„Když chcete něco postavit, musíte zahořet. Zároveň to musíte postavit rychle, dokud ten původní žár nevyhasne. A samozřejmě v neposlední řadě to musíte udělat kvalitně. Radost ze stavění, rychlost procesu a kvalita výstavby, to jsou tři základní pilíře, na kterých se shodujeme a na kterých chceme se sdružením pracovat,“ vysvětlil jeden z devíti zakládajících členů Sdružení pro architekturu a rozvoj a zároveň přední český architekt Josef Pleskot.
Motto: „Naše země nemůže žít jen ze své minulosti. Musí se rozvíjet, jinak se nevyhne úpadku.“
Zakládající členové:
Josef Pleskot – architekt
Zdeněk Fránek – architekt, pedagog
Pavel Hnilička – architekt, urbanista
Pavel Nasadil – architekt
Pavel Štěpán – projektant
Jiří Plos – právník, kunsthistorik
Renáta Pintová Králová – odbornice na stavební legislativu
Pavel Kliment – analytik
Dušan Kunovský – rezidenční stavitel
Absence kvalitní prorozvojové legislativy řadí totiž Českou republiku na nelichotivé 127. místo na světě (podle údajů Světové banky) v délce povolovacího procesu a je také hlavním důvodem současné paralýzy stavebního rozvoje naší země. „V realitě se povolování běžného bytového domu prodloužilo v poslední době na neskutečných více než deset let. Přitom vlastní realizace je jen skutečnou třešinkou na dortu a trvá asi 1,5 roku,“ dodal další ze zakladatelů sdružení, rezidenční stavitel Dušan Kunovský.
„Není přitom nutné najednou měnit všechny právní předpisy. Měl by se však alespoň sjednotit jejich výklad,“ poznamenala další zakladatelka sdružení a odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová. Podle ní je v první řadě potřeba zajistit odborné pracovníky pro soudy v případech, kdy jsou přezkoumávány složité technické situace. Jedním z prvních kroků, které by mohly napomoci situaci řešit, je také jasné oddělení státní správy od samosprávy a tím pádem vyřešení dnes velmi aktuálního tématu tzv. systémové podjatosti. Ta trápí nejen stavebníky, ale především úřady a starosty. Praze by rovněž hodně prospělo obnovení jednoho stavebního úřadu na úrovni hlavního města Prahy, který by, kromě jiného, řešil koordinaci umisťovaných staveb.
Web s informacemi z oboru, spolupráce s odbornou veřejností
Sdružení chce nabízet odborný pohled na aktuální témata. Jeho členové tak budou k dispozici novinářům s oponentními odbornými názory, které by měly vyvážit dnes v médiích často převažující negativistické hlasy různých nekonstruktivních aktivistů. Web sdružení chce přinášet přehled všech možných zajímavých akcí z oboru i aktuálních témat a novinek.
Sdružení chce spojovat, nikoli rozdělovat, a to nejen veřejnost, ale i odbornou sféru. Bude proto spolupracovat se všemi organizacemi a profesními sdruženími v oboru, jako je Hospodářská komora ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí apod. Jednotliví členové Sdružení pro architekturu a rozvoj jsou také velmi aktivními a činnými členy těchto profesních organizací.
Jedním z pracovních cílů sdružení je zpracování studie „Vize 2030 pro stavební rozvoj Prahy a ČR“, kterou by chtělo představit ve 2. pololetí letošního roku jako východisko pro změny, jež by mělo prosadit nové vedení města a nová vláda.
www.arch-rozvoj.cz
tisková zpráva
Studie: V roce 2030 může v Praze chybět až 50 000 bytů
(ČTK) – V Praze může v roce 2030 chybět až 50 000 bytů. Důvodem je pomalé tempo povolování bytové výstavby. V hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně zhruba 6000 nových bytů. Od roku 2010, kdy se povolování výrazně zpomalilo, je ovšem v průměru povolováno jen 3500 bytů za rok. Vyplývá to ze studie Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), jejíž výsledky dne 28. února 2018 zveřejnilo na tiskové konferenci.
