Souhrnná zpráva o rekonstrukci. Etapizace

JAN KORBEL, PETR KNIHA

Úvod
V rozmezí let 1997 až 2008 probíhala na Pražském hradě největší rekonstrukce od sametové revoluce. Iniciativou prezidenta Václava Havla, vyjádřenou zásadou „otevírání Pražského hradu veřejnosti“, byla již po roce 1993 zahájena předprojektová a projektová příprava nejdéle trvající a nejnákladnější stavební akce uvnitř areálu Hradu.
Akce zahrnovala objekt bývalého tereziánského Ústavu šlechtičen (Damenstift), který se rozkládá mezi kostelem Všech svatých a Lobkovickým palácem v jihovýchodní části areálu Hradu na parcelách č.kat. 13, 14 a 15 v katastrálním území Hradčany. Budova o celkových rozměrech 170 x 32 m, se třemi nádvořími, situovaná ve svahu podél Jiřské ulice, dotváří panorama Pražského hradu při pohledu od Vltavy. Je nezaměnitelná svojí zelenožlutou barevností na šedém soklu a pěti balkony, posledními pozůstatky renesančních věžic bývalého Rožmberského paláce.
Rekonstrukce proběhla v devíti etapách za provozu uživatelů a zahrnovala nejen interiér vlastní budovy včetně krovu, suterénů a uzavřených nádvoří, ale i parkán nad jižními zahradami, generální opravu soklu (podnože) budovy a omítky do jiřské ulice. Stavební práce byly zahájeny tzv. „nultou“ etapou, která řešila umístění hlavních horizontálních tras TZB, průlezným technickým kanálem pod podlahou chodeb 1. suterénu. Technický stav budovy před rekonstrukcí odpovídal zanedbané či alespoň neodborné údržbě od roku 1919, kdy hlavním uživatelem po zrušeném Ústavu šlechtičen byly složky Ministerstva vnitra. Zřejmě i v letech 1. světové války údržba neprobíhala a Ústav pouze živořil. Bylo nutno odstranit jednak necitlivé stavební zásahy (přestropení kaple, vestavbu garáží a čerpací benzinové stanice na Rožmberském nádvoří, dieselagregát a naftové hospodářství v 2.suterenu, nevhodné novodobé podhledy a pultovou střechu v sousedství kostela Všech svatých, vestavbu nákladního výtahu a tím vyvolanou změnu čtyřramenného schodiště na tříramenné, vybetonované podlahy v celém rozsahu podkroví), jednak nevhodné provozy (střelnice v bývalém renesančním domě pánů ze Švamberka, laboratoře Ochranné služby PČR, zdravotnické zařízení Hradní policie) a zejména účelově chaotické vedení nezbytných kabelových a trubních tras vlastní budovy i tranzitních tras v rámci celého Hradu.
Cílem nákladné rekonstrukce byla rehabilitace barokní (zčásti i renesanční) památky s dochovanými cennými historickými prvky tak, aby mohla dobře sloužit uživatelům a současně mohla být jeho architektonicky nejcennější část — arkádové Rožmberské nádvoří s okolím - poprvé od doby svého vzniku zpřístupněna veřejnosti, vč. tělesně postižených.

