Historie statku je podobná jako u mnoha jiných zemědělských
usedlostí po celé republice: Na historických fotografiích zdobí vyřezávanou
část štítu iniciály J. H., odkazující na prvního majitele z rodu Homutů,
Josefa, který statek koupil koncem 70. let 19. století. Hospodářství následně zvelebovaly
tři generace, a to až do počátku druhé světové války. O statek pak přišla
rodina hned dvakrát – po okupaci ho zabrali Němci, poté propadl při komunistické
kolektivizaci zemědělskému družstvu. Budovy byly ponechány prakticky bez údržby
a totálně vybydleny. Co se nakonec stalo se srdcem prosperujícího hospodářství
po bezmála padesáti letech devastace, je patrné na fotografiích zachycujících
stav objektu po restituci. V roce 1992 statek koupil pan Pěnkava. Zahájením
rekonstrukce a zápisem objektu do registru kulturních památek stavení zachránil
od úplného zániku. Přes veškerou snahu vybudovat zde ubytovací zařízení se
nakonec rozhodl statek prodat. Panu Pěnkavovi se hluboce obdivujeme za jeho
statečnost a vizi.
V roce 2014 se v naší hlavě zrodila myšlenka vybudovat na Kokořínsku
rodinný penzion. Již před časem jsme se rozhodli, že tu budeme trvale žít a
toto byl jen další krok, jak v milovaném kraji zapustit kořeny ještě více. A začalo
tak velké dobrodružství rekonstrukce statku – stavbu jsme zahájili v září 2015,
bezmála po roce projekční a přípravné činnosti.
Hospodářské budovy byly z větší části opraveny předešlým
majitelem: propadlé klenby, rekonstrukce a dostavba propadlé střechy včetně
krovu, základní rekonstrukce pavlače. Dostavba byla provedena v původním
architektonickém duchu. Tato část se původně využívala jako stáje, v patře byly
oddělené prostory pro sušení chmele. Přízemní část má převážně kamenné zdivo z
pískovcových bloků, dvorní průčelí je omítané, směrem do zahrady je ponecháno v
pohledové formě. Konstrukce patra je roubená dřevěná.
V obytné části je konstrukce roubená a omítaná – jak obvodové stěny, tak
vnitřní příčky. Prostory přiléhající k hospodářským stavením měly zděnou
konstrukci. Směrem ke styku obou částí byly opět hospodářské prostory pro
ustájení dobytka. Oba objekty propojuje celodřevěná krytá pavlač.
Nad obytnou částí je dřevěný trámový strop s omítaným rákosovým podhledem, nad
původní hospodářskou částí jsou stropy s křížovými, valenými a lunetovými
klenbami. Nad nimi se nacházejí dřevěné nosníky, které přenášejí zatížení
podlah ve 2. NP a jsou nosné pro dřevěnou pavlač, která probíhá podél
obvodových stěn dvorního průčelí.
Návrh obnovy: Základní dispozice zůstala zachována, a to
především na základě požadavku památkové ochrany objektu. Upravena byla jen
v části nové kuchyně a především vestavbou pokojů v roubené (původně
hospodářské) části objektu. V celém objektu se nachází sedm pokojů a tři
apartmány, všechny mají vlastní hygienické zázemí, apartmány také kuchyňky.
Dále je zde recepce, společenský sál (bývalá stáj), který slouží jako jídelna,
kuchyně, technické a sociální zázemí. Celková ubytovací kapacita objektu je 32
lůžek a 6 přistýlek.
Stylizace pokojů je rozdělena do dvou skupin: první z nich jsou apartmány v
„kamenné“ části objektu, charakteristické jsou zařízením ve stylu české chalupy
– repasovaný dobový nábytek, klasická svítidla s keramickými vypínači a zásuvkami,
retro doplňky. Druhou skupinu tvoří pokoje v bývalé hospodářské (roubené) části
objektu přístupné z pavlače. Zařízené jsou ve stylu kontrastujícím s roubenou
konstrukcí – moderní jednoduchý nábytek v odstínu tyrkysová mátová, kovové
prvky v černé matné úpravě, šedé stěrky v koupelnách, LED osvětlení,
ocelovo-skleněné příčky a bíle lazurované dřevěné obklady vestaveb sociálního
zařízení a šikmin v podkroví.