„V realitě se povolování běžného bytového domu prodloužilo v poslední době na neskutečných deset let a více. Přitom vlastní realizace je jen skutečnou třešinkou na dortu a trvá asi jeden a půl roku,“ uvedl majitel developerské firmy Central Group Dušan Kunovský, jeden ze zakládajících členů sdružení. Podle údajů Světové banky je Česko v délce povolovacího procesu na 127. místě na světě.
Podle údajů Českého statistického úřadu za poslední dva roky zahájily v Praze stavební firmy stavbu 4194 bytů v bytových domech. Praze patřilo v zahájené bytové výstavbě v rámci Česka na konci loňského roku 34 procent. Před dvěma lety to byly více než dvě třetiny. Podle studie poradenské společnosti KPMG byl v Praze loni počet vydaných stavebních povolení oproti srovnatelným městům v sousedních zemích výrazně nejmenší. V Mnichově, Hamburku nebo Budapešti byl zhruba pětkrát vyšší, ve Vídni a Varšavě dokonce sedmkrát vyšší. Z těchto měst žije nejvíce obyvatel ve Vídni, ovšem pouze o 40 procent více než v Praze.
Pomalé povolování je podle analytiků také jedním z důvodů prudkého cenového růstu. Od poloviny roku 2015 se průměrná prodejní cena nového bytu v Praze zvýšila o 53,5 procenta na 85.223 korun za metr čtvereční.
„Není přitom nutné najednou měnit všechny právní předpisy. Měl by se však alespoň sjednotit jejich výklad. V první řadě je potřeba zajistit odborné pracovníky pro soudy v případech, kdy jsou přezkoumávány složité technické situace,“ řekla odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová. Za důležité považuje také jasné oddělení státní správy a samosprávy. „Praze by rovněž hodně prospělo obnovení jednoho stavebního úřadu na úrovni hlavního města Prahy, který by mimo jiné řešil koordinaci umisťovaných staveb,“ doplnila Pintová Králová. V současnosti je v Praze 22 stavebních úřadů.
Podle průzkumu SAR, ve kterém agentura Ipsos oslovila 500 Pražanů, se má v Praze více stavět. Myslí si to tři pětiny oslovených. Pokud jde o místo nové výstavby, polovina respondentů by volila brownfieldy, tedy nevyužité plochy uvnitř města, například na území bývalých továren. Mezi největší v Praze patří Bubny – Zátory, nákladové nádraží Žižkov nebo Bohdalec. Na okrajích města si novou výstavbu přeje čtvrtina Pražanů. Téměř 90 procent souhlasí s tím, že Praze scházejí klíčové dopravní stavby.
Prostor pro využití brownfieldů a zahuštění území vidí také KPMG. Zatímco v Praze žije asi 2600 obyvatel na kilometr čtvereční, v Mnichově nebo ve Vídni je to téměř dvakrát více.
Sdružení pro architekturu a rozvoj vzniklo letos v únoru. Jeho cílem je podporovat kvalitní architekturu a pozitivní stavební rozvoj. Chtělo by popularizovat architekturu a vzdělávat laickou veřejnost, ve spolupráci s dalšími odborníky také prosazovat prorozvojovou legislativu. Jeho zakládajícími členy jsou architekti (například Josef Pleskot), projektant Pavel Štěpán, urbanista Pavel Hnilička, pedagog Zdeněk Fránek, právník a kunsthistorik Jiří Plos, odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová, analytik KPMG Pavel Kliment a majitel Central Group Dušan Kunovský.
Absolutní souhlas, konečně se někdo rozhoupal k rozumné věci ve stavebnictví a neponechá se to všechno na A.B.,který by to brzy zglajchšaltoval.
S pozdravem JB