Svatoprokopské poutní místo

Cílem návrhu byla rekonstrukce památky, jejíž původ sahá do roku 1032, kdy komunitu kolem poustevníka Prokopa kníže Oldřich povýšil na klášter. Dalším záměrem bylo podpořit poutní charakter místa – prostor v předpolí kostela je obnoven a uzpůsoben pro konání venkovních bohoslužeb. Zpřístupněno je torzo gotické lodi, jediné realizované části nedostavěného trojlodního chrámu. V areálu ožívá také farní úřad s komunitním centrem.

Mříž ve vstupním portálu chrámu sv. Prokopa je jedním ze tří současných prvků, které byly navrženy s úctou k historii a účelu místa. Je do ní vetknutý úryvek z liturgických textů známých jako Pražské hlaholské zlomky pojednávající o symbolice vody při křtu. Cílem bylo podtrhnout staroslověnské kořeny Sázavského kláštera, v jehož skriptoriu zřejmě hlaholské zlomky vznikly. Motiv hlaholských zlomků se opakuje i v kryptě na nově osazeném velkém kruhovém lustru, který také vznikl podle návrhu Studia acht. Jeho zásadním světelným efektem je trojice stínů hlaholských titlů spojovaných s třemi Božskými osobami (Otec, Syn, Duch svatý). Tyto stíny jsou vrhány na zaklenutí klenby prosvětlením skleněných tabulek lustru. Další část hlaholského textu mluvící o duchovním světle a smíření je na lustru patrná při pohledu zespoda.

 
Krypta Nejsvětějšího srdce Páně pod úrovní hlavní lodi kostela nese kromě gotických základů a barokní klenby také rukopis architekta Jana Sokola, žáka Le Corbusiera a otce nedávno zesnulého katolického filozofa stejného jména. Václav Hlaváček, hlavní architekt Studia acht, navázal na jeho práci, která nebyla dokončená kvůli tehdejším poměrům. Nejvýraznější změnou při památkové obnově krypty bylo nahrazení betonové podlahy mramorovým terrazzem. Pro zvýšení životnosti a kvality je děleno do menších ploch pomocí kovových pásků ohýbaných do tvaru apsidy. Obnovou prošla i okénka s výhledem na řeku: „Nechali jsme do nich vsadit čirá skla, která lákají návštěvníky k zastavení a meditování v unikátní kryptě, která je pod zemí a zároveň vysoko v korunách stromů,” vysvětluje Václav Hlaváček.

V prostoru kostela došlo i k rekonstrukci a otevření kaple sv. Barbory neboli Zimní kaple, kde mohly probíhat mše svaté i v chladné části roku. Základy všech obvodových zdí chrání nový systém pro odvod vody.

Na empoře kostela vznikla expozice, ve které si návštěvníci mohou prohlédnout liturgické předměty a archiválie spjaté se Sázavou: unikátní alabastrovou kropenku nebo původní sochu Panny Marie z průčelí kostela. Pro poutníky a turisty vzniklo také zázemí a informační centrum na faře naproti kostelu.

Tisková zpráva