Všechny tři finálové návrhy a jejich hodnocení komisí je možné si v plném znění, vysokém rozlišení a čitelnosti panelů prohlédnout na webu Nový Hlavák a do 17. prosince 2023 na výstavě v Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Hlavní myšlenkou vítězného návrhu je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy. Navrhovaná podoba celého území klade důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů. Henning Larsen Architects je součástí dánské skupiny Ramboll a v oblasti komplexních urbanistických návrhů patří mezi světové lídry.
Vizí Šťastného Hlaváku je přivítat návštěvníky města a připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující. Dominantou návrhu je dřevěná střešní konstrukce, která přináší propojení prostoru Vrchlického sadů, nové odbavovací haly a plánované tramvajové zastávky. Studio zároveň rozdělilo Vrchlického sady na tři části – kulturní zónu, „nádražní náměstí“ a zónu pro doplňkové aktivity. Díky tomu vznikne vhodný prostor třeba pro pořádání trhů. Rozdělení také přispěje k výrazně lepší přehlednosti celého území. Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší i cyklisty a přináší řešení pro udržitelnou správu celého území, například díky efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou nebo novým přístupem k parku jako interpretaci historického členění.
Šťastný Hlavák architektonicky a urbanisticky řeší současnou problematiku celého území jako celku a reaguje na potřeby jednotlivých zadavatelů – hlavního města Prahy, Správy železnic a Dopravního podniku hl. m. Prahy. V návaznosti na plánované zklidnění magistrály zlepší úpravy celého území mobilitu cestujících a Pražanů, a to díky nové zastávce tramvaje přímo před odbavovací halou a napojení směrem k Masarykovu nádraží a dalším městským destinacím.
Hodnotící komise na návrhu ocenila komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území, a to i napříč jednotlivými tématy. Návrh otevírá a prosvětluje odbavovací halu a zlepšuje přehlednost a plynulost pohybu cestujících v ní, což halu i park připraví na očekávaný nárůst počtu cestujících v dalších desetiletích.
Henning Larsen Architects pracují s Vrchlického sady a odbavovací halou jako s celkem a přenáší některé umělecké prvky z haly do parku, například ikonickou dlažbu využívají i na novém „nádražním náměstí“. Návrh počítá i s vysázením nové zeleně, která se lépe adaptuje na budoucí změny klimatu. Řešení Vrchlického sadů také povede k přehlednému vedení uživatelů parku k dalším městským cílům, například ve směru na Masarykovo nádraží, které rovněž projde modernizací a bude výchozím bodem pro vlaky na pražské letiště.
Součástí Nového Hlaváku bude i nová tramvajová trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a následně ulicí Opletalova do ulice Bolzanova. S tímto záměrem už nyní počítá pražský územní plán.
Po vyhlášení vítězného návrhu bude následovat podpis smluv a dopracování studie, které bude vycházet z požadavků zadavatelů i z názoru veřejnosti vycházejícího z druhého kola participace obyvateli města a dalšími zájemci. Ta proběhne na přelomu letošního a příštího roku. Následně dojde k vypracování projektové dokumentace a jejího projednání pro povolování. Předpokládaný začátek realizace je v roce 2028 a podle předběžných odhadů by měla realizace stát asi 2 miliardy korun.
Písemné zhodnocení kvality návrhů řešení, doporučení pro účely dopracování
Henning Larsen Architects A/S
Komise především oceňuje komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území napříč jednotlivými tématy, jejichž řešení se navzájem prolíná a podporuje. Působí harmonickým dojmem.
