Autoři projektu společně s investorem zvolili environmentální přístup – od začátku počítali s tepelným čerpadlem, solárními panely a rekuperační jednotkou, dobře tu bylo vyřešeno hospodaření s dešťovou a splaškovou vodou, přednost měly místní firmy a místní materiály. Majitelé domu se ale nepřiklonili k pasivnímu řešení stavby, hlavní důraz byl na kvalitě bydlení. Společně s architekty pracovali také na spojení domu se zahradou. Různorodost rostlin, stromů a použitých materiálů vytváří prostor pro různá posezení. Každý kout zahrady má své téma, příběh. Její návrh byl pojat v duchu myšlenky permakultury, přednost měly domácí druhy rostlin, místní materiály i stavební postupy, použití původních odrůd ovocných dřevin.
Pozemek se volně svažuje od lesa směrem k jihu, vede k němu cesta s ovocnými stromy a keři, doplněná do aleje. Jednopodlažní hmotu stavby se sedlovou střechou ve směru sever-jih autoři navrhli jako předěl zahrady, v zadní části ji protknul obývací pokoj s plochou zelenou střechou. Hlavní loď je ve směru východ-západ a vytváří s budovou carportu předěl mezi pobytovou zahradou a přístupovou cestou. Dělení hmot odpovídá dispoziční členění na denní a noční zónu. Celý obytný prostor je propojen s krytou venkovní terasou. Další krytá terasa s vazbou na obytnou zahradu se nachází v pomyslném středu dispozice a slouží jako vchod do obou částí domu. Je tu totiž také samostatný byt, který může sloužit návštěvám nebo prarodičům. Horní patro bylo vyhrazeno pro dětskou část se třemi pokoji s možností využití „hambalku“ pro spaní. Posuvnými stěnami se celý prostor dělí nebo otevírá. Dále je tu také ložnice rodičů s vlastní koupelnou. Otevřený interiér střechy ložnice doplňuje malá knihovna v prostoru na hambalku, jež dává principu obývání pod sedlovou střechou přidanou hodnotu. Pod střechou je ale také klasická půda ve střední části nad koupelnou a šatnou.
Investor si přál dřevostavbu s difuzně propustnou konstrukcí, tomu odpovídá použití materiálů včetně dřevěné fasády. Hlavní hmota domu využívá tradiční techniky opláštění kamenem, a to u fasády i u střechy. Vrstvení materiálů obvodových stěn je umocněno poslední vrstvou ocelových táhel a tyčí, které slouží jako podpůrný systém pro popínavé rostliny. Jsou tak posíleny tepelně technické parametry obvodových konstrukcí a zlepšilo se také mikroklima domu.
Nosný systém tvoří dřevěné fošnové konstrukce s nosnými obvodovými stěnami a středními nosnými příčkami, s místním doplněním ocelovými nosníky. Hlavním konstrukčním prvkem stěnových dílců je skelet z dřevěných hranolů 140/40 mm. Opláštěny jsou dřevitými deskami, jádro bylo vyplněno konopnou tepelnou izolací. Vnitřní povrch stěn tvoří obklad ze sádrovláknitých desek. V mezeře distančního roštu jsou vedeny vnitřní instalace.
Sedlová střecha o sklonu 45° je z břidlicových šablon. Konstrukce krovu je tesařská s pozednicemi. Vodorovné síly zachycují plné vazby hambalku doplněné ocelovými táhly. Plochá střecha má jednoduché vegetační souvrství. Odvodnění střech je řešeno podokapním titanzinkovým žlabem na okapních stranách.
Přízemní část domu s plochou střechou má fasádu z modřínových prken, vyšší hmota domu kamenný obklad z břidlice, kotvený na dřevěné desky. Skladba obvodové stěny byla navržena jako difuzně otevřená.
Pro vytápění domu slouží kombinace podlahového topení s rekuperací v hlavních prostorách a nástěnné radiátory s rekuperací v ložnicové části domu. Jako zdroj energie bylo použito tepelné čerpadlo se zemním kolektorem a ploché solární kolektory na ploché zatravněné střeše. Při vypnutí systému může jako zdroj tepla sloužit nezávislý teplovzdušný krb na dřevo.
Dešťová voda se zachycuje v podzemních nádržích a používá se na splachování WC (samostatný rozvod), zalévání zahrady a doplňování vody do jezírka. Splašková voda je ve své cestě nejdříve biologicky filtrována, a následně ze zemní nádrže používána do automatické závlahy trávníku obytné zahrady.
Hovoříme s architektem Davidem Tichým
Proč jste se rozhodli jste se pro dřevostavbu s difuzně otevřenou konstrukcí?
Nejdříve jsme analyzovali možnosti stavební struktury stěn a pak jsme se rozhodli, že při realizaci využijeme především přírodní prvky a také prvky místní. Jednotlivé vrstvy jsou nejen ze dřeva, ale jsou tu interiérové fermacellové desky, konopná tepelná izolace canabest o tloušťce 33 cm nebo desky, které fungují jako parobrzda. Nechtěli jsme pokud možno používat fólie, poslední vrstvou stěn je kamenný, popřípadě dřevěný obklad s odvětrávanou mezerou. Dům dýchá a vše funguje ke spokojenosti klienta.
