Severojižní magistrála by se mohla stát přívětivějším prostorem. Pražští radní dne 25. října 2016 schválili, že na její proměně bude pracovat i slavný dánský architekt a urbanista Jan Gehl.
„O magistrále je potřeba začít uvažovat jako o městském bulváru,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová. „Dnes je to především dálniční tah, který tvoří bariéru v území. Dá se však uvažovat i tak, že magistrála bude lidi spojovat, nikoli rozdělovat.“
Severojižní magistrála, postavená v 70. letech jako hlavní silniční tah středem města, zásadně ovlivňuje centrum Prahy. Denně po ní projede přes 100 000 automobilů. Zároveň se v bezprostřední blízkosti magistrály nachází významné kulturní budovy a veřejné instituce – Národní muzeum, Státní opera nebo Vrchní soud. Propojuje též důležité uzly veřejné dopravy, jako Hlavní nádraží a Florenc. „Magistrála má potenciál stát se prestižní adresou a celoměstsky významným veřejným prostranstvím,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská. „Vyšší kvalita prostoru magistrály povede k rozvoji služeb v okolí, zvýšení cen nemovitostí či zlepšení životního prostředí.“
V rámci projektu uskuteční Gehlův tým podrobné průzkumy potřeb a očekávání uživatelů magistrály a přilehlých veřejných prostorů. Projekt by se měl zaměřit na to, aby magistrála byla přívětivější a přístupnější pro lidi. Zlepšit by se měly možnosti pohybu napříč přes magistrálu, úpravou projdou i parky a náměstí podél ulice. Nepočítá se však s žádným radikálním omezením přepravní kapacity, cílem projektu je spíše lepší vyvážení jednotlivých funkcí, které má plnit významná ulice.
Spolupráci s kanceláří Gehl Architects schválili pražští radní na jednání v úterý 18. října, kde Jan Gehl osobně prezentoval principy budoucího projektu. „Naše práce se soustředí na lidský rozměr, zaměřujeme se na to, jak je zastavěné prostředí spojeno s každodenním životem lidí,“ říká o své práci Gehl. Na projektu koncepce veřejného prostoru magistrály bude úzce spolupracovat s Institutem plánování a rozvoje Prahy (IPR), který se tématem veřejného prostranství dlouhodobě zabývá. Výstupem spolupráce by měl být akční plán s krátkodobými úpravami, jejichž účinky budou brzy patrné, i s dlouhodobými opatřeními a systémovými změnami. Území, jehož se týká, ohraničuje na severu tok Vltavy a na jihu Nuselské údolí.
„Jan Gehl a jeho tým jsou pozoruhodní především tím, jak komplexně k práci architekta přistupují. Jejich přístup je cenný v tom, že myslí i na to, jak navrhované změny ve městě komunikovat a diskutovat tak, aby byly výsledkem společenského konsenzu,“ říká Krnáčová. „Důležité je i know-how, jak změny ve městě rozfázovat a jak od drobných opatření postupně přecházet až k systémovým změnám.“
Dánský urbanista Jan Gehl se proslavil především jako odborník na veřejný prostor a život v něm. Jeho přístup je založen na podrobném výzkumu, jak se lidé ve veřejném prostoru chovají a co přispívá k tomu, aby se v něm cítili dobře. Principy svého přístupu k utváření městských prostranství formuloval Gehl v různých publikacích, z nichž byly do češtiny přeloženy Život mezi budovami, Nové městské prostory a především Města pro lidi. Metropolím po celém světě Gehl radí, jak vytvářet příjemná městská prostranství. Jeho služeb využívá Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva, New York, Los Angeles, San Francisco, Sydney, Melbourne a další.
tisková zpráva IPR
Úpravy severojižní magistrály navrhne dánský urbanista Jan Gehl do června 2017
(ČTK) – Na projektu bude pracovat tři až čtyři měsíce, jeho tým třikrát navštíví Prahu. Do sídla jeho firmy v Kodani jednou vyjede tým Institutu plánování a rozvoje (IPR). Vypracování koncepce kanceláří Gehl Architects dnes schválili pražští radní.
