Právo
vařit pivo je v Kroměříži přibližně stejně staré jako město samo. Připomínkou
jsou domy Měšťanského nebo Arcibiskupského pivovaru, které už dnes slouží jiným
účelům. Historická návaznost a selská rodinná tradice vedly k výstavbě malého
pivovaru na okraji města. Přáním investora bylo vytvořit stavbu, která bude mít
nadčasovou hodnotu s přesahem pro další pokolení.
Novostavba
se nachází v bývalém výzkumném zemědělském areálu, kde sídlí různorodé firmy
převážně výrobního charakteru. Toto území zatím není žádným způsobem
urbanisticky řešeno, každá z firem využívá stávající objekty s minimálními
stavebními vstupy. Novostavba je situována na hranici areálu, v těsném
sousedství zemědělské výroby – statku, polí a volné krajiny. Naším záměrem byla
kultivace této městské periferie a využití potenciálu místa, které může být
turisticky zajímavé díky pohledu na město a blízké okolí.
Objekt
pivovaru je určen pro výrobu piva a jeho distribuci, sídlí zde také prodejna. V
letních měsících je na horní terase otevřena letní zahrádka, která je umístěna
na ploché střeše objektu a v zahradě. Z obou míst je nádherný pohled na město
Kroměříž a Hostýnské vrchy.
Dispoziční
a prostorové řešení minipivovaru bylo navrženo tak, aby co nejmenší plocha
obsáhla všechny provozní požadavky. V přízemí se nachází sklad, který je
samostatně přístupný, zázemí zaměstnanců, místnost pro zrání piva, plnění a
prodejna. V patře je prostor varny a spilka. Na funkční náplň reaguje i hmota
objektu. Schodiště je vysunuto mimo stavbu a umožňuje vstup na terasu bez
narušení vnitřního provozu. Tímto krokem jsme vyřešili dispozici a zároveň i
hmotově rozdělili budovu. Vzhledem k charakteru provozu je schodiště
nevytápěné, obezděné lícovými cihlami řezanými na půlku. Vytváří tak příjemnou
strukturu z vnitřní strany. Ze strany vnější je schodiště určitou parafrází na
„pivovarský komín“ symbolizující prosperitu místa a v dnešní podobě zároveň
novou funkční náplň. Dodatečně byl na požadavek investora řešen ještě jeden
přístup na terasu samostatným vnějším schodištěm.
Materiály
v interiéru i exteriéru spolu korespondují. Vzhledem k typu stavby jsme si
mohli dovolit zvolit syrovější zpracování detailů a použití materiálů.
Důležitým prvkem se stala cihla, která se objevuje jak v exteriéru, tak v
interiéru. Cihly byly použity nové
lícové, ale také recyklované cihly z demolice. Záměrem bylo použít materiály,
které jsou kvalitní a příjemně stárnou. Stěny jsou zděné z keramických tvárnic,
stropy z pohledového betonu s otiskem po prkenném bednění. Zázemí skladu je
vyzděno z cihel. Podlahy jsou pokryty průmyslovou stěrkou, pouze v prodejně a
prostoru varny je cihelná dlažba. Na okenní rámy a okenice byla zvolena lahvově
zelená (pivovarská) barva, která doplňuje barevnost cihel a odkazuje k
minulosti pivovarských staveb a jejich barevnému řešení.
Objekt
1. selského pivovaru je zasazen do uzavřené zahrady, kterou vymezuje vysoký zděný
plot. Ten v místě stavby stál již před její realizací. Vznikl tak odpočinkový
prostor s příjemnou atmosférou. Zahrada je nyní využívána návštěvníky pivovaru
při letních zastávkách a projížďkách po kraji. Při realizaci byly na zahradě a
horní terase umístěny stabilní výčepní stoly.
Autorská
zpráva
Foto: Libor Stavjaník Toast, Jitka Ressová, Jan Pavézka
Autor:
ellement – ing. arch. Hana Maršíková, Ing. arch. Jitka Ressová; spolupráce Ing.
arch. Martin Velecký, Ing. arch. Petra
Martináková, MgA. Jan Pavézka
Stavební
řešení: Ing. Pavel Ohnoutek
Statické
řešení: Ing.Pavel Gurecký
Realizace:
ROOS Kroměříž s.r.o.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,