Tunelový komplex Blanka

Stavba byla realizována v rámci výstavby severozápadní části vnitřního okruhu. Její celková délka činí 6 382 m. Blanka doplní provozovanou část okruhu o délce 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským.

Výběr základních údajů o pražském městském okruhu
(ČTK)
– První plány na městský okruh v Praze vznikly ve 30. letech minulého století. Za války pak okupační německá správa připravila plán na vybudování tzv. roštového systému městských dálnic (dvě západovýchodní tangenty a tři severojižní magistrály). V roce 1974 městská rada schválila Základní komunikační systém (ZÁKOS), který přešel od roštového systému k okružnímu. Komunikační systém Prahy tak měly tvořit tři okruhy propojené 11 radiálami a čtyřmi spojkami.

– Současná podoba městského okruhu je dána územním plánem, který byl schválen v září 1999. Hlavní silniční systém Prahy by dle plánu měly tvořit dva okruhy (vnější obchvat Prahy a vnitřní městský okruh) propojené sedmi radiálami. Kvůli sporům o podobu městského okruhu padlo rozhodnutí o převedení části okruhu do tunelů. Dokončení celého okruhu se předpokládalo do roku 2010.

– Městský okruh by měl mít po dokončení délku zhruba 33 km.

– V provozu je jižní a západní část v trase od Štěrboholské radiály Jižní spojkou na Barrandovský most (vybudováno v 80. letech), a poté rozšířenou částí Strakonické ulice a tunely Zlíchovským (otevřen v roce 2002), Mrázovkou (2004) a Strahovským (1997) na Břevnov v délce zhruba 18 km. Zde se napojuje více než šestikilometrový tunelový komplex Blanka, který okruh převání pod Letnou a Stromovkou na pravý břeh Vltavy u Pelc-Tyrolky.

– Zatím v nedohlednu je zbývající část okruhu, která by měla navázat na komplex Blanka a přes Balabenku pokračovat ke Štěrboholské radiále. Délka tohoto připravovaného úseku je téměř devět km, z toho zhruba polovina (podle varianty) by měla být v tunelech.

– Ze sedmi radiál, které mají propojit městský okruh s obchvatem Prahy R1, jsou v provozu Štěrboholská, Chodovská, Chuchelská, Prosecká a části Radlické a Vysočanské, připravuje se Břevnovská.

Blankou měli řidiči podle původních plánů jezdit už čtvrtým rokem
(ČTK) – Výběr hlavních událostí kolem výstavby pražského tunelového komplexu Blanka:
Polovina 90. let – Praha se rozhodovala mezi třemi variantami severozápadní části městského okruhu pod názvy Dana, Hana a Blanka. Přednost dostala Blanka, jejíž trasa vede z velké části pod Stromovkou. Do územního plánu byla zařazena v září 1999.

Červen 2001 – Odhad nákladů na Blanku byl 16 miliard korun.

Prosinec 2004 – Zpřesněný odhad nákladů byl 22 miliard korun.

26. září 2006 – Radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky. Stal se jím Metrostav, jenž nabídl cenu 21,2 miliardy korun s DPH. Další tři miliardy měly stát technologie či sledování pohybu domů. Práce měly být hotové v roce 2011.

Červen 2007 – Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji.

20. května 2008 – Ve Stromovce se kvůli stavbě tunelu propadla půda, podobná nehoda se v parku stala i o pět měsíců později. Naposledy se rozestavěný tunel propadl v červenci 2010.

Listopad 2009 – Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování celého komplexu o 13 měsíců zpozdí. Termínem otevření měl být prosinec 2012.

12. ledna 2010 – Byl zcela proražen první tubus tunelu; ražba posledního skončila v červenci 2011.

Únor 2011 – Primátor Bohuslav Svoboda uvedl, že se Blanka prodraží asi o deset miliard korun. Navýšení způsobily dodatečně přidané části stavby, dražší technologie a inflace.

Říjen 2011 – Vedení Prahy oznámilo, že vyjednalo snížení nákladů na stavbu, město zaplatí minimálně 36 miliard korun.

Květen 2012 – Město přestalo Metrostavu proplácet faktury. Důvodem bylo prodražení a obava z možného konfliktu se zákonem o veřejných zakázkách.

