(ČTK) – Čtyři posudky expertů ze čtyř českých
a slovenských univerzit, které si nechala zpracovat Kancelář architekta
města Brna (KAMB) na žádost radních, doporučují umístit nové vlakové
nádraží v centru, ne odsunuté poloze. Jako klíčové faktory uvádějí
odborníci kratší přepravní časy, nižší stavební náklady na městskou
infrastrukturu a její nižší provozní náklady. Dalším důvodem je mnohem
výraznější přetížení některých silnic a křižovatek v případě odsunutého
nádraží. Vyplývá to z posudků, které novinářům poskytla Miluše Zemanová,
asistentka primátorova náměstka Martina Andera (SZ).
Přestože
všechny posudky se shodují na variantě v centru, kancelář městského
architekta v úterý na tiskové konferenci předložila jako jednoznačně
výhodnější variantu odsunu a o posudcích neinformovala. „Posudky
pouze duplikují informace obsažené ve studii proveditelnosti a jsou
naší kanceláři dobře známé. Nedá se tedy říci, že jsou v protikladu
s naším stanoviskem, které tyto výsledky zohledňuje a zahrnuli jsme je
do prezentace na tiskové konferenci,“ uvedla mluvčí KAMB Jana Běhalová.
Brněnské
hlavní nádraží, umístěné ve středu města, se dlouhodobě nechávalo
„dožít“, počítalo se totiž s tím, že v současnosti již bude existovat
nové nádraží. Proto v posledních pěti letech prodělává nynější nádraží
výrazné opravy. O jeho odsunu o kilometr na jih se sice mluví již téměř
100 let, v posledních 20 letech byl však hlas odpůrců tak silný, že se
dosud nestaví. Požadují totiž zachování nádraží blízko centra města.
Zmíněné
posudky odborníků ze čtyř univerzit vycházejí primárně ze studie
proveditelnosti, kterou zveřejnila Správa železniční dopravní cesty
(SŽDC) a která uvádí, že není možné do budoucna používat současné
nádraží kvůli nedostatečné kapacitě. Obě varianty nového nádraží jsou
uskutečnitelné a ekonomicky výhodné. Nádraží může být buď odsunuté do
míst nákladového dolního nádraží, nebo se jen mírně posunout od dnešního
směrem k Malé Americe. Konečné rozhodnutí o variantě musí udělat vláda.
Město má stejně jako kraj a SŽDC doporučující hlas.
Že je
z dopravního hlediska spíše příznivější varianta nádraží v centru,
vyplývá již ze studie proveditelnosti. Pojede k němu více tramvajových
linek a z velké části města bude cesta trvat kratší dobu. Tento argument
nezpochybňoval ani nikdo z těch, kteří prosazují odsunuté nádraží.
Odsun má zatím podporu z kraje a kanceláře městského architekta,
převážně však z procesních důvodů, jako je možnost stavět dřív a
částečně ještě za evropské peníze. Negativem nádraží v centru, na něž
upozornily i posudky, je několikaletá stavební činnost v centru města a
dlouhodobé výluky. V odsunuté poloze lze stavět bez větších omezeních,
jde totiž o vnitřní periferii města, kde neexistuje prakticky žádná
ekonomická aktivita.
Cenově se obě varianty řádově neliší.
Odsunuté nádraží má stát podle zvolené podvarianty 42 až 45 miliard,
nádraží v centru 42 až 56 miliard.
Posudky se zaměřily především
na to, jaký dopad bude mít zvolená varianta na cestující, kterým nádraží
slouží. Expertizy se shodují v tom, že nárůst cestovních dob do cílů po
Brně bude převážně vyšší u odsunuté varianty a podle cíle to může být
až sedm minut.
Pavel Drdla z pardubické Dopravní fakulty Jana
Pernera definoval také kritické body městské dopravní infrastruktury pro
obě varianty. U odsunuté varianty jich bude podle něj více kvůli návrhu
výrazně zvýšit počet spojů MHD během dopravní špičky.
Stejně
jako ve studii proveditelnosti vyšlo odborníkům, že odsunutá varianta
bude výrazně nákladnější na stavbu městské infrastruktury a především
pak na její provoz. Podle některých je také pravděpodobné, že dopravní
podnik by musel mít více vozidel než v současnosti, aby dokázal všechny
plánované linky zajistit.
