Soutěž o nejlepší studentský urbanistický projekt

Do soutěže bylo podáno celkem 38 soutěžních prací. Zastoupeny byly školy z Vysokého učení technického Brno (2 soutěžní návrhy), z Českého vysokého učení technického v Praze – Fakulty architektury (celkem 30 soutěžních návrhů) a ze Slovenské technické university v Bratislavě – Fakulty architektury (celkem 6 návrhů). 

Soutěžní porota zasedla dne 10. ledna 2012 ve složení doc. Ing. arch. Irena Fialová, FA ČVUT v Praze, doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr., FA VUT v Brně, prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc., FA ČVUT v Praze, Ing. arch. Jan Schindler, 4a architekti, Ing. arch. Alžběta Sopirová, PhD., FA STU v Bratislavě, Ing. arch. Michaela Štádlerová, Asociace pro urbanismus a územní plánování, Ing. arch. Hana Zimová, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Sekretářem soutěže byl ustanoven Ing. arch. Vít Řezáč z pořádající FA ČVUT v Praze.

Porota zvolila svým předsedou Ing. arch. Jana Schindlera. Hodnocení proběhlo ve dvou kolech. V prvním kole porotci určili devět postupových prací, ve druhém kole pak stanovili individuálním hodnocením pořadí všech vybraných prací. Na tomto základě byly stanoveny ceny a odměny.

Porota s uspokojením konstatovala, že proti předešlým ročníkům došlo k posunu k lepšímu jak co do počtu přihlášených prací tak i co do jejich celkové kvality. Zastoupeny byly soutěžní návrhy nejrůznějších témat, měřítek a forem zpracování. Projevilo se i různé zaměření jednotlivých škol a atelierů, což podle názoru většiny členů poroty lze hodnotit pozitivně. Nově se „na scéně“ urbanistické soutěže objevily regulační plán a plán revitalizace vesnice, a to v obou případech úspěšně. Zdá se také, že školy v zadání ateliérových urbanistických prací zareagovaly na politiku územního rozvoje státu, která jednoznačně upřednostňuje využívání stávajícího zastavěného území proti rozvoji „na zelené louce“.
 

Hodnocení poroty: Práce na základě důkladných analýz hledá pravidla pro další rozvoj vesnice, která se nachází mimo metropolitní zázemí. Porota ocenila šíři a propracovanost analýz, které se navíc ke „klasickým“ urbanistickým rozborům věnovaly stavební a prostorové typologii vesnice a zjišťovaly též „měkká“ data z dotazníků a mentálních map vypracovávaných občany obce. Z analýz vychází vymezení klíčových témat pro aktivní management prostoru sídla: okruh záhumenních cest, vymezení intravilánu a zastavitelných ploch uvnitř tohoto intravilánu. Návrhová část práce pak spočívá ve stanovení pravidel pro další stavební rozvoj na takto vymezených rozvojových plochách, a to srozumitelným a přesvědčivým způsobem.  

Porota konstatovala, že svým přístupem, metodičností a srozumitelností práce, jakož i její prezentací autoři prokázali svoji schopnost aktivně využívat a rozvíjet metodiky vyvinuté v Německu pro revitalizaci vesnic a aplikovat je pro kvalitní místní rozvojovou strategii a na ni navazující urbanistický návrh.

 

 

 

 

Hodnocení poroty: Ateliérová práca riešila návrh rekonštrukcie Svätotrojičného námestia v meste Krupina, ktoré bolo založené na stredovekej obchodnej ceste „via magna“ a dnes je súčasťou pamiatkovej zóny mesta. Cieľom práce bolo prinavrátiť novú identitu verejnému priestoru, v ktorom sa snúbi história s aktívnym a plnohodnotným funkčným využitím územia. Podstatným koncepčným zámerom bolo vylúčenie tranzitnej dopravy, vedenej južným okrajom námestia a obmedzenie statickej dopravy. Centrálna poloha námestia bola v návrhu rozčlenená do troch funkčných zón: reprezentačná, zhromažďovacia a relaxačná. Kompozícia návrhu, nazvaná autorkou „cubic zirconia“, vychádza z ortogonálneho tvaru námestia. Slovo „cubic“ sa odzrkadľuje v hlavnom motíve námestia, v podobe štvorcov. Tieto sú usporiadané do pravidelného rastra, ktorý je po uhlopriečkach narušený, čím sa identifikuje dynamika toku hlavného pešieho pohybu a súčasne vizuálne nasmeruje návštevník na zaujímavé objekty. V okolí Svätotrojičného stĺpa je priestor ukľudnený, čo zvýrazňuje jeho pietnu hodnotu. Malá architektúra rovnako aj mobiliár sa nesie v duchu minimalizmu, v snahe odhmotniť priestor, upriamiť pozornosť na stredoveký charakter námestia a okolitú zástavbu. Prezentovaná vízia študentky vytvára z námestia reprezentačný priestor, hodný ťažiskovej pozície v meste Krupina, ktorý môže spĺňať požiadavky na celoročný kalendár spoločensko-kultúrnych podujatí a súčasne návštevníka oboznamuje s históriou a významnými osobnosťami, ktorí sú spätí s dejinami mesta.

 

Hodnocení poroty: Autorka si klade za cíl navrhnout, ve smyslu platné legislativy, regulaci přestavbového území ve Vysočanech.

