Stezka v oblacích

Stezka v oblacích se nachází nedaleko horní stanice lanovky Sněžník. Je vysoká 58,5 metrů a na vrchol se dostanete i s kočárky nebo invalidními vozíky. Ti odvážnější mohou k cestě dolů využít 101 metrů dlouhý nerezový tobogán. Ze stezky jsou výhledy na masiv Králického Sněžníku s údolím řeky Moravy, v dálce i na Jeseníky, Suchý vrch a Krkonoše.
 „Výjimečnost této stavby je v rozsahu použití dřeva. Podobně velké stavby jsou, ale ta naše má abstraktní formu připomínající let nočního motýla, létajícího zdánlivě chaoticky. Nabízí množství pohledů, situací a momentů, kdy se nepatrná lidská figura vnořuje do nitra a vynořuje na okraj této přírodní struktury,“ říká architekt Stezky Zdeněk Fránek. Tvorby realizační dokumentace, statického řešení a samotné realizace stavby se ujala společnost TAROS NOVA s.r.o.

Statické řešení
Najít vhodné statické řešení byl úkol, od jehož řešení se odvíjely další projektové práce i průběh stavby. Konstrukci bylo nutno navrhnout tak, aby se mohla smontovat v terénu, zároveň však musela přenést extrémní zatížení – v této lokalitě vítr v nárazech dosahuje rychlosti až 160 km/h, navíc je konstrukce silně exponovaná i vůči námraze. Cílem bylo také v maximální možné míře zachovat vizi architekta a navrhnout konstrukci co nejsubtilněji. Pro statickou a dynamickou analýzu byl proveden podrobný 3D výpočtový model v softwaru využívající metodu konečných prvků.

Tři věže
Základní nosnou konstrukci stavby tvoří tři věže, které propojuje prstenec v horní části. Mají půdorys rovnostranného trojúhelníka o straně dlouhé deset metrů. Jejich konstrukce byla řešena jako prostorová příhrada, hlavní rohové sloupy jsou z modřínového lepeného lamelového dřeva čtvercového profilu o maximálním rozměru 600 x 600 mm. Profily diagonál a mezilehlých svislic se pohybují v rozmezí od 200 x 200 do 480 x 480 mm. Vodorovné horizontální prvky tvoří ocelové trubky průměru 140 mm, v nejvíce namáhaných místech až 168 mm. První čtyři moduly věží mají ocelovou konstrukci obloženou dřevem. Návrhové vnitřní síly v těchto prvcích dosahují vysokých hodnot, což limitovalo použití dřeva. Výška jednotlivých modulů je proměnlivá s ohledem na nepravidelnost a průniky lávky skrz věže, kde bylo nutno zachovat průchodný profil a vyhnout se kolizím jednotlivých konstrukcí.
Základy byly provedeny jako masivní železobetonové patky pod rohovými sloupy. Patky jsou dvoustupňové, dolní stupeň leží na skalním masivu. Z důvodu vysokých tahových sil jsou patky navíc zajištěny skupinou tyčových mikropilot. Každý základ má od 12 až 24 mikropilot, které jsou z větší části kotveny do skály. 
Prstenec tvoří také kombinace dřevěných čtyřhranných prvků a ocelových trubek. Jeho hlavní funkce spočívá v propojení věží tak, aby fungovaly jako celek. Dále slouží jako konstrukce pro uchycení táhel nejvíce vyložených lávek.  Prstenec je odkloněn od vodorovné roviny o 4,5° a jeho náklon kopíruje stoupání lávky. Dřevěné vodorovné prvky prstence jsou z důvodu vyšší trvanlivosti oplechovány.
Dřevěné prvky byly propojeny pomocí ocelových koncovek. Na koncích dřevěných hranolů jsou osazeny svařence pomocí kolíků a svorníků. Spoje byly provedeny v maximální možné míře jako skryté, aby se zabránilo průniku vody do spoje a tím se zvýšila jejich trvanlivost. Samotné propojení jednotlivých dílů na stavbě je provedeno pomocí ocelových čepů a vysokopevnostních šroubů, veškeré okování dřevěných prvků proběhlo ve výrobně.