20. listopadu 2013 – Metrostav oznámil, že přeruší stavbu, protože mu magistrát dluží přes 2,1 miliardy. Primátor Tomáš Hudeček řekl, že smlouva s Metrostavem je podle města neplatná, údajně ji neprojednaly rada a zastupitelstvo. Metrostav poté podal k rozhodčímu soudu žalobu na pražský magistrát.

24. ledna 2014 – Z předběžného verdiktu rozhodčího soudu vyplynulo, že smlouva na stavbu Blanky mezi Prahou a Metrostavem je platná. Soud firmě uložil, aby obnovila práce.

3. února 2014 – Bylo oznámeno, že firma IDS podala proti Praze žalobu o 145 milionů korun. Město jí dva roky neplatí.

27. února 2014 – Metrostav rozšířil žalobu proti Praze o více než 500 milionů korun; částka tak činila 2,7 miliardy korun. Podruhé žalobu rozšířil v dubnu 2014, tentokrát o miliardu korun (mimo jiné za Trojský most). Žalovaná částka za nezaplacené faktury tak vzrostla na 3,7 miliardy korun.

18. dubna 2014 – Rozhodčí soud rozhodl o dostavbě tunelu. Metrostav jej měl dokončit do pěti měsíců. Praze soud uložil zaplatit přes čtyři miliardy (2,7 miliardy firma obdržela 28. dubna, zbytek Praha splácela). Metrostav poté obnovil práce.

13. května 2014 – Praha rozhodla, že půjde do další arbitráže kvůli Blance, tentokrát s IDS. Arbitráž začala 28. srpna.

24. září 2014 – Rozhodčí soud ukončil spor mezi Prahou a Metrostavem a rozhodl, že město musí zaplatit poslední dlužnou miliardu korun. Blanka tak přijde na 36,9 miliardy korun.

30. září 2014 – Náměstek primátora Jiří Nouza oznámil, že Blanka se otevře 2. prosince. Kandidátka na primátorku Adriana Krnáčová ale v listopadu 2014 mluvila o březnu 2015 a podle Metrostavu se vždy počítalo s dubnem 2015.

26. února 2015 – Náměstek primátorky Petr Dolínek oznámil, že se zprovoznění tunelu bude muset odložit, a to kvůli poničeným kabelům technického zabezpečení. Vedení Prahy se kvůli jejich poškození dostalo do ostrého sporu s dodavatelem technologií, firmou ČKD Praha DIZ.

7. dubna 2015 – Vedení Prahy a firma ČKD Praha DIZ po několika týdnech neshod podepsaly memorandum kvůli výměně poničených kabelů. Náklady na výměnu se budou řešit na základě původní smlouvy, sporné částky arbitráží.

8. dubna 2015 – Na kontrolním dni v Blance se představitelé města s dodavateli dohodli na tom, že by tunel mohl být uveden do zkušebního provozu 15. září.

11. června 2015 – V tunelu začala výměna kabelů poškozených vodou. Namísto původních 80 kusů v délce 15 kilometrů bylo třeba nakonec vyměnit až 300 kabelů v délce zhruba 56 kilometrů.

30. července 2015 – Arbitři rozhodli, že Praha musí společnosti IDS zaplatit za práce na tunelovém komplexu Blanka 183 milionů korun včetně úroků. Náměstek Dolínek řekl, že se tunel otevře 20. září.

10. září 2015 – Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) potvrdil informaci, že se tunel otevře již o den dříve, tedy v sobotu 19. září.

Stavbu tunelu Blanky provázely odklady i technické problémy
(ČTK) 
– Blanka, která se začala stavět v roce 2007, je největší dokončenou podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR. Je označována za nejdelší městský tunel v Evropě, na druhé místo odsune tunel v Madridu. Zakázku na stavbu tunelu získala společnost Metrostav. Původně měl být zprovozněn v roce 2011, termín se později odsunul na jaro 2014, poté se neoficiálně mluvilo o předvolebním termínu 4. října 2014, letos na jaře se pak objevil zářijový termín.

– Komplex s celkem třemi tunely je součástí severozápadního úseku Městského okruhu, jehož celková délka je téměř 6,4 kilometru (přesně 6382 metrů). Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru; součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru.

