Doubravka v Praze 14 vznikla díky spolupráci městské části, soukromého partnera a dárců
Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení
Žižkovského vysílače. Doubravka, jak věž, která v posledním roce rostla
na Černém Mostě, pojmenovali její autoři, není jen tak ledajakou
stavbou. Je v mnoha ohledech jedinečná – originální konstrukcí,
použitými materiály, tím, že pochází „z dílny“ světoznámého architekta i
způsobem realizace. Myšlenka obohatit Prahu 14 o rozhlednu se v roce
2013 zrodila v hlavě starosty této městské části, Mgr. Radka Vondry. Ten
pro svou ideu nadchl privátní investorskou a inženýrskou společnost
Landia Management s.r.o., která na území Prahy 14 realizuje například
projekt nové rezidenční čtvrti Rajský vrch, a společně začali řešit, kdo
představy promění v realitu. Volba koho oslovit byla díky četným
referencím i svéráznému přístupu ke každému řešenému území rychlá a
jasná – architekta Martina Rajniše a jeho Huť architektury. Tři miliony
korun za novou rozhlednu zaplatila Landia Management s.r.o., která
dalším milionem korun financovala i přípravné fáze a koordinaci celého
projektu. Všichni se navíc shodují i na aktivním přístupu veřejnosti,
jež výstavbu podpořila dary v hodnotě bezmála půl milionu korun v podobě
nákupu schodů s vlastními vzkazy.
„Mám velkou radost, že
Čihadla, konkrétně kopec Horka, po zhruba roce těžké práce zdobí takhle
proutěná kráska. Doubravku vnímám jako velmi silný symbol a novou
dominantu městské části. Věřím, že svou neotřelostí bude lákat
návštěvníky zblízka i zdaleka,“ říká starosta Vondra. Podle něj je
Doubravka prvním krokem k rozvoji celých Čihadel, přesněji k jejich
revitalizaci do podoby přírodního parku nabízejícího zázemí pro různé
aktivity. „Vážím si toho, že zrovna u nás našel Martin Rajniš tu
správnou inspiraci pro další své dílo,“ dodává.
Doubravka
se otevírá takřka na den přesně od okamžiku, kdy byl před čtyřmi lety
na břehu Kyjského rybníku vztyčen dvanáctimetrový prototyp oblouku
budoucí rozhledny. Tři roky trvala pozorování a měření spojů a ohybu
materiálu předcházející zahájení samotné, co do výšky dvojnásobné věže.
Realizace pak zabrala celý rok. To je dokládá, že nová, veřejně
přístupná rozhledna, které se obyvatelé Prahy dočkali po dlouhých více
než pětadvaceti letech, je typickou ukázkou experimentální architektury.
Byla navržena na konkrétní místo se stavebně-konstrukčními detaily, jež
nejsou k vidění nikde jinde. „Experimentální samozřejmě neznamená
nedotažená nebo nejistá. Máme propočítaný a vyzkoušený každý centimetr.
Spíš jde o proces výstavby, kdy jsme skici a plány ověřovali až přímo na
místě. Za větru, deště, mrazu nebo pražícího slunce,“ vysvětluje prof.
ing. arch. Martin Rajniš, který spolu se svým týmem z ateliéru Huť
architektury stál nejen za návrhem, ale i za realizací Doubravky.
Vypořádat se museli se změnou tvaru tři podnoží, nedostatkem akátové
kulatiny jako základního stavebního materiálu nebo s
nepřístupností místa výstavby po několik měsíců. Výsledek je však
naprosto přesvědčivý, což dokládají i nadšené reakce na sociálních
sítích.