Výrazný přístup představený v rámci Konceptu, který je současnou interpretací přístupu autorů původní odbavovací haly, byl v dalších fázích Soutěžního dialogu rozpracován a obhájen. Princip vyzvednutí střechy a vytvoření zastřešeného veřejného prostoru, který na jedné straně plynule přechází do parku a na druhé do interiérové části haly s přístupem k vlakům, eliminuje jednotlivé bariéry a podporuje orientaci a přehlednost v území. Pozornost návštěvníků, cestujících, ale především obyvatel tak směřuje do plynulého veřejného prostoru, kterým se území přirozeně stává a není roztříštěno mezi různé, problematicky propojitelné, stávající úrovně. Vzniká tak opravdový dopravní hub, který je natolik variabilní, že v budoucnu umožní bezproblémovou adaptaci Metra S a Metra D.
Návrh identifikuje hodnotné a funkční prvky z původního řešení (ale i v návaznosti na principy Fantovy budovy), které dále interpretuje, rozvíjí a replikuje ve svém řešení a dílčích prvcích. Propisuje tak historickou stopu s dneškem a s budoucím uživatelským prostředím. Řešení umožňuje obnovit neexistující pohledové a funkční propojení Fantovy budovy s prostorem Vrchlického sadů a zrovna tak zpřítomňuje Vrchlického sady v parteru Fantovy budovy. Celistvost a prostupnost území se tím rehabilituje v původních prostorových konturách. Vhodně tak doplňuje záměr adaptace magistrály na městský bulvár.
Otevřený přístup v případě řešení odbavovací haly, se o to výrazněji projevuje v řešení parku. Ten se tak proměňuje ve veřejný městský prostor s dominantním podílem zeleně. Pracuje s hodnotnými stávajícími dřevinami, které vhodně doplňuje o novou výsadbu.
Členění, rozsahy a charakter jednotlivých, ať už zpevněných, tak nezpevněných povrchů vhodně reaguje na stávající, ale i budoucí předpokládanou zátěž uživatelů. Základní členění parku na funkční oblasti a jejich iniciaci aktivitami (ať už hřiště, prostor pro trhy a setkávání, výběh pro psy, odpočinek, čekání na vlak, apod.) a očekávané pobytové kvality, je navrženo ve vztahu k navazujícím územím, ať už k Muzejní oáze, stávající zástavbě podél ulic Opletalova a Washingtonova, tak v návaznosti na navrženou proměnu objektu garáží Bolzanova. Toto členění je svým způsobem i interpretací autorů na měkké tvarování trávníků a cest v parku z období konce 19. stol., tedy z období řešení od Ferdinanda Malého i následné úpravy od Františka Thomayera. Není založeno na formálních gestech vyžadujících direktivní vedení pěších a umožňuje tak reagovat na přirozený pohyb uživatelů v území.
Řešení tramvajové trati nevytváří bariéry v prostupnosti a stává se přirozenou součástí místa. Zastávky jsou součástí krytého veřejného prostoru odbavovací haly a toto řešení tak podporuje přestupní vazby. Tramvajová trať a zastávky, tak nejsou “vedle” nádraží, ale jsou jeho přirozenou součástí, ale i součástí parku.
Přístup k řešení ulic na rozhraní zástavby a parku definuje vhodně jednotlivé profily. Ty tak umožňují doplnění stromořadí, parkování a především bezpečné řešení cyklodopravy a prostupnosti pro pěší. Výrazným prvkem v návaznosti na připravovanou rekonstrukci předprostoru Fantovy budovy a realizaci přechodu přes ulici Wilsonovu je vytvoření nového krytého nástupiště pro K+R a autobusy na straně odbavovací haly.
Komplexní přístup k návrhu území byl potvrzen v rozvaze nad proměnou objektu garáží Bolzanova, byť v rámci Soutěžního dialogu bylo zadáno k řešení pouze v ideové rovině. Tým přichází s (postupnou) proměnou funkcí (zásobování haly, cyklodepo city logistiky, kavárna, aj.) a kapacit, které jsou v přímé návaznosti na řešení přilehlé části parku. Řešení objektu tak vhodně podpoří aktivaci této sociopatologické lokality.