Ceněná je poměrně citlivá funkční regulace s cílem vytvořit polyfunkční území pokrývající široké spektrum lidských činností s areálem přírodního parku za zády. Prostorová regulace mimo jiné zachovává a akcentuje dochované technické památky jako významné “point de vue”. Porota však ještě vidí nevyužité rezervy v návrhu popsaném důrazu na propojení lokality s nově vznikající zástavbou na opačném břehu Rokytky. Naopak velice kladně je hodnocena navržená koncepce technické a dopravní obsluhy s ohledem na vyrovnanou bilanci vodního hospodářství, minimalizaci energetických nároků a celkovou pohodu uživatelů. Je kvalitně rozpracován názor na možnou etapizaci postupné přestavby lokality.

Práce naplňuje podstatu v záhlaví uvedeného “udržitelného” plánování.

Hodnocení poroty: Zadáním projektu bylo pojmenovat fenomén Vltavy ve vnitřní Praze a navrhnout základní ideu a rozpracovat konkrétní příklady posilující vztah města a řeky. Historickým vývojem se vůči řece prosadil radiální tok energie, dopravy a lidí. Autoři projektu navrhují podpořit i podélný směr, který je dosud využívaný převážně jen automobily. Vnímají řeku jako klidovou zónu, která městu poskytuje jedinečné výhody, které mu dodávají jeho identitu. Projektem identifikují veřejné prostory u řeky, jejich kontrastní kamenný nebo zelený charakter. Navrhují dotvoření předmostí, náplavek a nábřeží, posílení role chodců a cyklistů, zklidnění automobilové dopravy. Návrh je dořešen do detailu jednotlivých veřejných prostranství a ukazuje místu potenciál, který lze nenáročnými zásahy úspěšně rozvinout.

Hodnocení poroty: Cílem práce bylo navrhnout urbánní strukturu sídliště, která by využila příležitostí a zabránila hrozbám vycházejícím z předpokládaných trendů pro rok 2050. Návrh vychází z důkladné analýzy stávajícího stavu, širších vztahů a hlavně z prognóz a trendů pro rok 2050 – zejména stárnutí populace, migrace obyvatel a z toho vyplývajících nových požadavků na bydlení. Návrh mění dosavadní okrajovou pozici sídliště Bohnice tím, že novou tramvajovou tratí zpřístupňuje Dejvice a propojuje je přes Bohnice s celým Severním Městem. Navržené změny koncepce prostorového a funkčního uspořádání sídliště na jedné straně zachovávají hodnoty původního konceptu, ale reagují na nový kontext a na další změny a trendy vyplývající z analýz. Výsledkem navržených urbanistických a stavebních intervencí je změněné měřítko stavebních objemů, prostorů i funkčního uspořádání.

Hodnocení poroty: Hlavním tématem projektu je návrh způsobu zástavby a využití rozsáhlého území několika brownfieldů kolem Kolbenovy ulice s potenciálem vzniku nové městské čtvrti v rámci Prahy 9.

Práce na první pohled zapůsobí svou čistou a přitom přirozenou územní strukturou a diverzifikovaným prostorovým uspořádáním. Výborná grafická adjustace a esteticky zdařilé pojetí zástavby někdy vedla k příliš formálním urbanistickým řešením. (např. některé komunikace vedou „odnikud nikam“, problematický přechod k zeleni). Dalším porotou kritizovaným bodem je nedostatek občanské vybavenosti (škola, školka, sportoviště).

 

 

 

 

 

Hodnocení poroty: Rozvojové území na Starém Brně, jehož jádro tvoří nedávno uvolněný pozemek textilního závodu Kras, na spojnici historického jádra Brna a veletržního areálu, je jednou z mála aktuálních, připravených příležitostí pro novou kompaktní, městkou, polyfunkční strukturu. Toto území je atraktivní nejen kvůli poloze v centru, silnému místnímu „geniu loci“, které vyrůstá ze směsi historických příznaků (fragmenty na ul. Křížové a Mendlově náměstí), průmyslové architektury (teplárna a její komín) a velkorysých zásahů z minulého století (ul. Veletržní), ale je také dobře dopravně přístupné. Petr Valíček se úkolu chopil standardními prostředky. Navrhuje zde klasické městské bloky s vnitřními dvory, ulice, náměstíčka, a také pokus o úpravu svitavského nábřeží. Toto uspořádání je logické, jak co se týče návaznosti na stávající město, tak z pohledu potřeb postupné výstavby. Vniká tak také rámec pro fungující veřejná prostranství. Čitelný a přesvědčivý územně plánovací idea je podložena propracovaným urbanistickým designem a kvalitním grafickým zpracováním.

 

Oceněné soutěžní návrhy byly vystaveny v druhé polovině března v Nové budově ČVUT v Praze 6 – Dejvicích. Dále se soutěžní návrhy přesunou na Architecture Week v Ostravě od 2. do 29. dubna 2012. Odtud návrhy poputují na Fakultu architektury VUT v Brně od 7. do 16. května, na konferenci Asociace pro urbanismus a územní plánování v Jindřichově Hradci od 17. do 18. května, dále na Fakultu architektury STU v Bratislavě od 21. do 25. května, a pak se vrátí do Prahy na Architecture Week od 1. do 28. října 2012.   

To umožní, aby se studenti, pedagogové i odborná veřejnost mohli seznámit s výsledky soutěže a aby mohli posoudit, jak je to s kvalitou přípravy urbanistů a plánovatelů na našich školách.

Výběr ze soutěžních návrhů můžete najít také na internetové adrese www.gis.cvut.cz.