Webová aplikace Technické
památky Labsko-vltavské vodní cesty, vyvinutá Fakultou stavební ČVUT, představuje
historii a současnost 324 kilometrů dlouhé vodní cesty, poskytuje tipy na
turistické zajímavosti v okolí řek a nabízí i slovník odborných pojmů
Webová
aplikace Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty potěší před letní
sezónou turisty, zájemce o historii a technické památky. Aplikace dokumentuje existující
technické historické objekty na této vodní cestě a jejich stavební a
technologické prvky a zpřístupňuje je veřejnosti. Zároveň nabízí tipy na
turistické zajímavosti v okolí řek, v animaci představuje časový
vývoj moderních úprav vodní cesty od konce 19. století až do současnosti,
seznamuje s významnými osobnostmi spjatými s touto technickou památkou, je
vybavena slovníkem odborných pojmů a nadšenci historie se v ní mohou
seznámit s množstvím digitalizovaných historických dokumentů, map a výkresů.
Aplikace www.lvvc.cz vznikla pod vedením doc. Pavla Fošumpaura na Fakultě stavební ČVUT
v Praze, Katedře hydrotechniky.
Detailně zmapovaná vodní cesta zachycuje tok Labe od
Pardubic po státní hranici s Německem v délce 240 kilometrů a 84 kilometrový úsek
toku Vltavy od Štěchovic po Mělník. Na projektu se podílí celkem 24 odborníků,
kromě specialistů a studentů z Fakulty stavební ČVUT to jsou i zástupci Povodí
Labe, Povodí Vltavy, Ředitelství vodních cest a Státní plavební správy.
„Ke vzniku aplikace nás inspirovala péče, jaká
se věnuje historickým vodním cestám ve Velké Británii v rámci cestovního ruchu,
kde jsou informační centra nabitá letáky a brožurami. Zároveň jsme si
uvědomili, že naše Labsko-vltavská vodní cesta je v celoevropském kontextu
unikátní a neméně zajímavá jako ta anglická a současně je historie jejího
vývoje pozoruhodná,“ popisuje jeden z impulzů vzniku
projektu doc. Pavel Fošumpaur, který na Fakultě stavební ČVUT mimo jiné vyučuje
i předmět Výstavba vodních cest.
Webová aplikace Technické památky Labsko-vltavské
vodní cesty uceleně představuje celou vodní cestu, historii jejího vzniku a zaměřuje
se i na jednotlivé stavební památky. Návštěvník webu zde nalezne přehlednou a
velmi podrobně zpracovanou databázi vodních děl. U každého díla je doplněna například
doba výstavby, historie jeho vzniku, objem jezové zdrže, informace o vodní
elektrárně, plavební komoře i rybím přechodu. Uvedeny jsou zde také osobnosti
stojící za vznikem díla. Pro turisty bude aplikace vítaným zdrojem inspirace na
výlety, neboť nabízí veliké množství odkazů na zajímavosti v okolí, jež
lze navštívit. Obdivovat lze jak technickou důmyslnost jednotlivých vodních
děl, ale také hrady, zámky a historická města v okolí řeky.
Zájemce o historii potěší dokumenty, jako jsou mapy,
zmínky ve starých publikacích a další informace, jež se týmu povedlo dohledat. Mnohé
přitom patří k unikátním, jak podotýká Pavel Fošumpaur: „Velmi poučné a půvabné jsou nejstarší
materiály z přelomu 19. a 20. století. Například výroční zprávy Komise pro
kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách, která byla zřízena za císaře pána v
roce 1896 a měla připravit a realizovat plán výstavby všech zdymadel na této
vodní cestě.“ Zajímavostí webu je i
slovník, který laické návštěvníky uvádí do odborné terminologie spjaté
s výstavbou vodních cest a srozumitelně vysvětluje jednotlivé pojmy.
Většina vybudovaných objektů přitom slouží dodnes a po
drobných úpravách dokonce odpovídají parametrům moderní vodní cesty tvořící transevropskou
dopravní síť EU. „Labsko-vltavská vodní
cesta a stavby na ní jsou důležité nejen pro plavbu, ale také pro ochranu před
povodněmi, zadržování vody v krajině, výrobu obnovitelné vodní energie, odběry
povrchové vody i rekreaci. Je to významné multifunkční dílo,“ říká závěrem
doc. Pavel Fošumpaur.
Aplikace
Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty je jedním z výsledků projektu
„Dokumentace a prezentace technického kulturního dědictví na Labsko-vltavské
vodní cestě“ (č. projektu: DG18P02OVV004) probíhajícího v letech 2018 –
2022 v rámci programu MK ČR NAKI II. Vyvrcholením projektu bude uspořádání
velké výstavy v roce 2022, počítá se také s řadou přednášek na středních a
vysokých školách.
tisková zpráva
Negativní vlivy nebude mít Filharmonie na okolí, ale okolí na Filharmonii. Koncentrace dopravních provozů aut na Magistrále, železnice na tratích…
Dobrý den, dovoluji se na Vás obrátit s prosbou, zda byste souhlasili s užitím jedné fotografie "památníků Hanse Kelsena" na…
Je to jen výzkumná plocha nebo se tam opravdu parkuje?
Super je, že je to testované přímo i s touto maltou, to je dobrá věc, aspoň má člověk co nejlepší…
Dobrá zpráva! My jsme ji také na dům použili a byla to perfektní volba, jak z pohledu parametrů, tak z…