(ČTK) – Vedení Brna chce, aby do konce roku 2018 bylo zcela zrekonstruováno Janáčkovo divadlo. Nyní se za 44 milionů korun opravuje jeho fasáda a část technologií. Nutné bude ještě upravit hlediště, jeviště, další interiéry, včetně technického vybavení. Náklady na poslední část oprav se odhadují na 200 až 500 milionů korun, řekl novinářům náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).
Brněnští radní už schválili zadání veřejné zakázky na projektovou dokumentaci k poslední části oprav. Ta zpřesní náklady na zbylou část rekonstrukce, které jsou zatím orientační. Stavbaři by měli divadlo obsadit v letech 2017 až 2018. V roce 2017 bude patrně divadlo na čas uzavřeno, divadelní sezona v roce následujícím začne podle radních s mírným zpožděním.
Obnova interiérů včetně technického zázemí bude nákladná, protože se do divadla léta pořádně neinvestovalo a odstraňovaly se jen hlavní závady, řekl Mrázek. Jeviště ani hlediště podle něj v žádném případě neodpovídá moderním požadavkům.
Plánované opravy počítají s obnovou všech rozvodů inženýrských sítí včetně vzduchotechniky. Zcela novou technikou bude vybaveno jeviště a nové bude i zázemí pro umělce.
Janáčkovo divadlo v Brně je součást Národního divadla Brno. Budova vznikla v 60. letech 20. století.
Doplněno Stavbaweb:
Janáčkovo divadlo – Rooseveltova 1, Brno, bylo vystavěno v letech
1961-65, historie jeho vzniku však sahá již do samých počátků existence
Národního divadla v Brně – a je historií mnohaletého úsilí o zbudování
samostatné reprezentativní budovy českého divadla, hledání prostoru,
prostředků a architektonického řešení. Monumentální budova, zčásti
obklopená městským parkem, nesoucí znaky tradicionalismu, určená
především pro velká operní a baletní představení klasického i moderního
repertoáru, byla slavnostně otevřena 2. října 1965. Hlediště je
uspořádané jako stupňovitý amfiteátr. Kapacita divadelního sálu je 1055
míst.
Zdroj: Národní divadlo Brno
Návrhy stavby
Mezi lety 1910 a 1958 se odehrálo sedm architektonických
soutěží s návrhy na budovu divadla, mezi navrhovateli byly osobnosti jako
Bohuslav Fuchs, Josef Gočár, Vlastislav Hofman, Josef Chochola, Pavel Janák,
Jan Kotěra, Emil Králík, Otakar Novotný, Oldřich Starý a Jan Víšek.
V první soutěži vyhrál Josef Mařík, druhý byl Alois Dryák a
třetí Theodor Macharáček. Rozpory mezi diskutujícími stranami vyvrcholily další
soutěží v roce 1913, která byla vyhlášena pouze pro soutěžící z roku 1910. Byla
obeslána pouze dvaceti návrhy, první cena nebyla udělena. Kvůli první světové
válce se nezačalo stavět, další kolo se odehrálo až v roce 1936, první cena
udělena opět nebyla. Během této soutěže zveřejnil svůj mimosoutěžní návrh i
Bohuslav Fuchs, jednalo se o futuristicky zhlížející dílo. V roce 1940 Družstvo
vyzvalo pět vybraných projektů, v užší soutěži zvítězil Jan Víšek. Později, v
roce 1958, zvítězil opravdu návrh Jana Víška.
Zdroj: Wikipedie
Proč jste se rozhodli právě pro tento typ skel? Jak byste zhodnotili ty výsledky po letech používání? Dávali jste je…
My jsme dávali IZOS Triple. Spokojenost i po letech.
Kdyby se ozval někdo, kdo má taková skla na oknech, byl bych rád. Přijde mi to jako docela zajímavá myšlenka…
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…