Zastánci nádraží v centru Brna kritizují kraj, nezná postoj lidí
(ČTK)
– Aliance Občané pro nádraží v centru kritizuje postup Jihomoravského
kraje, jehož radní dali při řešení modernizace brněnského železničního
uzlu přednost nádraží v odsunuté poloze v místech nákladového dolního
nádraží před nádražím v centru. Kraj podle aliance nezjišťoval postoj
obyvatel, kteří do Brna denně dojíždějí. Její zástupci se proto chystají
v pondělí na krajské zastupitelstvo, kde chtějí apelovat na
zastupitele, aby rozhodnutí odložili a udělali si průzkum veřejného
mínění, řekl dnes na tiskové konferenci zástupce aliance Radek Kubala.
Podle
něj je nutné, aby se při rozhodování bral ohled na cestující, kterým
nádraží slouží. Spor o přesun se v Brně vede téměř 100 let. Jisté je, že
nádraží přestalo kapacitně dostačovat, proto je nutné brzy stavět nové.
Kraj,
který má stejně jako město a Správa železniční dopravní cesty poradní
hlas, než rozhodne vláda, se dotazoval pouze starostů, od nichž dostal
minimum odpovědí a jen jeden se jasně vyslovil pro nádraží v centru.
„Starostové mají svých starostí dost. Je pro nás nepřijatelné, aby kraj
rozhodoval o tak významné investici, aniž uspořádal mezi občany
informační kampaň a zjistil si jejich názor,“ uvedl Kubala.
Brno v
nejbližších dnech zahájí průzkum veřejného mínění, přestože Kancelář
architekta města Brna jednoznačně uvedla, že preferuje odsun nádraží.
„Dikce architekta je velice podobná té, jakou měli v Brně dosud všichni
zastánci odsunu nádraží včetně některých argumentů. Například, že
současné je bariéra pro rozvoj Jižního centra, přitom to se bude
rozvíjet v obou případech a nové nádraží v centru bude průchozí,“ řekl
Miroslav Patrik, který je zároveň členem spolku Děti Země. Zdůraznil, že
při rozhodování má hrát prim zájem cestujících, což se podle něj
neděje.
Jako dlouhodobý zastánce nádraží v centru vnímá, že
politické nálady se kloní ve městě i na krajské úrovni k odsunu. „Budeme
apelovat na kraj, aby se zeptal lidí, a budeme lobbovat na národní i
evropské úrovni pro nádraží v centru. Budeme upozorňovat, že existuje
rozpor mezi snahami politiků a občanů,“ zmínil Patrik zhruba 60.000
obyvatel Brna, kteří v předloňském referendu hlasovali právě pro nádraží
v centru. Výsledek nebyl závazný, přišla jen čtvrtina voličů.
Zastánci
nádraží v centru argumentují tím, že studie proveditelnosti prokázala,
že z dopravního hlediska je toto řešení lepší. Stejně tak se ve svých
posudcích vyjádřili i čtyři městem oslovení odborníci a doporučili městu
nádraží neodsunovat. Ze studie vyplývá, že dojezdové časy vlakem se
zkrátí v obou případech, avšak při návazných cestách MHD je lepší
nádraží v centru. Je od něj do většiny cílů kratší a rychlejší cesta,
pojede k němu více linek a bude potřeba méně přestupů. Ve studii
proveditelnosti vyšlo toto řešení také lépe v celkových přínosech a v
ekonomické efektivitě.
Patrik zpochybnil procesní výhody, o které
se opírají zastánci odsunu, tedy možnost stavět dříve a rychleji, tím
pádem s pomocí evropských peněz. „Územní řízení pro odsunuté nádraží se
táhne od roku 2005 a dosud není u konce. Zahájení v roce 2020 považuji
za iluzorní. Na druhou stranu není důvod, proč by se mělo nádraží v
centru stavět nejdříve v roce 2028. Územní plán města se změnil po
rozhodnutí vlády o odsunu nádraží za dva roky a za tři roky už začalo
územní řízení,“ uvedl Patrik.
Primátor Brna Vokřál podpořil stavbu nádraží v odsunuté poloze
(ČTK – 15.1.2018) – Primátor Brna Petr Vokřál (ANO)
podpořil stavbu hlavního vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky. ČTK dnes řekl, že chce, aby se stavělo co nejdříve a s přispěním peněz
z Evropské unie. Jeho vyjádření se shoduje s rozhodnutím jihomoravských
zastupitelů, kteří dnes podpořili odsun nádraží. Druhou variantou je
stavba ve středu města pod Petrovem poblíž současného nádraží. Vokřál až
dosud žádnou z variant nepodporoval. Konečné rozhodnutí o poloze vydá
vláda, dnešní stanovisko kraje a také města, které se ještě nevyjádřilo,
bude doporučující.