Průzkumy
Zahájení rozsáhlé technicky a finančně náročné rekonstrukce v areálu národní kulturní památky Pražský hrad, zapsané i v seznamu chráněných památek UNESCO, předcházelo pečlivé vyhodnocení investičního záměru ze strany investora (Správa Pražského hradu). K zodpovědnému rozhodnutí o optimálním využití rozsáhlého objektu, míře stavebních zásahů v kontextu s finančními limity stavebníka bylo nutno zadat a vyhodnotit zpracování stavebně historického průzkumu (SÚRPMO), restaurátorských průzkumů (Vlastimil Berger, Tomáš Berger, Tomáš Záhoř), stavebně-technického průzkumu (DIS - Luděk Dostál, Zbyněk Potužák), archeologického výzkumu (Archeologický ústav AV ČR, Jan Frolík). Tomu ještě předcházelo podrobné zaměření stávajícího stavu a vydání výkresů v měřítku 1 : 50 (SÚRPMO 1987-8), vypracování stavebně-historického pasportu objektu (SÚRPMO F. Kašička, 1992) na základě podrobného studia archivních materiálů, původní dokumentace, vedut a fotografií. Podklady byly získávány z archivu Pražského hradu, z Albertina Wien i např. Langweilova modelu z let 1826-1837 (nedávno převedeného i do digitální podoby).
Průzkumy byly v rámci projektové přípravy upřesňovány a doplňovány dle potřeby zpracovatelů prováděcích projektů, tzn. těsně před zahájením realizace příslušné etapy, po vyklizení vymezeného prostoru. Ani tato důsledná příprava však nemohla zcela eliminovat potřebu podrobných doplňkových průzkumů, zejména restaurátorských.
Archeologický výzkum probíhal v těsném předstihu konkrétních stavebních prací, resp. v úzké součinnosti s nimi. S ohledem na omezené kapacitní možnosti pracovníků Archeologického ústavu AV ČR byly smluvně využívány stavební kapacity realizačních firem při hrubém odkrývání zeminy, bouracích pracích apod. Průchodnost komínových průduchů, trasy kanalizačních barokních stok a stav napadení jednotlivých prvků dřevěného krovu dřevokaznými škůdci byly ověřovány často ještě v rámci realizace doplňkovým průzkumem. Právě komínové průduchy a tzv. soutky (dochované prostory mezi jednotlivými domy původní zástavby) byly klíčem k zajištění potřebného technického standardu celé rekonstrukce, resp. jejich využití umožnilo jediné možné vedení vertikálních tras TZB. Skryté dutiny byly prověřovány geofyzikálním měřením, např. s ohledem na nežádoucí akumulaci či přítoky srážkové vody (Geotech, o. s. 1994). Výsledek však nebyl jednoznačný. Cenným podkladem bylo i zaměření skutečného stavu ležaté části vnitřní kanalizace soukromou geodetickou kanceláří M. Pokorný-I. Bouček z 07/1995. Půdorysy a řezy v měřítku 1:100, 1:500 podchytily soustavu funkčních barokních stok, ústících do kanalizace v zahradě Na valech a doplnily krásnou dochovanou archivní dokumentaci „domovní kanalisace“ z roku 1920.
S průzkumy úzce souviselo i měření dlouhodobých pohybů celé budovy, bohužel časově omezené na úsek několika let. Velmi přesné tacheometrické měření cca deseti stabilizovaných bodů ve zdivu (v okolí trhlin), prováděla firma INSET. Několik bodů bylo v průběhu stavby zničeno a dále již nebyla vůle pokračovat, přestože právě dlouhodobým měřením měl být vysledován eventuální trend pohybu celé budovy. Výškopis Rožmberského nádvoří byl podrobně zaměřen před VIII. etapou geodety firmy JurisGEO, s. r. o.

Projekt, technické údaje
Projektová dokumentace byla zpočátku zpracována tradičně metodou matric a rematric, postupně byla od IV. etapy digitalizována. Podkladem pro digitalizaci výkresů bylo zaměření geodetů firmy INDESS-Atlanti, spol. s r. o. Digitalizace pomohla mj. zpřesnit původní podklady a jejich návaznosti. Zároveň bylo možno vyplnit bílá místa v dokumentaci SÚRPMO o prostory před listopadem 1989 nepřístupné (např. sály v 1. suterénu, které 5. správa StB využívala jako tajné telefonní ústředny pro odposlechy, telefonní ústřednu vládních činitelů ve 2. suterénu, rozsáhlé laboratoře hradních „ochutnávačů jídel“ — ochranné služby PČR apod.).
V průběhu výstavby byly vypracovány 3 dodatky projektu, nazvané „Dokumentace k žádosti o změnu stavebního povolení“, které zahrnovaly i doplněk požární ochrany.
Po schválení ověřovací studie a zadání vypracovaných ateliérem DaM, byla zpracována dokumentace pro vydání stavebního povolení a následně i dokumentace pro provedení stavby sdružením DaM — Deltaplan. Členitá stavba byla tehdy rozdělena do 18 realizačních etap. Vývoj, resp. potřeby investora a uživatelů, redukovaly počet etap na 9.

0. etapa
- Nové páteřní rozvody pod podlahu chodeb v 1. suterénu. Jejich uložením byl nastolen žádoucí stav pro architektonickou a uživatelskou rehabilitaci historicky zajímavých prostor. Předmětem této etapy byl technický kanál, navazující na hradní kolektor.
- Tato etapa prohloubila výrazným způsobem znalosti o předcházející zástavbě, zejména z gotické doby.