Dispoziční řešení:
V přízemí se nachází recepce, přes kterou je přístup do kuchyně a do jídelny.
Ta je přístupná i ze dvora. K pokojům se vchází stávajícím vstupem v přízemí,
kde je jeden pokoj a apartmán. V prvním patře je v původní obytné části velký
rodinný apartmán, přístupný po repasovaném vnitřním schodišti, v roubené
hospodářské části mezonetové pokoje přístupné z pavlače. Třetí apartmán se
nachází v prvním patře v prostoru nad kuchyní. Je samostatně přístupný po
dřevěném venkovním schodišti (bylo vyrobeno nově se zachovanými řemeslnými
detaily na zábradlí a opláštění), v současné době však slouží jako malá jednací
místnost pro firemní akce. Půdní prostor se využívá jako součást mezonetových
pokojů a částečně jako technické zázemí penzionu – je zde umístěna
vzduchotechnická jednotka pro větrání kuchyně, technologie vytápění a ohřevu
teplé vody, část půdy pak zůstala nevyužitá a prázdná.
Stavební řešení: V
rámci stavby probíhaly pouze minimální demolice. Veškeré stavební procesy
vycházely z tradičních postupů a materiálů používaných při stavbě tohoto typu:
obnova roubených konstrukcí včetně tradičních spojů a hliněných vymazávek, obnova
hliněných omítek, repliky špaletových oken a kazetových interiérových dveří,
zachování hliněných mazanin na půdě, obnova kamenné pískovcové klenby (bývalý
chlév), tradiční podlahové krytiny.
Stávající špaletová okna byla ve velmi špatném stavu, navíc pocházela z různých
časových období stavby včetně nedávné rekonstrukce. Proto byla demontována a
nahrazena replikami. Stejně tak byly zbytky interiérových dveří nahrazeny
přesnými replikami dle dochovaných fragmentů. Veškeré vnější výplně otvorů na
„omítané části“ jsou v odstínu tyrkysové mátové, která je jednotící barvou
celého objektu. Výplně otvorů v roubených konstrukcích jsou pak v odstínu
signální bílé.
Pokoje přístupné z pavlače mají „dvojité dveře“ – na vnitřním líci se osadily
nové tepelně izolační dřevěné prosklené dveře (bílé s čirým zasklením), z
pavlače vnější svlakové prkenné dveře v odstínu roubení.
U pokojů, které byly vestavěny do roubených konstrukcí, bylo z interiéru provedeno
obvodové tepelné zaizolování hliněnou mazaninou se slámovou řezankou, nanášenou
ve třech vrstvách (mezi sebou zafixovanou roštem z dřevěných latí a drátěným
pletivem s vrchní hliněnou omítkou opatřenou vápennou bílou malbou). Izolace
roubených konstrukcí se prováděla tak, aby byla v maximální možné míře
zachována jejich plasticita a rovinná nesourodost. Roubené konstrukce
oddělující pokoje jsou opatřeny zvukově izolační minerální vatou ve dvou
vrstvách, s vrchní vrstvou hliněné omítky opatřenou bílou vápennou maltou.
Vzhledem k tomu, že se jedná o památkově chráněný objekt, významně se
nezasahovalo do jeho konstrukčního systému. Pouze se lokálně posílily či
vyměnily roubené nosné konstrukce (napadené trámy, podepření podlahových trámů
nad klenbou jídelny, srovnání stropních trámů hospodářské části do vodorovné
úrovně). Roubené stěny byly sanovány: odstranila se hliněná vymazávka mezi
trámy, které byly důkladně ošetřeny. V místech, kde byly napadeny dřevokazným
hmyzem a houbami, se trámy nahradily novými. Nové nenosné svislé konstrukce na
úrovni 1. NP byly realizovány z keramických tvarovek, v patře jako lehké dřevěné
trámkové konstrukce opláštěné OSB deskami.
