Revitalizace Palackého náměstí v Lomnici

Vyhlašovatelé soutěže: Společnost Petra Parléře, o.p.s./ Městys Lomnice
Porota: Mgr. Marie Brázdová, Ph.D., radní, Ing. Petr Nahodil, člen zastupitelstva, Ing. arch. Marek Štěpán, Ing. arch. Eva Špačková, Ing. arch. Jan Sedlák; náhradníci poroty – Milan Peringer, místostarosta, Ing. arch. Ing. Jiří Janďourek
Konání soutěže: 27. 9. 2016 – 24. 11. 2016; zveřejnění výsledků 5. 1. 2017
Počet odevzdaných návrhů: 15

 

První cena
Kateřina Miholová, Norbert Obršál, Jan Kubát, Linda Boušková, David Helešic; spolupráce Václav Mihola, Daniel Struhařík

Hodnocení poroty:
Návrh je zpracován velkoryse, vychází z historicky daných skutečností, prostor náměstí určuje primárně pro chodce. Dopravu usměrňuje do jednosměrné komunikace podél obvodu náměstí. Akcentuje potenciál jihozápadní části náměstí, největší příležitost ke změně vidí v postupné obnově prostoru náměstí v návaznosti na zámecký park. Úspěšně se snaží vypořádat se složitou morfologií místa.

Z autorské zprávy: Městys Lomnice se nachází v okrese Brno- venkov nedaleko města Tišnov. Jeho poloha v krajině je, a vždy byla, určující pro kompozici, která dala za vznik jak města, tak zámku na ostrohu nad údolím říčky Besének. Prostorová koncepce náměstí vychází z barokních představ o kulturní krajině. Tehdy bylo okolí města pod vedením rodu Serénye přestavováno podle dobových představ. Barokní kompozice se potom ve větší či menší míře promítly i do stavby města, zámku a náměstí. Vznik a některé čitelné prvky se však datují mnohem dříve.
Palackého náměstí má zajímavou historii a jeho vznik provázely ne zcela typické události. V místě dnešního náměstí se dříve nacházel kostel s dřevěnou, pravděpodobně gotickou, Madonou. Tento řezbářský klenot přitahoval poutníky, proto po čase přestal původní kostel kapacitně vyhovovat a bylo rozhodnuto o výstavbě nového. Raně barokní kostel Navštívení Panny Marie z pera architekta G. P. Tencally byl vystavěn severně od místa původního kostela a nově tak jeho průčelí definovalo severní hranu náměstí. Na tuto hranu později navázala fara, naproti kostelu byla v ose postavena radnice. Mezi nimi byl potom vztyčen mariánský morový sloup. Hrabě Serény pojal přestavbu lomnického náměstí jako příležitost dostát duchu doby a v barokním duchu se nesly i další úpravy, na místě dřívějšího hradiště vybudoval zámek. Náměstí poté fungovalo jako první reprezentativní nádvoří, čestný dvůr a předprostor při triumfální cestě hostí na zámek. Kostel s radnicí a morovým sloupem uprostřed tvořil pomyslnou bránu na této cestě. Ani další objekty v okolí nebyly umístěny nahodile. Drobné sakrální objekty v širokém okolí se vždy vztahují na pohledovou osu, tvoří významný krajinný bod, nebo alespoň stojí poblíž významné cesty vedoucí do Lomnice.
Samotná struktura města je také zajímavá, kde vedle sebe fungují dva podobné prostory, dvě podobná náměstí – hlavní Palackého a židovské na severu městyse. Do obou vedou podobným způsobem cesty, u obou lze vysledovat dvě strany moci, světskou a duchovní. V hierarchii města je ale Palackého náměstí důležitější a jeho plocha, umístění i orientace tomu odpovídá.
Náměstí a jeho nejbližší okolí se muselo vypořádat se složitou morfologií – nachází se ve svahu ubíhajícího od zámku směrem k východu a poté na sever i na jih. Z mnoha důvodů nebylo náměstí nikdy zcela dokončeno, z toho pramení jistá neuzavřenost. To ovšem chápeme jako pozitivum, náměstí skýtá nádherné výhledy do okolní krajiny. Výsledkem je možná trochu rozpolcený prostor, kde se snoubí dva principy. Principy přirozeného rostlého veřejného prostoru nalezneme při krajích náměstí, v místě, kde se sváží ulice Poštovská a také v horní části náměstí, kde prostor získává charakter návsi. Druhým principem je raně barokní kompozice a silný zásah čerpající z os a kompozic uměle vložených, přesto vycházejících z místních podmínek.
Při návrhu vycházíme z těchto historicky daných skutečností. Chceme navrátit náměstí jeho původní reprezentativní funkci, kterou mělo coby předprostor zámku. Bereme geometrii pravidelného lichoběžníka sevřeného mezi průčelí kostela a radnice a nenásilně definujeme plochu náměstí. Prostory definujeme pomocí použití jiného druhu dlažby, požíváme také stromy a v místech s větší elevací také široké schody. Ctíme přirozenou hierarchii prostor. Přední část náměstí, kde se dá očekávat největší provoz, věnujeme dopravě a vstupu samotnému. Horní část svým skoro až vesnickým charakterem připomíná náves a se vzrostlými stromy vytváří příjemný prostor s výhledem na celé náměstí. Odtud vede alej až na kopec k zámku. Hlavní část náměstí, kde se odehrává většina jeho života, je přirozeně v prostoru mezi kostelem a radnicí.
Největší nedostatek vidíme v nedostatečném využití parterů objektů k náměstí přiléhajícím. Tento fakt je nejvíce zřetelný u samoobsluhy na jižní frontě náměstí. Navíc je tento objekt nepřiměřeně nízký a nevytváří dostatečnou protiváhu faře na protější straně náměstí. Doporučujeme tedy ke zvážení budoucí přestavbu a větší otevření právě do prostoru náměstí. Potenciál spatřujeme v prostorách předzahrádek v horní části náměstí, které mohou sloužit například pivovaru a provozu s ním spojeným. Uklidnění provozu a preference pěších zároveň může přispět vzniku podniků, které se otevřou do náměstí i v jeho západní části. Potenciál má i objekt v jihozápadní části náměstí, který patří městysu a může poskytnout zázemí během akcí konaných na náměstí. Zároveň je pod ním terasa a tudíž se nabízí její propojení s budovou. Jako největší potenciál ovšem vidíme možnost postupné obnovy prostor náměstí s návazností na zámecký park, který je zdevastovaný a jeho původní podoba je takřka nečitelná. Park a náměstí tvoří jeden celek v barokním divadle jménem Lomnice.