Konstrukce lávek
Lávky vedou mezi věžemi, skrze ně i na jejich venkovním okraji. Jejich nosná konstrukce byla navržena jako prostorová příhradová ocelová konstrukce, jejíž příčný řez je rovnoramenný trojúhelník o délce přepony 2,5 m a výšce 1,5 m. Použity jsou válcované ocelové profily (IPE, HEA) a ocelové trubky. Horní část lávky tvoří svařovaný ocelový rošt, trubkové prvky byly připojeny pomocí šroubových spojů. Na konstrukci jsou umístěny modřínové příčníky, které vynášejí mostovku ze smrkových hranolů. Tento typ konstrukce byl zvolen s ohledem na zajištění torzní tuhosti a omezení deformací lávky v příčném směru, zejména v místech největšího vyložení. Lávka je v nejvyšším bodě zakončena takzvanou kapkou, kdy vytváří smyčku a plynule navazuje na hlavní trasu. V tomto místě je konstrukce atypická, kromě samotného tvaru bylo provedení ovlivněno i dodržením podchodných výšek úseku těsně pod kapkou.
Vzájemné propojení konstrukce lávky se provádělo pomocí ocelových trubkových vzpěr v místech, kde konstrukce přiléhá ke konstrukcím věží a ocelových táhel v místě větších vyložení. Vzpěry byly navrženy s délkovou rektifikací, aby bylo možno eliminovat odchylky při montáži a umístit daný dílec lávky do požadované polohy. Táhla jsou z oceli vyšší pevnosti o průměru až 42 mm. V nižších částech věže jsou lávky podepřeny ocelovými sloupy.

Tobogán
Obdobně jako lávky je pomocí táhel do konstrukce uchycen i tobogán, který byl rovněž navržen tak, aby odolal extrémním klimatickým zatížením. Nástupní plošina se nachází uvnitř věže a tvoří ji prvky z válcovaných IPE/HEA profilů. Výstupní plošina je mezi dvěma věžemi a její konstrukce je obdobná jako konstrukce lávek.

Z průběhu realizace
Příjezd na stavbu byl jednou z prvních zatěžkávacích zkoušek výstavby. Veškerý materiál a mechanizaci bylo třeba dopravit z obce Malá Morava – Sklené po nezpevněné lesní cestě v délce 16 km, s naloženým transportem to trvalo téměř hodinu. Na stavbu se přivezly buňky pro zařízení staveniště, věžový jeřáb MB 2043, vrtná souprava pro mikropiloty a plošiny. Desítky domíchávačů pak převezly 280 m3 betonu, nákladní auta 380 t oceli a 550 m3 dřeva. Stavba probíhala v období od dubna do října 2015, kdy je přilehlá sjezdovka mimo provoz a bylo možné se ke stavbě dostat i přes ni. 
Po celou dobu montáže stál ve středu věží jeřáb MB 2043 s výškou háku 53,7 m, který se využíval pro montáž ocelových i dřevěných konstrukcí a k dopravě materiálu. Mobilní jeřáby AD 30 a LTM 1300 věžový jeřáb demontovaly a také přenesly koncové prvky na věže. Při montáži se využívaly také dvě dieselové plošiny o dosahu 43 a 55 m. Koncové prvky věže, tobogán či únikové vřetenové schodiště montovali profesionální lezci.
Ocelové konstrukce pro lávky byly na stavbu dovezeny po jednotlivých dílech a před chatou Slaměnka se pak montovaly na kompaktní díly o délkách 13 až 22 m a zkompletovaly se s dřevěnou podlahou, sloupy a madly. Následně se tyto celky přepravily na stavbu a pomocí věžového jeřábu se zakomponovaly do věže. Během montáže byla stavba geodeticky kontrolována, aby nedošlo k vychýlení věží, než se namontoval ztužující prstenec. Celkem bylo na celou stavbu potřeba přes 40 000 kusů kolíků, svorníků, šroubů a matic.

Co čeká návštěvníky
Ke stezce vede chodník, který byl montován na zemních vrutech, na nichž jsou trámy a na nich smrkové fošny. Vstupní objekt byl postaven jako dřevostavba s obkladem z modřínových desek. Slouží jako prodejna lístků, obchod se suvenýry a zázemí pro techniku na údržbu věže. Pod ním se nachází kotce pro psy, k nimž vede rampa. Ta v zimě slouží pro lyžaře, kteří se rozhodnou stavbu navštívit.
Milovníci adrenalinových zážitků si mohou prolézt síťový rukáv propojující dvě úrovně lávky, anebo sjet 101 m dlouhým nerezovým tobogánem či se projít po síti „kapky“. Rukáv je z ocelové konstrukce vypletené lanovou síťovinou. Jeho tubus je zavěšen na táhlech a umožňuje návštěvníkovi dostat se mimo „bezpečnou“ cestu. Stezku ukončuje tzv. kapka, která je vykonzolována přibližně 11 metrů nad údolí. Kromě výhledu na celý masiv Králického Sněžníku mohou odvážlivci využít tzv. odpočinkovou síť, která je napnuta ve volném prostoru kapky.

Ing. Jan Valíček, Ing. Ivana Janišová
Foto: Libor Novák, BOYS PLAY NICE, TAROS NOVA s.r.o.

 

Článek vyšel v květnovém vydání časopisu Stavitel

Na StavbaWeb už byla Stezka publikována:
https://stavbaweb.dumabyt.cz/stezka-v-oblacich-13317/clanek.html