Původní projekt byl realizován svépomocí s minimálními prostředky. Konstrukční systém byl zhotoven ze šalovacích prken a fasáda fungovala zároveň jako zavětrování. Výplně otvorů zajišťovaly polykarbonátové fólie. Osvědčenou hmotu bylo zbytečné měnit, jednalo se tedy především o změnu konstrukčního systému, povrchů, technologie a zateplení. Nejčastější konstrukční princip u současných dřevostaveb nosnou konstrukci zakrývá a elementární prvek objektu tím pádem není viditelný. Zde je konstrukce z KVH hranolů přiznaná. Celá skladba stěny je umístěna za konstrukci směrem k exteriéru. Kvůli plasticitě vnitřního povrchu je záklop realizovaný z hoblovaných prken. Fasáda je naopak z neošetřených a nehoblovaných modřínových fošen, která svým hrubým povrchem a rychlým zšednutím nechá objekt přirozeně splynout se zelení, kterou je obklopen. Hlavním záměrem bylo posouzení složitosti procesu výstavby a poměr nákladů vůči zvýšení standartu.
Přestože je konstrukce z KVH hranolů přiznaná, stavba byla na místě složena z jednotlivých panelů zhotovených v Praze. Výplně otvorů jsou z dvojskla. Energii pro LED osvětlení zajišťuje solární panel. Objekt je zateplený a vytápěný kamny. Všechna okna jsou fixní (kvůli snížení nákladů), větrání zajišťuje poklop v podlaze objektu a skrytý průduch pod střechou.
Autorská zpráva
Foto: Jan Hromádko
Autoři: Jan Tyrpekl, Jaroslav Kejř, Adam Ulrich, Jan Hyk
Náklady: 450 000 Kč
Děkujeme za skvělý článek!
Zajímavé čtení, které dobře ukazuje, jak široké a různorodé dnes architektura je, od technických řešení až po vztah k prostředí…
Díky za sdílení 😊 Nové číslo časopisu STAVBA 1/2026 opět ukazuje pestrou paletu české architektury od veřejných budov až po…
Obraťme zvýšenou pozornost místům, kde s dá stavět, Bubny Zátory, přednádražní prosto u branického nádraží...
Doplňuji do textu dva odstavce z tiskové zprávy.