka a kostnice. Konstrukce a konstrukční prvky zachovalé rotundy jsou na českém území zcela neobvyklé. Kapli s okolím svěřil Martinic roku 1666 do správy řádu theatinů, kterým se říkalo kajetáni, podle kterých se jmenuje celé lokalita. Ke klášteru se konaly oblíbené a vyhledávané poutě a byl navštěvován významnými dobovými osobnostmi. Kajetáni o areál pečovali až do roku 1783. Následně byly oltáře a obrazy převezeny do břevnovského kláštera. Roku 1821 byla loď a ochoz kláštera pobořeny hrabětem Kounicem. Areál zakoupil v roce 1903 již zmiňovaný Jan Kolátor.Využití okolí bylo dlouhodobě uvažováno jako veřejné spojené s revitalizací historických zahrad. O budoucnosti břevnovského mrakodrapu, kaple a jejich okolí rozhodne postoj veřejnosti, stejně jako před sto lety. (doplněno Stavbaweb – zdroje: geocaching,
sppzo.cz)
Petynku a okolní pozemky bezplatně získal v roce 2006 od Ministerstva obrany ČR nadační fond Vincentinum, ve kterém podle Nechvátala figuruje bratr bývalého předsedy lidovců Cyrila Svobody. Budovy v péči fondu zchátraly natolik, že pražští památkáři letos v květnu vydali souhlas s demolicí. Místo Petynky má vyrůst údajně Dům pro seniory Vincentinum se 137 byty, fitness centrem a oční klinikou. Zastupitelé za Zelené podali na Ministerstvo kultury žádost o památkovou ochranu Petynky.
Pozemky u potoka Brusnice kolem sto let starého břevnovského mrakodrapu prodala v minulosti městská část společnosti Geosan Kappa. Firma plánuje demolici mrakodrapu, kolem památkově chráněné kajetánské kaple by pak měly stát sedmipodlažní domy.
Petici si můžete přečíst zde.
zpráva ČTK
V Kolíně, u dubového lesa :-)
Ulice? Adresa?
kuchyně je úžasná a na první pohled mě vrátila do dětství. Jak celkovým dojmem tak spoustou detailů plně souzní s…
“Na Knížecí “ (Praha - Smíchov) je pěkná připomínka a o to větší, že v klidu a pohodě vydržela i…
Lidem, kteří momentálně uvažují o stavbě, takový voucher velmi pomůže a hlavně ušetří nějaké peníze. Líbí se mi, že děláte…