Projektové společnosti očekávají snížení
hospodářského výsledku až o 19 %, stavební společnosti až o 26 %
Současná
situace má dopad na obchodní činnost společností, kterou jim komplikuje
uzavírání obchodů, prodlužující se lhůty dodání již sjednaných zakázek, ale
firmy také zaznamenávají žádosti o odložení platby ze strany svých zákazníků.
Obdobné dopady zaznamenalo 98 % ředitelů projektových a 94 %
ředitelů stavebních společností. Vyplývá to z mimořádné analýzy Ekonomické
dopady COVID-19 na stavební, projektové a developerské společnosti,
zpracované analytickou společností CEEC Research.
Devět z deseti ředitelů
projektových společností se setkalo se zrušením naplánovaných obchodních
schůzek (91 %) či s prodloužením lhůt realizace projektů
v souvislosti s nižší činností veřejné správy (79 %). Téměř
třetina společností se setkala s žádostí ze strany zákazníka o odložení
platby (30 %) a čtvrtina potom i se zrušením celé zakázky (25 %).
Projektové společnosti se také potýkají s odložením realizace
vysoutěžených projektů nebo se zpomalením procesu získávání podkladů potřebných
k realizaci již běžících projektů (23 %). Michal Vacek, ředitel
společnosti CEEC Research, k obchodním dopadům na společnosti dodává: „Společnosti
zavádí mimo jiné i různá opatření související s omezením osobního
kontaktu. Mnoho zakázek, obzvlášť těch velkých, ale nelze řešit pouze přes
telefon nebo e-mail. To s sebou nese komplikace v podobě odsunu
termínu realizace nebo celého zrušení zakázky. Samozřejmě i nižší stavy
zaměstnanců nebo jiná bezpečnostní opatření znemožňují běžný průběh obchodního
procesu firem, a to má dopad na zpomalení obchodní činnosti, potažmo na
tržby firem.“
Obdobné situaci čelí i ředitelé
stavebních společností, z nichž téměř všichni dotázaní se setkali se
zrušením obchodních schůzek (96 %) a více než polovina z nich potom
s prodloužením lhůt v souvislosti s nižší činností veřejné
správy (57 %). Téměř polovině dotázaných společností byly zrušeny již
potvrzené zakázky (47 %). Třetina společností se potom setkala
s požadavkem na odložení platby ze strany zákazníka (35 %). Stavební
společnosti také čelí nedostatku materiálu, protože část jejich dodavatelů je
v zahraničí. Byly jim tedy zrušeny i dodávky materiálu, jak
uvedlo 35 % dotázaných.
Stávající situace
s sebou pro společnosti přinesla i finanční ztráty. V tuto chvíli
finanční ztráty zaznamenalo 56 % dotázaných projektových společností a 82 %
stavebních společností. U projektových společností tyto finanční ztráty
mohou snížit jejich hospodářský výsledek v průměru až o 19 %.
Hůře jsou na tom stavební společnosti, které v průměru predikují snížení
svého hospodářského výsledku až o 26 %. Jakub Šimáček, jednatel
společnosti TBG Metrostav, ke snížení hospodářského výsledku dodává: „Zakázky
máme nasmlouvané na několik měsíců dopředu. Díky různým interním opatřením máme
vyšší náklady na provoz, ale jak to ovlivní hospodářský výsledek, to si teď
netroufám odhadnout. Počkejme si na vývoj situace. Záleží zejména na tom, jak
dlouho bude restriktivní období trvat a v jaké kondici pak bude naše
a světová ekonomika.“ S tím souhlasí i Tomáš Koranda,
ředitel společnosti HOCHTIEF CZ: „V tuto chvíli je předčasné odhadovat,
jak finanční ztráty ovlivní letošní rok, ale dopady nepochybně pocítíme.
Stavebnictví nereaguje na změny tak rychle jako jiný průmysl, a může se
stát, že plný dopad na hospodářský výsledek pocítíme až v následujících
obdobích.“
Společnosti v současné chvíli
plánují několik možností řešení krytí těchto finančních ztrát. Většina
projektových společností bude čerpat prostředky ze svých rezerv (86 %),
dvě pětiny potom plánují využít finanční zvýhodnění ze strany státu (41 %)
a k čerpání úvěru se přikloní jedna pětina dotázaných (21 %). Většina
dotázaných stavebních společnosti bude čerpat pro vykrytí ztrát
z vlastních rezerv (88 %), dvě třetiny využijí finanční zvýhodnění ze
strany státu (64 %) a pětina využije úvěru (21 %).
Na podobné situace se do budoucna
plánuje připravit 49 % dotázaných projektových společností a 62 %
dotázaných stavebních společností. Projektové společnosti plánují do budoucna
tvorbu větších rezerv (59 %) či vytvoření krizového plánu pro podobné
nečekané situace (52 %). Menší jejich část se potom přikloní ke sjednání
pojištění (15 %) nebo k jiným možnostem, jako je např. snížení
provozních nákladů (19 %). U stavebních společností, které se plánují
v budoucnu na podobné situace připravit, bude v největší míře připraven
krizový plán (72 %) a polovina firem plánuje tvořit i větší finanční
rezervy (50 %). Téměř třetina plánuje sjednat pojištění (31 %).
K jinému řešení, než jsou výše uvedená, se uchýlí 13 % společností.
Mimořádná studie Ekonomické dopady COVID-19
na stavební, projektové a developerské společnosti bude uveřejněna na:
www.ceec.eu
tisková zpráva
OK.
Ing. Arch. Jiřičná mně v Praze po přednášce o 3 věžích na Žižkově překvapila svou studijní historií, a že proto…
Přesně tak jsem postupoval. Už to mám i objednané. Teď už jen počkat a můžeme pokračovat dál.
Pokud zvolíš správný materiál a využiješ službu na založení první řady, tak se fakt není čeho bát. A kdybys přece…
Jenom první šár? Postačí to? A co když pak vzniknou nějaké komplikace nebo něco?