Byly také obnoveny venkovní zpevněné plochy: převážně z dochovaných
pískovcových bloků, terasa je ze štípané opuky. Ostatní plochy byly zatravněny,
popřípadě řešeny jako parková úprava nebo užitková zahrada.
Technické vybavení: V
objektu byl navržen systém ústředního vytápění a ohřevu TUV, kotelna je v původním
přístavku stodoly. Zdrojem tepla jsou dva automatické ekologické kotle na uhlí
(jeden z nich je rezervní, do budoucna určený pro vytápění stodoly).
Otopná voda se přivádí do technické místnosti v podkroví, na podružném
rozdělovači je rozdělena na tři okruhy pro otopná tělesa a okruh pro VZT
jednotku. Navíc je ještě z přívodního potrubí provedena odbočka na okruh pro
ohřev teplé vody. Nucený oběh otopné vody v každém okruhu zajišťuje čerpadlo s
elektronickou regulací otáček. Otopná voda v okruzích pro OT má předpokládaný
teplotní spád 75/60 ºC regulovaný pomocí trojcestného směšovacího ventilu podle
ekvitermní křivky, otopná voda v okruhu pro VZT jednotku má předpokládaný
teplotní spád 75/60 ºC regulovaný pomocí trojcestného směšovacího ventilu podle
požadavků VZT jednotky. Okruh pro ohřev teplé vody je regulován pomocí
spouštění oběhového čerpadla podle teploty v zásobníku teplé vody.
Pro ohřev vzduchu ve VZT jednotce pro provoz kuchyně je určena teplá voda,
tepelné ztráty větraných místností jsou kryty ústředním vytápěním. Chlazení
vzduchu pro kuchyň je zajišťováno instalací Split systému.
Výhled do
budoucnosti: Další etapou v budování
areálu zemědělské usedlosti je rekonstrukce stodoly, která je již
projekčně připravena a bude realizována v dohledné době. Stodola svou
novou náplní doplní provoz penzionu nejen o další pokoje situované do podkroví,
ale především o volnočasové aktivity v přízemí, a to víceúčelová
místnost (pro svatby, firemní akce,
různá cvičení) s venkovní terasou orientovanou k lesu. Dále tu budou samostatný provoz
sauny a masáže s venkovní relaxační kádí a další zázemí
objektu včetně místnosti pro uskladnění kol hostů penzionu.
Autorská zpráva
Obnova statku získala Cenu za nejlepší rekonstrukci památkového
objektu v soutěži Stavba roku
Středočeského kraje 2018.
Z hodnocení poroty: Stavba je
příkladnou ukázkou obnovy kulturní památky, kdy při maximálním zachování
památkových hodnot stavby lidové architektury byl nalezen nový účel jejího
využití v souladu s podnikatelským záměrem.
Investor: Homutův statek s.r.o.
Autor: Ing. arch. Petr Lorenc, Ing. Kateřina Lorencová Holanová
Projektant: Ing. Lada Kotláříková, Ing. arch. Petr Lorenc; Ing. Ivan Beneš –
statika; Ing. Pavel Protiva – PBŘS; Ing. Martin Bureš – elektroinstalace; Ing.
Jakub Huml – vytápění; Ing. P. Záruba – VZT; Jan Hána – ZTI
Dodavatel: Roubenky Střihavka s.r.o.
Petr Vybrali jsme ho hlavně kvůli lepší tepelné izolaci – v zimě je u oken znatelně tepleji a v létě…
Je fajn vidět, že společnost HELUZ IZOS nabízí nejen širokou škálu izolačního zasklení, ale také nástroje, které usnadňují výběr —…
Zajímavé zjištění, že tohle patří pod Heluz. To by mě nenapadlo.
Taková záruka je úplně jiná liga. 149 let? To už je skoro jako věčnost! 😎
Kdo by nechtěl mít na barák doživotní záruku? A ještě k tomu celou hrubou stavbu, to už je level, co…