– Celá stavba zahrnuje tři tunelové úseky mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Troja u nového Trojského mostu přes Vltavu:

1) tunel Brusnice – od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely, za křižovatkou s ulicí Myslbekovou ražený úsek, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 metrů ražených tunelů.

2) tunel Dejvice – od křižovatky Prašný most pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna křižovatka U Vorlíků, délka úseku je jeden km.

3) tunel Královská obora – od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavební kanál, Císařský ostrov, Vltavu a potom hloubeným úsekem až k trojskému portálu; celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 metrů ražených.

– Blanka je součástí severozápadní části městského okruhu. Doplní jeho již provozovanou část s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Celková délka částí okruhu mezi severním vyústěním Blanky a jižním koncem Zlíchovského tunelu tak bude po otevření Blanky zhruba 10,5 kilometru, z toho přibližně 7,8 kilometru projede řidič pod zemí.

– Součástí stavebního povolení byla podmínka, že komplex bude zprovozněn v koordinaci se severozápadní částí Pražského okruhu (obchvatu Prahy plánovaného přes Suchdol), ten se však ještě stavět nezačal a v nejbližší době nezačne.

– Výstavbu schválilo vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS) s tím, že bude stát asi 29 miliard korun. Na začátku roku 2011 ale nové vedení města zjistilo, že by se cena měla vyšplhat na 38 miliard. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS; ve funkci od listopadu 2010 do května 2013) nechal některé práce seškrtat, výsledná cena by měla podle čísel od magistrátu činit 37,9 miliardy korun. Včetně napojení na Strahovský tunel dokonce 43 miliard korun.

– Výstavbu provázela celá řada problémů, mimo jiné se na stavbě tunelů několikrát propadla zemina, objevily se potíže kolem financování stavby, stavebních povolení, proti stavbě také protestovali obyvatelé z okolí. Komplikace byly i s úhradami faktur za stavební práce, kvůli kterým se mezi Prahou a Metrostavem i správcem stavby, firmou Inženýring dopravních staveb (IDS), uskutečnily arbitráže, na jejichž základě byly práce teprve hrazeny. Dosud pak není uzavřena kauza s kabely technického zabezpečení, které musely být vyměněny kvůli poškozenými vodou. O tom, kdo výměnu zaplatí, nejspíše rozhodně další arbitráž.

(ČTK) – Vizitky hlavních firem, které se podílely na stavbě tunelu Blanka
Metrostav
– V současnosti je z pohledu tržeb největší stavební firmou v České republice. Akciová společnost vznikla k 31. prosinci 1990 jako právní nástupce stejnojmenného národního podniku, který se v roce 1970 vyčlenil z Vodních staveb. Podnik původně vznikl – jako jeho název napovídá – jako účelová organizace na výstavbu pražského metra.

– Pražské metro dodnes patří pro Metrostav k důležitým zakázkám, firma stavěla i nejnovější úseky podzemní dráhy do Letňan (otevřen v květnu 2008) nebo k motolské nemocnici (otevřen letos v dubnu). V posledních dvou dekádách ale Metrostav budoval také řadu dalších významných staveb, a to nejen těch dopravních. Kontrakt na vybudování Blanky získal Metrostav v září 2006.

– Podílel se i na výstavbě Strahovského tunelu, silničního okruhu kolem Prahy, tunelů na dálnici D8, pražského železničního Nové spojení nebo budov pro energetiku (Počerady). Nyní se podílí třeba na stavbě obří dálniční křižovatky u Opatovic nad Labem. Metrostav buduje také bytové domy, a to jak pro vlastní developerskou divizi, tak pro externí klienty. Aktivní je i v zahraničí, buduje například silniční tunel na Islandu.

– Společnost má deset divizí a řadu dceřiných společností – plně ovládá například společnosti Subterra, Metrostav Slovakia, Metrostav Deutschland, Metrostav stavebniny, Metrostav Development, DSH – Dopravní stavby, PK Doprastav, Doprastav Asfalt, rakouskou BeMo Tunnelling či inženýrskou a zeměměřičskou CCE Praha.

– Loňské tržby Metrostavu dosáhly 19,3 miliardy korun, zisk po zdanění pak činil 453 milionů korun. Zhruba třetinu loňského zisku firma rozdělila mezi akcionáře, kterými jsou společnosti DDM Group (51,34 procenta, DOAS SK (23,18 procenta) a DOAS CZ (17 procent). Za všemi třemi firmami stojí několik fyzických osob z ČR a Slovenska.