Proces Soutěžního dialogu je nejenom o hledání řešení, ale především o hledání partnera pro zadavatele. Účastník prokázal v průběhu schopnost reagovat na připomínky a doporučení a po celou dobu posouval své řešení a hledal možnosti zlepšení.
Základní doporučení komise pro další dopracování návrhu ve fázi Studie:
– Řešit umístění nových sloupů střešní konstrukce ve vztahu k provozu a konstrukci metra C
– Znovu se zamyslet nad řešením nového středového schodiště s ohledem na jeho stávající dominanci i ve vztahu k pěším vazbám
– Rozpracovat etapizaci realizace jednotlivých části; je vhodné z hlediska obsluhy území prioritizovat v první fázi realizaci tramvajové tratě
– Rozpracovat rozsah zelených ploch v parku a etapizaci proměny parku, ať už ve vztahu ke stromům nebo k terénním úpravám
– Zpracovat Koncept Management plánu správy a rozvoje parku
– Zpřesnit navázání na řešení z projektu TT Václavské náměstí (např. řešení v křižovatce Wilsonova/Politických vězňů – zrušení podchodu, apod.)
– Zpřesnění řešení dopravního režimu (K+R, parkování)v Opletalově ulici
– Zpřesnění řešení křižovatky Opletalova x Bolzanova, zejména v otázce průjezdu aut a prostupnosti pro pěší
– Zpřesnit řešení cyklodopravy podél Wilsonovy ulice ve vazbě Bulhar – Václavské náměstí
– Koordinace řešení se záměry metra S a metra D
Tisková zpráva, upraveno, kráceno a doplněno o hodnocení
Hlavní myšlenkou vítězného návrhu je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy. Navrhovaná podoba celého území klade důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů. Henning Larsen Architects je součástí dánské skupiny Ramboll a v oblasti komplexních urbanistických návrhů patří mezi světové lídry.
Vizí Šťastného Hlaváku je přivítat návštěvníky města a připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující. Dominantou návrhu je dřevěná střešní konstrukce, která přináší propojení prostoru Vrchlického sadů, nové odbavovací haly a plánované tramvajové zastávky. Studio zároveň rozdělilo Vrchlického sady na tři části – kulturní zónu, „nádražní náměstí“ a zónu pro doplňkové aktivity. Díky tomu vznikne vhodný prostor třeba pro pořádání trhů. Rozdělení také přispěje k výrazně lepší přehlednosti celého území. Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší i cyklisty a přináší řešení pro udržitelnou správu celého území, například díky efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou nebo novým přístupem k parku jako interpretaci historického členění.
Šťastný Hlavák architektonicky a urbanisticky řeší současnou problematiku celého území jako celku a reaguje na potřeby jednotlivých zadavatelů – hlavního města Prahy, Správy železnic a Dopravního podniku hl. m. Prahy. V návaznosti na plánované zklidnění magistrály zlepší úpravy celého území mobilitu cestujících a Pražanů, a to díky nové zastávce tramvaje přímo před odbavovací halou a napojení směrem k Masarykovu nádraží a dalším městským destinacím.
Hodnotící komise na návrhu ocenila komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území, a to i napříč jednotlivými tématy. Návrh otevírá a prosvětluje odbavovací halu a zlepšuje přehlednost a plynulost pohybu cestujících v ní, což halu i park připraví na očekávaný nárůst počtu cestujících v dalších desetiletích.
Henning Larsen Architects pracují s Vrchlického sady a odbavovací halou jako s celkem a přenáší některé umělecké prvky z haly do parku, například ikonickou dlažbu využívají i na novém „nádražním náměstí“. Návrh počítá i s vysázením nové zeleně, která se lépe adaptuje na budoucí změny klimatu. Řešení Vrchlického sadů také povede k přehlednému vedení uživatelů parku k dalším městským cílům, například ve směru na Masarykovo nádraží, které rovněž projde modernizací a bude výchozím bodem pro vlaky na pražské letiště.