Za projekt má město podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, zaplatit 74.000 eur, což je zhruba 1,99 milionu korun. K projektu bude přiložený akční plán na další roky. „Smlouva zajistí hlavnímu městu využití jeho know-how a zkušeností při humanizaci magistrály,“ řekla novinářům náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Má podle ní také zajistit, aby nad postupem byla širší než jenom koaliční shoda a aby se s ním ztotožnila i větší část zastupitelů.
„Současná magistrála je navržená a řízená jako dálniční koridor, ale do budoucna je třeba o ní uvažovat jako o městském bulváru se zaměřením na to, aby byla více přívětivá a přístupná pro lidi,“ píše se v dokumentu.
Gehl se proslavil především jako odborník na veřejný prostor. Metropolím po celém světě radí, jak vytvářet lidem příjemná městská prostranství. Jeho služeb využily Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva či New York. Praze by měl pomoci se zklidněním severojižní magistrály. Podle jeho dřívějších slov to bude jeden z nejtěžších úkolů, jaký kdy řešil.
Principy svého přístupu k utváření městských prostranství formuloval Gehl v různých publikacích, z nichž byly do češtiny přeloženy Život mezi budovami, Nové městské prostory a především Města pro lidi. Prahu navštívil letos v březnu, kdy přednášel na mezinárodní konferenci Habitat.
Doplněno Stavbaweb:
Jan Gehl / Making Cities for people
Rozhovor o magistrále s Janem Gehlem najdete ZDE.
Související články:
Jan Gehl: Zklidnění pražské magistrály bude výzva 20.10.2016
Jan Gehl: Livable Cities for the 21st Century 1.10.2016
Jan Gehl: Města pro lidi 10.10.2012
Jan Gehl: Pojďme plánovat podle potřeb lidí 17.3.2011
Jsem z Vinohrad *1951, ještě jsem se chodil koupat do bazénu Na šancích, který byl obětován a zabrán předmostím Nuselského mostu. Celé Vinohrady tím přišly o jediný letní bazén. Celý Karlov a Albertov chce obživit polidštěním. Fugnerovo náměstí by bylo ideální pro umístění hřiště pro workout. V r. 2005 jsem se zúčastnil soutěže na řešení Václavského náměstí, součástí bylo i dopravní řešení magistrály; je nutné odklonit západní větev nad Muzeum po estakádě, východní větev zakopat a úroveň parteru nechat jako propojení Vinohrad s Václavským náměstím. V r. 1975 jsem spolupracoval na studii polidštění Hlavního nádraží Praha v atelieru Karla Hubáčka s J. Eislerem a D. Vokáčem; šlo o propojení Vinohrad s Hl. n. P. a vytvoření parkingu na jižní straně nad kolejištěm před tunelem do Nuslí. Vešlo by se sem asi 1000 aut s parkem, možná i s bazénem na střeše. Jde o velké území mezi Vinohradskou, Legerovou a Španělskou před portálem Fantových nástupišť.Na severní straně by bylo možné tento princip zopakovat s několika sty parkovacích stání. Pak by bylo možné zrušit parkovací zóny na Praze 1 i 2.
Už jsem to dnes uvedl na jiném portálu, že volbu architekta Gehla pokládám za podlézání nějakému fenoménu, když můžeme vybírat totéž i doma. Jenže to by radní nebyli holt světoví, takže příležitost uplatnit se naši urbanisti a architekti nedostanou. Nebyli by dost dobří na polidštění prostoru! To je ale žvást! Punc světovosti ovšem takto Praha nezíská. Spíš poklesne, protože neumí nabídnout své vlastní a možná (kdoví) lepší nápady. Je to trapné, směšné, servilní k cizině, tak jako pořád. A proč? Hrdost na naše tvůrčí lidi v Česku, tedy určitě v Praze, nehledejte. Paní Krnáčová i Kolínská to opravdu jistí. Amatérky se musí vytáhnout z osobní průměrnosti aspoň takto, ne?