Stodola v Benešově u Semil pochází z roku 1947. Postavena byla velmi dobře, takže se dochovala v dobré kondici. Založena je na hlubokém kamenném věnci, kromě toho má nádherný mansardový krov s ležatou stolicí. Autoři její přestavby původní prvky respektovali, zachovali i vyzděné pilíře a dřevěné opláštění.
„Ze stodoly vznikne otevřený dům, který má na jihu čtyři patra: dole garáž a letní kuchyň, o patro výš bude tělocvična pro jogíny nebo snad koncertní pódium a hlavně jakýsi zastřešený dvůr, k němu dílna tak akorát a prádelna. Ze dvora vedou schody nahoru a tam to je! Zvýšené zápraží na dřevěném roštu, na nějž od západu proudí sluneční svit velkým otvorem ve střeše. Nádherné večery, třeba tady. Nebo venku na terase u kamínek letní kuchyně. Nebo na zahrádce s ovocnými stromy, dalo by se sedět a pozorovat hladinu rybníčka. Zpátky na zápraží – můžeme vstoupit do podélné chodby s odkládací skříní a lavicí, spižírnou a toaletou a pokračovat do obytné haly. V krbu tu plápolá tu oheň, který zahřívá rozlehlou místnost s výhledem na Skuhrov, Vrchy, Stránsko a Kamenec. Velkorysá kuchyň s jídelnou jsou připraveny posloužit hostům, volné lůžko by se zde také našlo. Ale to až o patro výš nad pokojem pána a paní domu…“ – Tak uvedli svoji studii autoři stavby, když už měli své plány téměř hotové. Je zřejmé, že se těšili, jak to celé dopadne.
Historie a současnost místa
Dům v sousedství si nechal navrhnout od architekta Josefa Schejbala těsně po druhé válce velkostatkář Antonín Holec, společně s ním vznikla stodola s tesařsky hodnotnou konstrukcí. Roku 1948 byla znárodněna ve prospěch JZD Benešov u Semil. Kapacita a kvalita této unikátní stavby dokonce iniciovala JZD k výstavbě kravína v bezprostřední blízkosti. Rodině pana Holce se stodola vrátila zpět až v porevoluční době, přesto byla ještě do roku 2008 využívána k uskladnění krmiva a podestýlky. Díky své vynikající stavební úrovni se dochovala se ve velmi dobrém stavu, přestože se o její údržbu JZD příliš nestaralo…
Benešovská stodola byla pro usedlíky místem, kam si v dětství chodili hrát na schovávanou. Stala se uvítacím domem pro každého, kdo do vsi sjížděl z nedaleké obce Příkrý i seníkem zamilovaných párů. Dnes, když se roztáhnou její vrata na straně k silnici i do velké zahrady, odhalí kolemjdoucím vnitřní betonový dvůr s prosklenou tělocvičnou na pódiu. Dál se tu setkávají místní i přespolní lidé při posvícení, na muzice nebo na hodinách jógy.
Stavební řešení
Konstrukci o půdorysu 18,3 x 10,3 metrů s výškou hřebene 10,3 m autoři projektu pouze doplnili tak, aby stodola dokázala splnit nové požadavky. Vzhledem k velkému objemu jsou zde vytápěny pouze některé prostory. Suterén byl využit pro garáž a letní kuchyni, která navazuje na jihovýchodní část zahrady s terasou. V prvním nadzemním podlaží je zastřešená dvorana vstupu s dílnou a prádelnou. Na její zvýšené úrovni nad garáží se nachází tělocvična s velkými ocelovými okny. Skrze dříve zazděnou část jižního průčelí dnes prosklenými plochami do vstupní dvorany a tělocvičny proudí sluneční svit.
Hlavní vytápěná část domu je v druhém podlaží. Půdorys ve tvaru U architekti rozdělili na denní a noční stranu, které propojili halovou chodbou. U tohoto patra je také venkovní rošt s posezením a schodištěm. Ve třetím nadzemním podlaží se nachází hostinský pokoj s příslušenstvím a na jižní straně ateliér s nejlepším výhledem na kopce nad Jizerou.
Konstrukce a dispozice
Konstrukci stavby lze popsat jako mansardovou lomenou střechu tesařsky vázanou z dřevěných trámů do ležaté stolice. Vzdálenost plných vazeb se mění v rozmezí od 2,87 do 4,06 m. Dřevěný krov vynáší v pěti polích 14 pilířů z plných, ostře pálených cihel, zděných na cementovou maltu. Spočívají na 1,9 m hluboké kamenné podezdívce – základu z žulových kvádrů, rovněž kladených na cementovou maltu. Obdélný půdorys je svou delší stranou orientován severojižně. Terén, do něhož je objekt zasazen, klesá k jihu. Výškový rozdíl po délce stodoly činí 1,83 m, takže stavba díky zešikmení pozemku získala při jižní straně podlaží navíc. Částečně suterénní prostor staticky vymezuje příčná nosná zeď z žulových kvádrů.
Do vysokého vnitřního prostoru autoři vložili ocelové schodiště. Vstupní podlaží s posuvnými vraty a betonovou kletovanou podlahou propojuje západní uliční stranu domu s velkou zahradou. O patro výš je půdorys tohoto dvora zopakován na dřevěném roštu. Vnitřní zvýšený dvůr je nevytápěným jádrem domu. Zde lze spočinout, v teplých dnech projít z denní do noční části obytných prostor nebo se vydat na cestu vzhůru do nejvyššího pokoje.
Dispoziční řešení vycházelo z principu neměnit konstrukci domu, pouze ji doplňovat. Za jisté zásahy lze považovat průraz příčné zdi pro osazení schodiště mezi suterénní letní kuchyní a vstupním dvorem a prosvětlení vnitřního prostoru skleněnými taškami v polovině západní strany střechy. Z potřeb vnitřní dispozice také vycházejí nová okna v obou štítech. Autoři je komponovali tak, aby harmonicky dotvořila staro-nový ráz budovy.
Z autorské zprávy
Základní údaje o stavbě
Autoři: studio RAKETOPLÁN – Ing. arch. Pavel Nalezený, Ing. arch. Jakub Adamec
Dodavatel: Stavko s.r.o., Košťálov
Tesařské práce: Test s.r.o., Stružinec
Užitná plocha: 201,4 m2
Zastavěná plocha: 209,5 m2
Proč jste se rozhodli právě pro tento typ skel? Jak byste zhodnotili ty výsledky po letech používání? Dávali jste je…
My jsme dávali IZOS Triple. Spokojenost i po letech.
Kdyby se ozval někdo, kdo má taková skla na oknech, byl bych rád. Přijde mi to jako docela zajímavá myšlenka…
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…