(ČTK)
– Novela stavebního zákona, která má za cíl zjednodušit a zrychlit
povolovací řízení, nabyla 1. ledna 2018 dnem účinnosti. Novela umožní mimo
jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na
životní prostředí (EIA).
Na pouhé stavební ohlášení bude rovněž
možné postavit rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební
plochy, když dosud se smí stavět jen do 150 metrů čtverečních zastavěné
plochy. Ohlášení nebude potřeba ani pro skleníky nebo bazény na
zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty.
Předloha
novelizuje čtyři desítky souvisejících zákonů. Zasahuje i do zákona o
urychlení výstavby infrastruktury, kde stanovuje, že v zastavěném území
se povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí.
Novela
vyvolala kritiku ochránců životního prostředí, kterým se nelíbí to, že
omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení. Bývalá ministryně pro
místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) už dříve řekla, že na vstupu
takzvané dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona se nic
nemění. U řízení, kde se koná proces posuzování vlivů na životní
prostředí, je podle ní účast dotčené veřejnosti zaručena.
Ze
stavebního zákona v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů zmizelo
ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení
osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně
o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení
jen pouze podle tohoto zákona.
Někteří poslanci i senátoři naopak
spolky kritizovali za to, že se kvůli nim povolování staveb neúměrně
prodlužuje a komplikuje. Ochranářské spolky namítaly, že jde o největší
omezení občanských práv po roce 1989, které je v rozporu s Ústavou. Dobu
schvalování podle nich navíc nezkrátí.
Ministerstvo pro místní
rozvoj už navíc na podzim předložilo základní teze zcela nového
stavebního zákona. Podle něj je potřeba vyřešit například ochranu
veřejných zájmů, činnost dotčených orgánů nebo elektronizaci veřejné
správy. Problémem je také systémová podjatost stavebních úřadů a možnost
obstrukcí různými organizacemi. Základní teze nového zákona počítají
také se zásadní úpravou mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformou
veřejné správy.
OK.
Stavební zákon č. 50/1976 Sb. byl jednoduchý, přehledný a jednoznačný. Bylo jasné, co, kdo a jak povoluje. Zákonem č. 183/2006 Sb. přestalo být jednoznačné co a jak se povoluje, ale aspoň bylo jasné kdo. Poslední novelou už není jasné ani to! A zrušení kolaudací? Není řešena ani návaznost na katastr ani na banky. Chybí i přechodná ustanovení a ministerstvo s krajskými úřady se jen dohadují, co s tím. Můj názor je: do koše (a zpátky ke staré dobré |padesátce|).
Pokud jde o systémovou podjatost, ta je jednoznačná, ale vyřešil by ji jediný paragraf o vyřizování jiným stavebním úřadem.
Novela nabyla účinnost 1.1.2018. Ne 1.1.2017.