Součástí Nového Hlaváku bude i nová tramvajová trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a následně ulicí Opletalova do ulice Bolzanova. S tímto záměrem už nyní počítá pražský územní plán.
Po vyhlášení vítězného návrhu bude následovat podpis smluv a dopracování studie, které bude vycházet z požadavků zadavatelů i z názoru veřejnosti vycházejícího z druhého kola participace obyvateli města a dalšími zájemci. Ta proběhne na přelomu letošního a příštího roku. Následně dojde k vypracování projektové dokumentace a jejího projednání pro povolování. Předpokládaný začátek realizace je v roce 2028 a podle předběžných odhadů by měla realizace stát asi 2 miliardy korun.
Písemné zhodnocení kvality návrhů řešení, doporučení pro účely dopracování
Henning Larsen Architects A/S
Komise především oceňuje komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území napříč jednotlivými tématy, jejichž řešení se navzájem prolíná a podporuje. Působí harmonickým dojmem.
Výrazný přístup představený v rámci Konceptu, který je současnou interpretací přístupu autorů původní odbavovací haly, byl v dalších fázích Soutěžního dialogu rozpracován a obhájen. Princip vyzvednutí střechy a vytvoření zastřešeného veřejného prostoru, který na jedné straně plynule přechází do parku a na druhé do interiérové části haly s přístupem k vlakům, eliminuje jednotlivé bariéry a podporuje orientaci a přehlednost v území. Pozornost návštěvníků, cestujících, ale především obyvatel tak směřuje do plynulého veřejného prostoru, kterým se území přirozeně stává a není roztříštěno mezi různé, problematicky propojitelné, stávající úrovně. Vzniká tak opravdový dopravní hub, který je natolik variabilní, že v budoucnu umožní bezproblémovou adaptaci Metra S a Metra D.
Návrh identifikuje hodnotné a funkční prvky z původního řešení (ale i v návaznosti na principy Fantovy budovy), které dále interpretuje, rozvíjí a replikuje ve svém řešení a dílčích prvcích. Propisuje tak historickou stopu s dneškem a s budoucím uživatelským prostředím. Řešení umožňuje obnovit neexistující pohledové a funkční propojení Fantovy budovy s prostorem Vrchlického sadů a zrovna tak zpřítomňuje Vrchlického sady v parteru Fantovy budovy. Celistvost a prostupnost území se tím rehabilituje v původních prostorových konturách. Vhodně tak doplňuje záměr adaptace magistrály na městský bulvár.
Otevřený přístup v případě řešení odbavovací haly, se o to výrazněji projevuje v řešení parku. Ten se tak proměňuje ve veřejný městský prostor s dominantním podílem zeleně. Pracuje s hodnotnými stávajícími dřevinami, které vhodně doplňuje o novou výsadbu.
Členění, rozsahy a charakter jednotlivých, ať už zpevněných, tak nezpevněných povrchů vhodně reaguje na stávající, ale i budoucí předpokládanou zátěž uživatelů. Základní členění parku na funkční oblasti a jejich iniciaci aktivitami (ať už hřiště, prostor pro trhy a setkávání, výběh pro psy, odpočinek, čekání na vlak, apod.) a očekávané pobytové kvality, je navrženo ve vztahu k navazujícím územím, ať už k Muzejní oáze, stávající zástavbě podél ulic Opletalova a Washingtonova, tak v návaznosti na navrženou proměnu objektu garáží Bolzanova. Toto členění je svým způsobem i interpretací autorů na měkké tvarování trávníků a cest v parku z období konce 19. stol., tedy z období řešení od Ferdinanda Malého i následné úpravy od Františka Thomayera. Není založeno na formálních gestech vyžadujících direktivní vedení pěších a umožňuje tak reagovat na přirozený pohyb uživatelů v území.
