Schneider & Lengauer: Obecní dům ve Wallern

Novostavba Obecního domu v centru hornorakouského města Wallern byla dokončena v roce 2010.

Architekti: Schneider & Lengauer
Místo: Wallern, Rakousko
Ralizace: 2009-2010
Foto: Kurt Hoerbst, Anne Isopp

Hranice pozemku – proluky v centru města – přesně stanovily obvod základů pro tuto betonovou stavbu. Ta pozemek zcela vyplnila. Výrazný tvar budovy nemá počátek v potřebě sebevyjádření architektů, ale je čistou odpovědí na zadání: maximum využitelnosti na minimálním půdorysu. Navzdory stísněnému pozemku, ohraničeného dvěma starými budovami, poskytuje víceúčelová stavba prostor událostem pro 400 lidí. Horní podlaží je vykonzolované nad ulici, čímž se rozšířila užitná plocha uvnitř a také poskytl krytý vstup zvenku.

Do návrhu nové stavby byl integrován hostinec Schaich, který je severní částí celé konstrukce. Návštěvníci vstupují do obecního domu pasáží v přízemí kolem jídelny hostince. Toalety hostince v suterénu byly přestavěny a slouží i návštěvníkům dalších akcí. Pokud je to zapotřebí a jestliže kuchyň zázemí nevyužívá jiný cateringový servis, zásobuje majitel hostince přilehlé konferenční centrum občerstvením.

Fasáda budovy je obložena plechovými panely „Tecu Gold“ z vysoce kvalitní slitiny mědi a hliníku. Fasáda budovu zvýrazňuje a nechává ji vyniknout v jinak těsném okolí – náměstíčku Schranne, kam z hlavního wallernského náměstí skoro není vidět. „Tecu Golds“ ani po letech nevykazují patinu a zajišťují stejnorodý zářivý povrch fasády po léta. Díky hladkému povrchu materiálu obstarává většinu čištění fasády déšť.
Hřeben šikmé střešní konstrukce je orientován k oběma sousedním budovám. Ve druhém podlaží jsou pásová okna a nápadný, velkoplošně zasklený arkýř. Okna velkoryse otevírající budovu do exteriéru, vedou na západ směrem k plácku Schranne.



V interiéru jsou tři podlažní úrovně. Přízemí lze snadno přeměnit z velké koncertní síně na dva přednáškové sály o různých velikostech a třetí místnost pro menší akce. Z foyer vedou schodiště do obou částí horního patra. Schodiště vyhovují předpisům pro šířku únikových tras, ale jejich hlavní funkcí je pozvat hosty na vertikální procházku, jak to bývá při plesech. V prvním patře je návštěvnická galerie, odkud je vidět do sálu v přízemí a na jeviště. Stupňovitá vysouvací tribuna umožňuje v patře rozšířit prostor pro publikum. Když je tribuna zasunutá, mohou být na galerii rozmístěny stoly.
Dva bary v přízemí („Moments“) a jeden v patře („Highlights“) fungují v budově jako komunikační a potkávací centra. Svými prsty zasahují do vedlejší stávající budovy hostince. Bary jsou z tmavého dřeva a ve velkém interiéru jsou pouze siluetou, která na sebe upozorní v bělavě dýhovaném dubovém obložení sálu. Proměnlivý povrch obkladu zabezpečuje dobrou akustiku v sále. Barevné akcenty jsou jen řídké, například japonská červeň na záclonách, završují však celkový vizuální dojem.

Z hlediska stavební fyziky je důležité, že budova Obecního domu vyhovuje nízkoenergetickému standardu, zejména díky izolacím. Projektanti využili potok vedený potrubím nad základy v suterénu. Vodu z potoka využívají jednak toalety pro splachování, jednak tepelné čerpadlo pro vytápění a chlazení.