Skromnost i majestát

„Dějiny a kultura Středočeského kraje“
Sichuan muzeum, Chengdu, Čína

Koncepce
Výstava „Skromnost i majestát“ byla uspořádána krajským úřadem Středočeského kraje za účelem vzbudit zájem o českou historii a kulturu a přilákat čínské publikum k návštěvě naší země. Výstava představuje čínským návštěvníkům v jedné rovině nejvýznamnější historické a kulturní artefakty Středočeského kraje. Nespokojuje se však jen s vynášením „rodinného stříbra“; v druhé rovině předkládá komplexnější obraz o životě v naší nevelké části Evropy – a to nejen „pozlacenou slávu“ korunovaných vládců, ale i prostý život obyčejných lidí. Činí tak cestou ukázek autentických předmětů každodenního použití a také prostřednictvím děl českých spisovatelů a umělců, kteří nacházejí humorný, lyrický i poetický smysl v předmětech a zvycích, jež člověka tiše provázejí v průběhu dennodenního života. Název výstavy odráží její cíl – totiž představit kulturu, „genetický kód“ národní a regionální identity, nejen jako něco vznešeného, ale také jako něco skromného. Právě poslední jmenované snad divákům nejlépe umožňuje pocit sdílené zkušenosti, společných zájmů a citových vazeb mezi lidmi ze zemí, které jsou jinak geograficky i kulturně velmi vzdálené.

Z architektonického pohledu je výstava koncipována jako cesta či pouť zhmotněná proměnou průchodů mezi jednotlivými výstavními prostory v pomyslné brány. Brány nesou nápisy namalované rukou kaligrafa, které jim dávají významy. Vybraný soubor nadčasově platných postřehů, aforismů Josefa Čapka z knihy Psáno do mraků, napsaných čínským kaligrafickým písmem na sledu „bílých bran“ vedoucích z jednoho sálu do druhého, poskytuje myšlenkovou „niť“ či ztělesňuje jakéhosi „průvodce“ výstavou. Po vizuální stránce pracuje instalace s kontemplativní jednoduchostí černých a bílých stěn, čímž umožňuje největší možné soustředění na nápisy, exponáty a promítané obrazy. V rovině vnímání diváků klade výstava „Skromnost i majestát“ zvláštní důraz na dialog s čínskými návštěvníky prostřednictvím intimity, neformálnosti a hravosti. Chce oslovit jejich citlivost cestou univerzálních lidských myšlenek a nezaměnitelnou řečí vizuálního a slovního vyjadřování na papíře. Jeden ze způsobu, kterým výstava představuje významné umělce a exponáty je zaměření se na detail, který je běžnému pozorovateli skryt a který se zřetelně objeví na velkoformátových tiscích a projekcích. V této „fascinaci detailem“ výstava ukazuje uměleckořemeslné zpracování jak významných uměleckých předmětů, tak předmětů běžného denního života. Tato výstava jim věnuje stejnou pozornost, neboť oboje vyjadřují nedílnou kvalitu života. „Skromnost i majestát“.

Cesta výstavou
„Intuitivní úvod“ k výstavě a jejímu otevření poskytuje komorní dílo Antonína Dvořáka „Maličkosti“.

Následující sál představuje věcné údaje o Středočeském kraji a projekci leteckých snímků krajiny se zvláštním zohledněním vzájemného vztahu mezi člověkem (architekturou, archeologií) a přírodou. Tuto ukázku doplňují oduševnělé pohledy na českou, zejména středočeskou krajinu očima malířů přelomu 19. a 20. století.

Další část expozice se vyznačuje výmluvným názvem „Fragmenty historie“. Je zde představeno několik historických artefaktů, jež mají pro kraj zásadní význam. Jedná se o Keltskou hlavu pocházejících z 3. století př. n. l., nalezenou v roce 1943 v Mšetských Žehrovicích; Poděbradský poklad v podobě keramické nádoby obsahující stovky denárů pocházejících z 10. století; Mírovou smlouvu krále Jiřího z Poděbrad z roku 1484, která potvrdila obnovení přátelských vztahů mezi Čechy a Francií; Kutnohorskou iluminaci z konce 90. let 15. století, zobrazující v jediném výjevu těžbu a zpracování stříbra i ražbu stříbrných mincí; ukázky středověkého skla a kachlí s výzdobou a příběhovou ikonografií charakteristickou pro tuto éru. Obzvlášť významná je autorizovaná kopie císařské koruny Svaté říše římské, která je uchovávána vedle svatováclavské koruny v kapli sv. Kříže na hradě Karlštejn.

Následující část výstavy nás vede kontrastním způsobem od středověké okázalosti k životu obyčejných lidí, žijících na středočeském venkově mezi 20. a 40. lety 20. století. K vidění jsou obrazy Josefa Lady, umělce, který se narodil a žil ve vesnici Hrusice, jež se staly jeho celoživotním inspiračním zdrojem. Lada vesnici a její komunitu zobrazoval se smyslem pro lyrický idealismus, ale i pro ironickou nezbednost. Vedle scén z Hrusic zde nacházíme obrazy mytických obyvatel krajiny, zejména vodníka. Součástí Ladova světa „skromných radostí“ je rekonstrukce dobové kuchyně s originálním nábytkem, keramickým nádobím, ženskými šaty a domácími dekoračními textiliemi, které nesou jednoduchá ilustrativní mota (např. „Ranní ptáče dále doskáče“). Tyto neokázalé předměty vykazují zřetelné stopy stálého používání, což spolu s jejich nenápadnou krásou ztělesňuje paměť jejich uplynulého života.

Dále následuje sál věnovaný Antonínu Dvořákovi, českému světově uznávanému skladateli. Součástí expozice jsou originální gramofonové desky Dvořákovy hudby, jejichž obaly samotné poskytují fascinující vizuální kroniku jeho místa v moderní kultuře; publikované partitury; faksimile jeho osobní korespondence a rukopisných partitur; vybrané nahrávky jeho komorních kompozic, jejichž spontánnost, důvěrnost, idylická vřelost, ale i tesklivá melancholie vyjadřují samotnou esenci české duše.

Další úsek výstavy je zaměřen na tvorbu bratří Čapků, neopomenutelných postav československé meziválečné kultury, jejichž hluboce humanistické zásady přesahují čas a místo. Karel Čapek byl spisovatelem, dramaturgem a novinářem. Jeho starší bratr Josef byl malířem, grafikem, spisovatelem, dramaturgem a básníkem. Oba se v jistém okamžiku své tvůrčí dráhy zajímali o kulturu Dálného východu. Oba autoři (např. v Josefově knize „Nejskromnější umění“ a v Karlově knize „O nejbližších věcech“) oslavovali „nevnímané kouzlo“ běžných zvyků a předmětů z našeho každodenního života, které lidé však obvykle opomíjejí. Prezentace bratří Čapků představuje knihy od nich i o nich; původní Josefovy linořezové knižní obálky, rekonstrukce Karlova psacího stolu a Josefova malířského ateliéru. Poslední část expozice představuje čínské překlady knih Karla Čapka, čímž se symbolicky sbližují světy Čechů a Číňanů.
Text: Richard Drury, Michal Krejčík

Kurátoři výstavy: 
Richard Drury  (vedoucí kurátor, GASK – Galerie Středočeského kraje)
Michal Krejčík (architekt, ARN STUDIO)

Architektonický návrh instalace: Michal Krejčík (architekt, ARN STUDIO)
Grafický design: Marek Nedělka
Kaligrafie: Zhang Kai