Setkání s Adolfem Loosem

2 Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy, Dagmar Černoušková, Jana Kořínková

Brněnský rodák Adolf Loos proslul nezaměnitelnými tvůrčími postupy, ale také jako břitký glosátor, který svými přednáškami a texty nejen o architektuře provokoval soudobý establishment, ačkoli sám byl do značné míry jeho součástí. Loosovy vazby k rodnému Brnu, považované dříve jen za sporadické, zůstaly téměř kontinuální (rodina, stavebníci, architekti, přátelé) a zejména ve 20. letech minulého století byly velmi intenzivní. I přes nesoulad s matkou zůstal ve spojení se sestrami a později s adoptovaným synovcem, s nímž snad i spolupracoval. Loosovy styky a spolupráce s brněnskými architekty a s redakcí časopisu Bytová kultura byly pro zdejší tvůrce velmi inspirativní a zanechaly zde významnou společenskou stopu. Právě v Brně se Loos seznámil s Bohumilem Markalousem, jehož osobnost pro něj byla zásadní ve vztahu k českým zemím. V Brně se také potkal s Janem Vaňkem a Karlem Lhotou, kteří značně přispěli k věhlasu pražské Müllerovy vily, jeho „nejkrásnějšího domu“. 

3 (Nejen) Adolf Loos a Jan Vaněk. Průkopníci a tvůrci bytové kultury, Jindřich Chatrný

16. října v 18 hod.
Losovy postřehy a úvahy k problematice koncepce architektury, pojetí interiérů i souvisejících věcí nalezly mimořádnou odezvu a inspiraci u Jana Vaňka (1891–1962), téměř o generaci mladšího neúnavného propagátora progresivních a moderních tendencí. Loosova i Vaňkova celoživotní tvorba byla bytostně spjata s ideály nového životního stylu a bytové kultury. Jejich profesní činnost se propojila nejen u realizace proslulé vily Františka a Milady Müllerových v Praze, ale i v Loosově práci pro brněnské Spojené uměleckoprůmyslové závody (UP), které Vaněk v letech 1921–1925 vedl z pozice vrchního ředitele.

4 „Adolf Loos neměl vědecké erudice a také jí nepotřeboval.“ Bohumil Markalous jako propagátor díla a myšlenek architekta Adolfa Loose. Dagmar Černoušková, Jana Kořínková

23. října v 18 hod.
Bohumil Markalous patřil k zásadním osobnostem ve vztahu architekta Adolfa Loose k českým zemím. A to jak ve smyslu jeho tvorby, literárních aktivit, ale i společenských vazeb. Oba se seznámili na sklonku roku 1923 v Loosově rodném Brně, kde Markalous tehdy působil jako kulturní redaktor Lidových novin a profesor na Českém státním reálném gymnáziu a na konzervatoři a od téhož roku přednášel jako čestný docent dějiny umění na brněnské České vysoké škole technické. Významná byla Markalousova práce pro časopis Bytová kultura s podtitulem Sborník průmyslového umění, který vydával architekt a designér Jan Vaněk a v jehož redakci působil vedle něj od počátku Bohumil Markalous. Od šestého čísla byli k účasti v redakci přizváni také architekti Arnošt Wiesner a Adolf Loos. O pět let později, v květnu 1929, vyšly v Markalousově redakční péči Loosovy Řeči do prázdna.

5 První a poslední Loosova práce pro Brno – Heroldův a Jordanův dům. Dagmar Černoušková

30. října v 18 hod.
Nejznámější Loosovou prací pro Brno je úprava Bauerova zámečku na Starém Brně, dnes v areálu výstaviště. V rodném Brně zanechal však Loos i dvě další méně známé stopy. První byla modernizace domu továrníka Karla Herolda v Jiráskově ulici (1910–1912), která spočívala v přístavbě zahradního pokoje a dílčích úprav interiérů. I když finální podobu modernizace domu dokončil zřejmě z důvodů nesouladu mezi Loosem a stavebníkem jiný neznámý architekt, Loosův rukopis je zde zřejmý. Další byl návrh pro obchodníka s likéry Heinricha Jordana (1931), který však zůstal jen v úrovni předprojektu. Šlo o nezávislý útvar bytu – dům typu penthouse se zahradní terasou. Ve světle nejnovějších badatelských poznatků se podařilo rozkrýt zcela neznámý a velmi překvapivý příběh této poslední Loosovy práce pro Brno.

6 K pařížské epizodě Adolfa Loose a Jana Zrzavého, Dagmar Černoušková, Jana Kořínková

6. listopadu v 18 hod.
V polovině 20. let minulého století se Adolf Loos při svém dlouhodobějším pobytu v Paříži stýkal s českými i zahraničními umělci a dalšími osobnostmi. Časté byly jeho kontakty s malířem Janem Zrzavým. Na jejich počátku stáli bratři Karel a Josef Čapkovi, díky nimž a prostřednictvím Loose prodal Zrzavý v létě 1920 obraz Spící hoch. K okruhu uměleckých světů, propojených osobními a přátelskými vazbami, patřili např. Jan Effenberger-Śliwińsky (galerie Au Sacrue du Printemps), Herwarth Walden (galerie Der Sturm), architekt Gabriel Guévrékian, hudební skladatel Bohuslav Martinů, malíř František Foltýn, historikové umění Václav Nebeský a Johannes Urzidil, žurnalista a literát Richard Weiner, diplomat Štefan Osuský s chotí a další. Ve vztahu Loose a Zrzavého lze spatřovat vzdálenou analogii k architektovu přátelství s malířem Oskarem Kokoschkou.

7 Adolf Loos starší, brněnský sochař a kameník, otec slavného architekta, Pavla Cenková

13. listopadu v 18 hod.
Přednáškový cyklus uzavře pohled na dílo otce Adolfa Loose a na provoz jeho brněnské kamenické dílny, která skvěle prosperovala a stala se středně velkým průmyslovým podnikem, vedeným po řadu let Loosovou matkou a synovcem. Adolf Loos st. pracoval především pro zdejší elity, zvláště z řad významných průmyslníků. Podílel se na sochařské výzdobě jejich paláců, vytvářel jejich sochařské portréty a realizoval pro ně monumentální náhrobky. Nebyl sice „velkým umělcem“, patřil však k schopným řemeslníkům a podnikatelům a k osobnostem brněnského kulturního života 2. poloviny 19. století. Dílo Adolfa Loose st. není příliš známé, ačkoli patřil k typickým představitelům brněnské německé měšťanské kultury. Jeho prostřednictvím však lze pochopit kořeny génia jeho syna.

Vstupenky zakoupíte v Domě umění na Malinovského nám. 2 nebo v sítí smsticket.cz.
Podle podkladů pořadatele