Rukopis Huti architektury se promítnul do podoby
trojbokého jehlanu i do zvoleného materiálu. Převládá snadno
obnovitelné, ale trvanlivé akátové dřevo (přes 7 kilometru kmínků,
včetně odpadu), doplněných o modřínové a ocelové prvky. Nejvyšší bod
věže se díky korouhvi tyčí do výše 23,5 metru. „Akát je z hlediska
trvanlivosti ten nejlepší materiál, co jsme mohli použít. Ze zkušenosti
vím, že hodně záleží na orientaci prvků v konstrukci, vodorovné
odcházejí výrazně rychleji, těch tam máme minimum. Máme i vymyšlenou
ocelovou podporu pod Doubravku, kterou tam za 15 let můžeme dát. Určitě
nehrozí, že by v roce 2033 bylo místo Doubravky opět prázdné místo,“
doplňuje arch. David Kubík, jenž byl za výstavbu rozhledny v týmu Huti
architektury odpovědný.
Městská část získá rozhlednu do
vlastnictví v průběhu léta. Veřejnosti však bude Doubravka, k jejímuž
vrcholu s podestou ve výšce 20 metrů vede 98 schodů, sloužit od 15.
června. A to bez jakýchkoliv omezení, vyjma mimosezónního období od
listopadu do března. V jeden moment může na vrcholu stanout devět osob.
Doubravka
je pomyslným základním kamenem revitalizace oblasti Čihadla. Ještě
letos započne obnova turistických tras, cyklotras a dalších komunikací.
Součástí záměru je také osazení řady prvků drobné architektury, herních
prvků pro děti, vznik odpočinkových, relaxačních nebo piknikových míst,
zázemí pro občerstvení přímo u samotné rozhledny. Součástí tzv. Cesty k
Doubravce je od podzimu také dětské hřiště, které bylo na podzim
otevřeno v rezidenční čtvrti Rajský vrch.
MČ připravuje
společně s Vysokou školou tělovýchovy a sportu Palestra návrh
dlouhodobého rozvoje cenné přírodní rekreační zóny Čihadla. Jednou z
hlavních dominant se do budoucna stane i připravovaný sportovní areál
při ulici Ocelkova, který vznikne revitalizací nevyužívaných ploch.
Propojením Čihadel a parku U Čeňku by měl do budoucna vzniknout jeden z
největších lesoparků na území hlavního města. Cílem je nabídnout
obyvatelům Prahy 14, turistům, příznivcům běhání nebo jízdy na kole
atraktivní lokalitu nabízející pestré vyžití, relaxování, ale i poznání.
I co do skladby flóry a fauny patří Čihadla k nejvíce podnětným místům
na území hlavního města.
Na řadě aktivit spojených s
revitalizací Čihadel se jako projektový nebo finanční partner podílí či
bude podílet Landia Management. „Dlouhodobě se profilujeme jako partner
veřejné správy a samosprávy u město a místotvorných projektů, včetně
urbanismu celých čtvrtí. Vytváříme kvalitní prostor pro život, nejen pro
bydlení. Sledujeme od počátku veřejný zájem a vztahy v řešených
lokalitách. Součástí našich projektů je i kultivace veřejného prostoru,
včetně krajinných dominant – například právě rozhledny Doubravka,“
dodává Kamil Hošták, managing partner Landia Management s.r.o., která má
na území Prahy 14 v nabídce poslední byty na Rajském vrchu nebo
stavební parcely v projektu Zahradní čtvrť Kyje. A další rezidenční
projekty v přípravě.
A vzkaz na závěr přímo od Martina
Rajniše? „Lidi, který přicházej k rozhledně, dostávají chuť na ní
vylézt, je to cíl jejich cesty, a ta chuť rozhlídnout se po kraji nám
možná nahrazuje staré pohanské obřady, jakési zvláštní spojení se zemí.
My, národ neznabohů, a i v tom si s Čechy rozumím, se dostáváme na
vrcholu rozhledny do jinýho rozměru života. Najednou cítíme, že jsme
součástí široký krajiny, cejtíme v sobě poryvy svobody, poryvy odvahy, a
to jsou věci, kterých je v Čechách hrozně málo.“
tisková zpráva
autor foto: Václav Grosman
www.facebook.com/RozhlednaDoubravka
Související články:
Nová rozhledna Doubravka XIV. v Praze 18.5.2017
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Tu mapu máte úplně špatně 😉
https://mapy.cz/zakladni?x=14.5572806&y=50.0972996&z=17&source=base&id=2179565