I. etapa
- Úplná rekonstrukce teplovodního vytápění objektu a sekundárního zdroje tepla. Výměníková stanice ve 2. suterénu v bývalé rožmberské konírně je napojena na centrální plynovou kotelnu Hradu, situovanou za Jízdárnou.
- Byla zřízena hlavní silnoproudá rozvodna budovy ve 2. suterénu a zrekonstruována telefonní ústředna Ministerstva vnitra (vládní spojení).
- Zásadním zásahem bylo uvolnění dispozice Rožmberského sálu v 1. suterénu. V celém rozsahu byl odkryt rub renesanční klenby s kovanými táhly.
- Definitivně byly rekonstruovány chodby a kanceláře východní části budovy v přízemí, vč. restaurátorských dílen textilu a přilehlého sociálního vybavení.

II. etapa
Největší rozsah prací:
- Operační středisko Hradní policie, vč. sociálního zařízení, tělocvičny, posilovny a sauny v 1. suterénu.
- Nové řešení hlavního vstupu z Jiřského náměstí — vrátnice s přilehlou recepční halou.
- Rekonstruována dvě nádvoří: západní se sadovou úpravou a kašnou a střední s železobetonovým kotcem pro dva služební psy Hradní policie.
- Restaurátorský průzkum renesančních prostor bývalého domu pánů ze Švamberka po zrušení provizorní střelnice.
- Rekonstrukce hlavního sloupového schodiště budovy a oválné lucerny nad schodištěm. Lucerna byla restaurována včetně fresky na podhledu, představující erb Damenstiftu.
- Jediným zásahem, který měl dopad na vzhled budovy, byla náhrada pultové střechy z 19. století pochozí terasou v těsném sousedství Parléřova kostela Všech svatých.
- V 1. suterénu byla připravena hrubá stavba pro původně plánovanou hradní knihovnu a dokončena první část místností pro archeology. Pro potřeby archeologů (depozitář terénních nálezů) byly upraveny i sklepy pod částí středního nádvoří.
- Při rekonstrukci upraveného terénu středního nádvoří byla objevena nad valenými klenbami sklepů novodobá železobetonová deska tloušťky 500 mm, vybudovaná v době Protektorátu jako zesílení odolnosti protileteckého krytu, kterým tehdy sklepy zřejmě byly. Deska byla zachována s ohledem na neúměrně vysoké náklady na její odstranění i za cenu toho, že nemohla být odhalena příčina zatékání srážkové vody do sklepů po každém dešti.
- S ohledem na velmi chatrnou severní stěnu sálu (původně 6 okenních os bylo v rámci barokní přestavby změněno na 5 os) byla tato stěna zesílena spřaženou ocelovou nosnou konstrukcí na venkovním líci. Tato konstrukce byla po dlouhé odborné diskuzi trvale ponechána, a obezděna v rámci definitivních úprav Rožmberského nádvoří v VIII. etapě.
- Rekonstruováno dvouramenné schodiště mezi západním a středním křídlem, včetně kovaného zábradlí a madel z ohýbaného buku.
- V západní části 1. patra byly zřízeny depozitáře obrazů a textilu uměleckých sbírek SPH.
- Z 1. suterénu do podkroví byl zřízen osobonákladní hydraulický výtah.
- Opraven krov a přilehlé stropy. Z krovu byly odstraněny vestavěné rozvodny silnoproudu a základy pro vyrovnávací nádrže bývalé kotelny.
- Byla vyměněna prejzová krytina a dle potřeby i klempířské prvky z měděného plechu. Důsledně byly rekonstruovány veškeré střešní výlezy a vikýře, hromosvod a lávky přístupu k reflektorům slavnostního osvětlení věží kostela sv.Jiří.
- Definitivně bylo rehabilitováno malé nádvoří (za Plečnikovým Bellevue), přes které vede vstup na jižní parkán.

III. etapa
- V suterénu dokončeny kanceláře ředitele Hradní policie, další kanceláře a sklady archeologů a sklady Archivu KPR. V 1. patře byly dokončeny reprezentační kanceláře vedení Rozvojové divize SPH, včetně čajové kuchyňky v sousedství terasy. Všechny prostory byly vždy předány do užívání včetně přilehlých chodeb s dlažbou a repase oken.
- Oprava vstupního rondelu na Jiřském náměstí. Na lemu střešního baldachýnu byl restaurován oslavný nápis zakladatelky Ústavu šlechtičen, císařovny Marie Terezie, z roku 1755.