Současné nádraží už kapacitně nestačí.
Stavba nového má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45
miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. Podle studie
proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní
cesty, by se mohlo u řeky začít stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem
nejdříve v roce 2026. U odsunu tak nejspíš bude možné čerpat peníze
z EU, u Petrova je to nepravděpodobné.
Vokřál je i krajským
zastupitelem, ale dnešního hlasování se nezúčastnil kvůli pracovnímu
setkání ohledně stavby koncertního sálu v Brně. ČTK však řekl, že by
hlasoval. „Je třeba začít co nejdříve,
a pokud možno za peníze z Evropské unie. Uvolní se tím konečně rozvoj
města směrem na jih, což se kvůli stávající poloze a diskusím od roku
1928 dosud nepodařilo,“ uvedl Vokřál. O novém nádraží v Brně se mluví bezmála 100 let.
Podle Vokřála je kultivované centrum směrem k Lužánkám a na Mendlovo náměstí, ale chybí směrem na jih. „Podle
architektonické studie tam může vzniknout plnohodnotná městská část
doplňující centrum města s bydlením pro 20.000 až 30.000 obyvatel,“ doplnil
Vokřál. Podle něj by stavba nádraží pod Petrovem znamenala velké výluky
na mnoho let, což by si nikdo z cestujících nepřál.
Brno zatím
jasné stanovisko k variantám o nádraží nedalo. Chce si nejprve udělat
průzkum veřejného mínění a rozhodnutí vydat v únoru. Vokřál dosud
neřekl, kterou variantu podporuje. Vyjádřil se však poté, co někteří
jeho koaliční kolegové z města ze Strany zelených podpořili na krajském
zastupitelstvu nádraží pod Petrovem. Zastánci varianty pod Petrovem
poukazují na to, že odsunutá varianta prodlouží lidem cestování a bude
tam horší napojení městské hromadné dopravy.
Jihomoravští zastupitelé podpořili odsun nádraží v Brně k řece
(ČTK – 15.1.2018) – Zastupitelé Jihomoravského kraje dnes
podpořili stavbu brněnského vlakového nádraží v odsunuté poloze u řeky.
Podle nich ho lze začít stavět dřív než v centru a ještě za peníze
z Evropské unie. Druhou variantou je stavba ve středu města pod Petrovem
poblíž současného nádraží. Rozhodnutí kraje je pouze doporučení vládě,
která nakonec o poloze rozhodne. Doporučení vydá i Brno, které zatím
ještě nerozhodlo.
Pro odsun hlasovalo 53 zastupitelů,
jeden byl proti a tři zastupitelé se zdrželi. Stavba nádraží má trvat
zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem
od 42 do 56 miliard korun. Podle studie proveditelnosti, kterou nechala
zpracovat Správa železniční dopravní cesty, by se mohlo u řeky začít
stavět v roce 2020, zatímco pod Petrovem nejdříve v roce 2026.
Proti
byla zastupitelka kraje i Brna za Zelené Jana Drápalová, zdrželi se
Jiří Hlavenka a Ivo Vašíček (oba SZ) a hejtmanův náměstek Jan Vitula
(TOP 09). Přítomný nebyl primátor Brna Petr Vokřál (ANO), který je také
krajským zastupitelem a k variantám se ještě nevyjádřil.
Podpořit
variantu odsunu doporučili zastupitelstvu radní. Hlavní výhodu vidí
v procesních záležitostech. Odsunuté nádraží se připravuje dlouho, je
v územním plánu, a proto je reálné dřívější zahájení stavby. Tím pádem
by se na to mohly čerpat ještě peníze z Evropské unie, což je u varianty
v centru pod Petrovem méně pravděpodobné. Výhodou odsunutého nádraží by
mělo být i pozdější snazší a levnější zaústění vysokorychlostních
tratí.
Lidé, kteří před jednáním zastupitelstva proti odsunuté
verzi protestovali, poukazovali na to, že takové nádraží prodlouží dobu
cestování lidí a bude se tam hůř napojovat městská hromadná doprava.
Konečné
rozhodnutí vydá vláda, rozhodnutí kraje a Brna, které se ještě
k podpoře některé z variant nevyjádřilo, budou pouze doporučující. Pro
odsun se nedávno vyjádřila i Kancelář architekta města Brna.