Řešení tramvajové trati nevytváří bariéry v prostupnosti a stává se přirozenou součástí místa. Zastávky jsou součástí krytého veřejného prostoru odbavovací haly a toto řešení tak podporuje přestupní vazby. Tramvajová trať a zastávky, tak nejsou “vedle” nádraží, ale jsou jeho přirozenou součástí, ale i součástí parku.
Přístup k řešení ulic na rozhraní zástavby a parku definuje vhodně jednotlivé profily. Ty tak umožňují doplnění stromořadí, parkování a především bezpečné řešení cyklodopravy a prostupnosti pro pěší. Výrazným prvkem v návaznosti na připravovanou rekonstrukci předprostoru Fantovy budovy a realizaci přechodu přes ulici Wilsonovu je vytvoření nového krytého nástupiště pro K+R a autobusy na straně odbavovací haly.
Komplexní přístup k návrhu území byl potvrzen v rozvaze nad proměnou objektu garáží Bolzanova, byť v rámci Soutěžního dialogu bylo zadáno k řešení pouze v ideové rovině. Tým přichází s (postupnou) proměnou funkcí (zásobování haly, cyklodepo city logistiky, kavárna, aj.) a kapacit, které jsou v přímé návaznosti na řešení přilehlé části parku. Řešení objektu tak vhodně podpoří aktivaci této sociopatologické lokality.
Proces Soutěžního dialogu je nejenom o hledání řešení, ale především o hledání partnera pro zadavatele. Účastník prokázal v průběhu schopnost reagovat na připomínky a doporučení a po celou dobu posouval své řešení a hledal možnosti zlepšení.
Základní doporučení komise pro další dopracování návrhu ve fázi Studie:
– Řešit umístění nových sloupů střešní konstrukce ve vztahu k provozu a konstrukci metra C
– Znovu se zamyslet nad řešením nového středového schodiště s ohledem na jeho stávající dominanci i ve vztahu k pěším vazbám
– Rozpracovat etapizaci realizace jednotlivých části; je vhodné z hlediska obsluhy území prioritizovat v první fázi realizaci tramvajové tratě
– Rozpracovat rozsah zelených ploch v parku a etapizaci proměny parku, ať už ve vztahu ke stromům nebo k terénním úpravám
– Zpracovat Koncept Management plánu správy a rozvoje parku
– Zpřesnit navázání na řešení z projektu TT Václavské náměstí (např. řešení v křižovatce Wilsonova/Politických vězňů – zrušení podchodu, apod.)
– Zpřesnění řešení dopravního režimu (K+R, parkování)v Opletalově ulici
– Zpřesnění řešení křižovatky Opletalova x Bolzanova, zejména v otázce průjezdu aut a prostupnosti pro pěší
– Zpřesnit řešení cyklodopravy podél Wilsonovy ulice ve vazbě Bulhar – Václavské náměstí
– Koordinace řešení se záměry metra S a metra D
Tisková zpráva, upraveno, kráceno a doplněno o hodnocení
konečně se něco děje a ještě dořešte magistrálu před nádražím.
Jednou v pořadu ,,Z METROPOLE,, dokonce bylo,že magistrála bude pod povrchem ..
Přestože brutalistní stavby v centru zrovna nemusím, protože většinou nemají žádnou návaznost na okolí, v tomto případě je to jiné. Hala se skrývá pod úrovní magistrály a pohled na Fantovu budovu je odkrytý. To je to hlavní, co by mělo být zachováno. Pergola mezi parkem a vstupní halou je nesmysl, provozně nic nevyřešila. Jen překáží pohledu na historickou památku, ubírá vnitřní prostor a poskytuje další prostor bezdomovcům a holubům. Nevím, jak náročná by byla oprava a úprava vnitřního uspořádání současné haly, ale jediné, co by stačilo přidat, by byly přístřešky na nové tramvajové zastávce.
Nepamatuji se, že by nějaká vafle vydržela dlouho …
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce…………….
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje| Šervůd | před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt – Fantova budova původního nádraží – kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je |architekt| HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů – daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí………..