IV. etapa
- Zbývající kanceláře a sklady.
- Definitivně bylo odstraněno přestropení kaple v úrovni přízemí a 1. patra.
- Opravena podlaha balkonů v jižní fasádě.
- Rehabilitováno podružné dvouramenné schodiště ve středním křídle u kaple. Schodiště bylo doplněno kovanou mříží.
- Dokončena rekonstrukce nejstarších sklepů pro depozitáře archeologů pod Rožmberským nádvořím.

V. etapa
- Jižní parkán přiléhající k soklu Ústavu šlechtičen, veřejnosti nepřístupný, byl vyčištěn, opraven a doplněn.
Hydroizolace a odvodnění stropů technických místností přístupných z jižních zahrad. Střechy doplněny praným kačírkem, který vytváří při pohledu z horních oken barevné obrazce z různobarevných pruhů. Nepodsklepené části byly sadově upraveny. Stávající terénní schody byly zachovány.
Opraveny byly lemovací atiky z lícových cihel (klinkerů).
Na soklu budovy byly částečně otlučeny zbytky původních omítek na šikmých površích bývalých šestibokých renesančních věžic. Nové a doplněné omítky jsou sanační. Odstín byl vybrán na základě dlouhých diskusí všech partnerů výstavby nad vzorky o velikosti 1x1m.

VI. etapa
- Rekonstrukce společných prostor západního a středního křídla. Dokončení rekonstrukce čtyřramenného schodiště, v jehož zrcadle byl zrušen nákladní výtah ze 60. let 20. století. Rehabilitováno původní schodišťové (čtvrté) rameno. Odstraněny zazdívky zrcadla a naopak doplněny kopie dílů původního zábradlí.
- Dokončen víceúčelový sál ve Švamberském domě.
- Zahájena oprava uliční fasády v Jiřské ulici.
- Dokončeno podkroví. Z programu byly vypuštěny restaurátorské ateliéry a naopak bylo rozhodnuto o zachování autentického prostoru barokního krovu ke studijním účelům a odborným ukázkám. Proto byly doplněny dřevěné „chodníky“ s jednoduchým ocelovým zábradlím pro návštěvníky i pracovníky údržby.
Jako bonbónek byl doplněn praporový stožár v příčné ose objektu. Jedná se o náhradu za původní stožár, po kterém se dochovala pouze dřevěná plošina s žebříkovým přístupem. Upevnění laminátového stožáru ke krovu tradičním způsobem je jedním z mnoha dokladů průběžné spolupráce statika a památkářů. Někteří všímaví šťastlivci měli již možnost o význačných státních svátcích spatřit nad Ústavem šlechtičen vlající českou vlajku.

VII. etapa
- Dokončení malířské a zlatnické restaurátorské dílny.
- Dokončení puristické opravy uliční fasády v Jiřské ulici.

VIII. etapa
- Dokončení celé stavby, zejména Rožmberského nádvoří s okolními místnostmi — částečně nebo trvale přístupné veřejnosti.
- Rekonstruována vrata s dvířky do Jiřské ulice, včetně pískovcového portálu a původního označení „čp.2“, v barevném odstínu dle nálezů původní povrchové úpravy.
- Nádvoří, které vytváří první dojem vstupující veřejnosti, bylo nově vydlážděno s částečným využitím historických „kamenů“ z depozitáře Pražského hradu. Arkády byly např. doplněny masivními deskami ze sliveneckého mramoru, plocha křemencovými prvky. V kamenné dlažbě jsou umístěna svítidla slavnostního osvětlení. Rovněž kamenná kašna z depozitáře byla doplněna a nově sestavena.
- Povrchy stěn historicky cenných sálů byly opraveny a doplněny restaurátorským způsobem, na podlahy zde byla použita replika několika dochovaných šestibokých cihelných dlaždic.
- Historické dlažby nalezené v rámci archeologického průzkumu v „kavárně“ byly zachovány in situ, pokryty geotextilií a podlahy dle potřeby zvýšeny, resp. doplněny vyrovnávacími stupni. Zbytek dochovaného původního topeniště v kavárně a šatně byl obezděn a vodorovné plochy byly obloženy pískovcem. Byly repasovány otvorové výplně, včetně historických dřevěných křídel s původními zámky z depozitáře Hradu.