Druhá cena
City Upgrade – Ivo Pavlík, Vratislav Ansorge, Lucie Kadrmanová Chytilová; spolupráce Jan Poslušný, Filip Kosek, Jiří Polák, Petra Roškotová, Jarin Krouz, Kristian Holan, Štěpánka Úlehlová

Hodnocení poroty:
Návrh zcela svobodomyslně sceluje plochu náměstí a zahrnuje do něj renesanční prvky. Ve své velkorysosti se složitěji vypořádává s některými částmi. Neomezené pokračování geometrického rastru je spíše formální, doprava má dobré schéma, ale nedostatečné mantinely. Zajímavým prvkem je koncepce slavnostního nasvětlení nejzajímavějších dominant obce. Téma pěšího spojení zdejších náměstí by mohlo být impulsem pro městys, je ovšem mimo řešené území.

Druhá cena
Petr Velička, Markéta Veličková; spolupráce Pavla Drbalová

Hodnocení poroty:
Návrh se snaží v maximální míře reflektovat dochované hodnoty, doplněn je pouze o soudobý stabiliář a mobiliář. Vše směřuje a je spojeno morovým sloupem, k tomu je využíván koberec dlažby, který se směrem ke středu sloupu zjasňuje, aby takto zdůraznil jeho význam. Zajímavé je propojení různých výškových úrovní mezi náměstím a nákupním střediskem schodištěm. Z celého návrhu je patrné vyvážené propojení zeleně a volného prostoru. Uspořádání plochy před zámkem je poněkud formální.