– Metrostav v posledních letech figuroval – kromě Blanky, která skončila až u arbitráže – v několika dalších kauzách. Manažeři firmy jsou aktéry trestních kauz kolem rekonstrukce hřebčína v Kladrubech nebo údajného úplatku pro libereckého hejtmana Martina Půtu. Společnost Metrostav je pak i mezi obviněnými v druhé větvi kauzy bývalého poslance a středočeského exhejtmana Davida Ratha.

Inženýring dopravních staveb (IDS)
– Akciová společnost Inženýring dopravních staveb vznikla v dubnu 1994, jejím předchůdcem byl odštěpný závod pražského dopravního podniku nazvaný Inženýrské služby MHD. Už tato městská organizace měla na starosti správu významných dopravních staveb v metropoli.

– Do začátku tisíciletí byla firma ve vlastnictví hlavního města, poté ale získal většinu akcií této inženýrské společnosti její management. Zprvu si Praha podržela kontrolní třetinový podíl (v orgánech firmy také zasedali politici), od roku 2007 je stoprocentním majitelem IDS společnost s ručením omezeným Kvartis. Tu původně spolu vlastnilo několik manažerů, od loňského roku je ale jejím jediným majitelem šéf IDS Bohumil Kvasnička.

– Kolem tunelu Blanka se IDS pohybuje už od roku 1997, kdy získal od Prahy první smlouvu na správu stavby, která tehdy byla ještě ve fázi příprav. Další smlouvu pak Praha s IDS uzavřela v roce 2003. Spolupráce firmy s městem ale skončila u arbitráže, a to kvůli tomu, že Praha IDS dlouho neplatila. Letos v létě arbitři společnosti přiřkli 183 milionů korun včetně úroků za práce do půlky roku 2014, další nároky se ale ještě řeší.

– Inženýring dopravních staveb, který je dnes stoprocentně vlastněn firmou IDS Praha (a tu zase vlastní Kvartis), vykázal v roce 2013 tržby 167 milionů korun a ztrátu 11,3 milionu. IDS Praha za stejné období utržila 94,5 milionu a dosáhla čistého zisku ve výši 38,3 milionu korun. V zisku 60,5 milionu korun skončil předloni také mateřský Kvartis, který přitom utržil 61,8 milionu korun.

ČKD Praha DIZ
– Akciová společnost byla do obchodního rejstříku zapsána v říjnu 1990. Působí jako dodavatel technologických investičních celků nebo jejich částí, vedle dopravních staveb a další infrastruktury se zabývá také dodávkami pro energetiku nebo petrochemický průmysl. Letos například firma oznámila, že bude jedním z dodavatelů nové polyetylenové jednotky Unipetrolu, který vznikne v Chemparku Záluží u Litvínova.

– Už před Blankou se společnost ČKD Praha DIZ podílela na dodávkách technologií pro pražské tunely i další části městského okruhu. Působila také na řadě staveb pro pražskou městskou hromadnou dopravu, byla například subdodavatelem pro trasy A a C podzemní dráhy, dodávala i zařízení měníren a transformátorových stanic pro některé tramvajové tratě.

– Veřejnosti spíše neznámá firma se dostala do povědomí letos v únoru, když se začalo mluvit o poškozených kabelech technického zabezpečení v tunelu Blanka, dodaných ČKD Praha DIZ. Kvůli poškození kabelů, jež vyústilo v další odložení otevření tunelového komplexu, se představitelé města, Metrostavu a ČKD Praha DIZ dostali do ostrých sporů o to, kdo je za poškození odpovědný. Jasný viník se ale nenašel a to, kdo výměnu desítek kilometrů kabelů zaplatí, bude teprve určeno.

– ČKD Praha DIZ je jednou z firem holdingu ČKD Group, který ovládá miliardář Petr Speychal (který kromě průmyslové skupiny stojí i za hokejovou Spartou nebo úspěšným basketbalovým klubem v Nymburce). V roce 2013 společnost utržila téměř 3,6 miliardy korun a vykázala čistý zisk přes 62 milionů korun.