Opoziční zastupitel Hlavenka navrhl, aby kraj nechal zpracovat průzkum mezi lidmi, kteří do Brna denně dojíždějí. „Není
dobré nic uspěchat. Průzkum navíc nezabere moc času. Měli bychom se
zeptat těch 30.000 lidí, kteří do Brna denně dojíždějí, ale nikdo se
jich zatím neptal,“ uvedl Hlavenka. Zastupitelé ho ale
nepodpořili. Zelení upozornili na to, že pokud vznikne odsunuté nádraží,
nebude dostatečně obsloužené městskou hromadnou dopravou a doba
cestování se o několik minut prodlouží.
Koaliční zastupitel,
bývalý hejtman Michal Hašek (ČSSD) připomněl, že se o novém nádraží
diskutuje už od 20. let 20. století, takže není čas na další diskuse.
Řekl, že výstavba u řeky je připravenější, u Petrova se riskuje, že
nebude možné čerpat evropské dotace. U Petrova by se musely dělat
tunely, což by stavbu prodražilo, práce pod Petrovem by výrazně
zkomplikovaly dopravu, řekl. Při stavbě odsunutého nádraží může být
současné v obvyklém provozu, v opačném případě by fungovalo šestileté
provizorium a vlaky by využívaly dolní nádraží a další brněnská nádraží.
Opoziční
zastupitel Antonín Tesařík (KDU-ČSL) uvedl, že pokud Brno nezačne
nádraží stavět, mohlo by zmizet z železniční mapy. Stanislav Navrkal za
opoziční KSČM řekl, že na počátku tisíciletí by odsun stál 27 miliard a
nyní je to o 20 miliard dražší, takže jakékoliv posouvání termínu bude
znamenat další prodražení.
Doplněno Stavbaweb:
Podrobné informace o jednotlivých variantách ŽUB Brno jsou k dispozici zde:
Projekt přestavby železničního uzlu
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno je veřejnosti přístupná ke stažení pod tímto odkazem.
Studii si můžete prohlédnout ve formátu PDF zde:
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno
Související články:
Městský architekt doporučuje nádraží u řeky 10.1.2018
Studie připouští možnost stavby nádraží v Brně na dvou místech 1.11.2017
💣🔥👍
Nikde jsem se nedočetla, jestli někdy někdo uvažoval o variantě, že by Brno mohlo mít obě nádraží. Proč by v centru nemohlo zůstat |malé| nádraží jen pro příměstskou dopravu (analogie s Masarykovým nádražím v Praze) a ostatní dopravu odvést do nové polohy? Tohle mohla být třetí varianta pro studii proveditelnosti. Aspoň by bylo jasné, jestli to je hloupost.
Zprávu jsme doplnili o nové informace ČTK:
– Jihomoravští zastupitelé podpořili odsun nádraží v Brně k řece
– Primátor Brna Vokřál podpořil stavbu nádraží v odsunuté poloze
Slavní brněnští urbanisté,kde jste? A politici, neselhali jste? Budou to muset za vás rozhodnout v Praze?
Prostudoval jste si, Pavle, Studii proveditelnosti ŽUB, která srovnává 3 možné varianty (variantu |NIC|, variantu A (|Řeka|), variantu B (|Petrov|)? A prostudoval jste si ty 4 posudky nezávislých expertů z různých koutů republiky a dokonce mimo ni?
Pokud ano, máte nějaké racionální vysvětlení, proč dospívají k témuž závěru, který je opačný, než je ten Váš?
Kancelář městskéh architekta v Brně oslovila 4 nezávislé experty, kteří v rámci městem položených klíčových otázek dospěli k jedntnému závěru : Varianta B |Petrov| je v naprosto drtivé většíně kritérií výhodnější. KMA následně vydal doporučení pro horší variantu A (Řeka|= odsun nádraží). Tak nevím…školy nemám, ale není zde |něco|, nebo |někdo|, co je nad všechny experty ?
Celkově je článek tendenční a vytváří dojem, že nic lepšího není, než stávající poloha nádraží. Zapomíná se na nové technické podmínky zařízení provozovaných na moderních žel. tratích. No a výsledek se dostaví. Na objednávku uděláme cokoliv a ono to nějak dopadne. My se toho stejně nedožijeme. Nové moderní a krásné nádraží mělo být dávno postavené a město se mohlo rozrůst o další zajímavý prostor a vyřešit sevřenost a neprůjezdnost dané oblasti.