Při realizaci jsme použili certifikovanou skladbu obvodové stěny. Neměli jsme ale příliš velký výběr, pokud jsme chtěli dodržet koncept nízkoenergetické stavby s poměrně silnou izolací. Investor si hlídal ceny i vlastnosti různých systémů, co se vyplatí, co ne. Především chtěl ale prověřit, co představuje individuální bydlení pro konkrétní místo, navíc v energeticky vyváženém systému. O tom jsme dlouho diskutovali a nakonec jsme došli k závěru, že důležitá je především kvalita bydlení. Nechtěli jsme za každou cenu dům založený jen na maximálních energetických úsporách. Na prvním místě bylo to, že se tam chtěli cítit dobře.
Na fasádu i na střechy jste použili kámen, také hliníková okna patří k méně obvyklému řešení…
Chtěli jsme využít materiály v určitém kontrastu vůči sobě. V přízemní části přiznat konstrukci dřevostavby, u hlavní lodi využít tradiční opláštění kamenem. Ukázalo se ale, že nikdo neumí přizdít kamennou stěnu, za kterou bude provětrávaná vrstva. Nakonec jsme vytvořili provětrávanou mezeru na rošt a kámen je kotvený ke speciálním roznášecím deskám. Takže vrstev je tu opravdu dost.
I když jsme původně chtěli okna dřevěná, pro hliníkové profily se klient rozhodl po dlouhém výběru mezi subdodavateli. Jedním z kritérií byla totiž realizace větší posuvné prosklené stěny, a pro tento záměr nejvíce vyhovovala právě okna Finstral.
Teplo tu zajišťuje tepelné čerpadlo a rekuperace, přesto je tu také krb. Využívají ho majitelé domu?
Krb je nezávislý na ostatním systému a klienti si ho chválí – říkají, že tam stačí hodit dvě polínka a mají teplo v celém domě. Systém je připravený poměrně komfortně, ale po většinu roku jim to stačí takhle jednoduché. Krb je srdcem domu. Základní systém vytápění je ale založen na kombinaci podlahového topení v přízemí a nástěnných radiátorů v patře. Do systému jsou také zapojeny solární panely. Rekuperační jednotka pomáhá udržet celkový nízkoenergetický standard domu.
Původně jsme experimentovali se systémem sběrných kolektorových oken, takových okenních kapes, která by v zimě využívala teplo slunce podobně jako u solárních panelů, a v létě by naopak teplo odváděla mimo dům. Návrh byl ale finančně náročný a navíc to ani nikdo neuměl energeticky spočítat, takže jsme tuto myšlenku nakonec opustili.
Vraťme se ještě k návrhu – jeho základní koncept jste založili na principu zahrady, která je skutečně propojená s domem. Jaké prvky jste pro to využili?
Někdejsou to velké prosklené plochy s návazností zahrady k hlavním obytným prostorům domu, někde plné fasády s lankovým systémem pro popínavé rostliny. Takže i tady najdeme další vrstvení. Koncept zahrady jsme navrhli podle několika zón, které mají k domu různý vztah: obytná zahrada, kontemplativní část, užitková zahrada, divoká louka, ovocný sad, někde zahrada domem prochází, jinde ho zase obepne a zabalí. Nechtěli jsme mít zahradu jen formální, například její zadní část je napojená na les. Hledali jsme pro ni sjednocující charakter: ohniště, tajný dětský kout, sezení, bylinková a zeleninová zahrada. Pojítkem se nakonec stala louka. V létě je v ní jen vyšlapaná cestička k brance do lesa. Je to radost. Louka vlastně vznikla dokonce až rok po nastěhování, nedávno k jezírku do zadní části zahrady přibyla dřevěná sauna.
S klientem jsme na konceptu a projektu pracovali od začátku. O všechno se zajímal, účastnil se i výběrů subdodávek, mnohé inicioval – když se mu nezamlouval některý materiál, hledal jiný. Měli jsme sice generálního dodavatele, ale s výhradou, že o subdodávkách budeme spolurozhodovat. Celou stavbu prožíval, chtěl vytvořit osobité, ekologické bydlení, které bude mít rád, a hodně věcí tomu podřídil. Například již zmíněné hospodaření s vodou – třeba jezírko je klasické přírodní, napájené pouze částí dešťové vody. Nemá žádné vypouštění ani filtraci. Částečně je zarostlé, ale má i oddělenou koupací zónu. Ostatní dešťová voda se sbírá do podzemních nádrží, a zpětně se používá pro splachování záchodů a pro zálivku zahrady. Splašková voda se po biologickém vyčištění využívá pro automatickou závlahu trávníku.
Hana Vinšová
Rodinný dům ve Vonoklasech
Autor: Unit architekti, Jiran Kohout architekti – David Tichý, Zdeněk Jiran, Michal Kohout, spolupráce na interiéru David Halík
Užitná plocha: 268 m²
Zastavěná plocha: 288 m²
Plocha pozemku: 2390 m²
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,