V Havlíčkově Brodě začala demolice paneláku, který vadil v centru

Havlíčkův Brod 22. listopadu (ČTK) – V Havlíčkově Brodě v úterý začala demolice čtyřpodlažního panelového domu, který léta překážel v průchodu historickou Havlíčkovou uličkou. Podle radního Libora Honzárka (TOP 09) padá k zemi první panelový dům na Vysočině. Jedná se zřejmě také o první panelový dům v Česku, který se odstraňuje čistě jen z urbanistických důvodů.

Budovu s 18 byty na Smetanově náměstí stavební firma do poloviny prosince rozebere a odstraní suť. Radnice jí za to zaplatí 2,8 milionu korun. "Jsem opravdu rád, že to jde dolů. A myslím, že to tak cítí většina z nás," řekl dnes ČTK Honzárek. Dodal, že se ale najdou i lidé, kteří zvažují to, jestli náklady na demolici a na pořízení nových bytů pro nájemníky není příliš vysoká cena za zkrášlení města.

Bourání se rychle rozjelo. Mohutné kovové nůžky na dlouhém ramenu bagru začaly drtit panely od střechy. Podle odhadu hlavního stavbyvedoucího Karla Dupala z firmy ŽSD Modřice by dům mohl zmizet do konce příštího týdne. "Pro nás jako demoliční firmu to není žádná obrovská demolice. Specifika je spíš v umístění toho domu než v jeho velikosti," řekl.

Panelový dům z roku 1982 se nachází blízko památného Havlíčkova domu. Zabírá místo mezi dvěma náměstími, historickým Havlíčkovým a Smetanovým, jemuž dominuje socialistická panelová zástavba.

Stavbaři musejí při bourání dávat pozor na sousední domy a na podloží v okolí. Na pozemcích, kde dřív stávaly staré domy, se mohou objevit zapomenuté sklepy. Demoliční bagr přitom váží 55 tun. Suť se odváží do bývalých kasáren, kde se bude materiál třídit. Podle Dupala se dá kolem 90 procent recyklovat. Kusy panelů se rozdrtí a pak se tento materiál znovu použije na stavbách. "O betonový recyklát je zájem. Jeho využití v dopravních stavbách je poměrně široké," vysvětlil.

Smetanovo náměstí s panelovou zástavbu vzniklo v 70. letech minulého století v místě někdejšího koňského trhu, kde byly staré domy plošně zbourány. O odstranění problematického paneláku u Havlíčkova domu se na radnici debatovalo několik let. Rozhodnutí padlo na červnovém zastupitelstvu. Poslední nájemníci se odstěhovali během léta, vybrat si mohli jiný městský byt.

Po odstranění domu udělají dělníci na uvolněném místě chodník navazující na Havlíčkovu uličku, zbývající část bude zatím zatravněna. O jiném využití uvolněného pozemku ještě radnice nerozhodla.

Doplněno Stavbaweb:
Reportáž ČT 24 o demolici naleznete zde.
Fotogalerii naleznete na stránkách IHNED.cz zde.

Paneláky stojí v ČR přes půl století, rostly hlavně od 70. let
Praha 22. listopadu (ČTK) – Základní informace o panelových domech v České republice :
– První pokusy s panelovými domy se datují už do 40. let, za skutečného předchůdce všech dalších paneláků je ale považován dům, který vyrostl v roce 1953 v Praze – Ďáblicích. Nájemníci v něm ale začali bydlet až o dva roky později, i kvůli prvotním obavám statiků o bezpečnost budovy.
– Zpočátku byly panelové domy stavěny v "lidském měřítku", důkazem může být kromě ďáblického domu například jedno z prvních panelových sídlišť Na Zelené lišce na pražské Pankráci (1954 až 1955) nebo obytné bloky pocházející ze stejné doby, které stojí ve Zlíně či Ostrově na Karlovarsku.
– Panelová výstavba přinesla v socialistickém Československu poměrně rychlé řešení bytové krize, ovšem za cenu často nízké kvality domů, ale i rezignace na jakékoli urbanistické řešení, a to zejména v posledních dekádách. Paneláky například zaplavily i historická centra některých měst, k odstrašujícím příkladům patří středočeský Benešov.
– Do roku 1990 se v ČR postavilo přibližně 62.500 panelových domů. Více než polovina z nich vznikla v 70. letech, jen mezi lety 1971 a 1980 se postavilo na 33.000 paneláků. V panelových domech je téměř 1,2 milionu bytů, což je více než čtvrtina všech bytů (včetně těch v rodinných domech) v ČR.
– Za největší české sídliště je považováno pražské Jižní Město, které vyrostlo právě v době rozmachu paneláků v 70. a 80. letech. Dnes na něm žije přibližně 83.000 lidí, tedy více, než mají některá krajská města (Zlín, Jihlava nebo Karlovy Vary). Podle odhadů žije v panelových domech přibližně třetina obyvatel ČR.
– V posledních 20 letech se panelové domy dočkaly masivních investic do oprav, které mimo jiné prodloužily jejich životnost. Ta původní se liší podle typu konstrukce, neměla ale přesáhnout 40 let, rekonstrukce ji ale nejméně zdvojnásobují. Na druhou stranu ale vesměs chybí ucelenější dohled na vnější vzhled opravených paneláků, a tak se některé domy z uniformní šedivosti převlékají do divokých barevných kombinací.
– Vzhledem k rozšíření panelových domů, které díky nižší ceně i dostupnému občanskému vybavení často fungují například jako startovací bydlení pro mladé rodiny, se jich dosud v ČR zbouralo jen minimum. Hovoří se o jednom domě v Sokolově, který vzal zasvé kvůli rozšíření chemičky, a pak o známém "vybydleném" paneláku v Chanově, který mostecká radnice nechala zbourat v roce 2002.
– Mnoho panelových domů naproti tomu po roce 1989 zbourali na území někdejší Německé demokratické republiky. Po odchodu značné části někdejších východních Němců na Západ tam totiž zely stovky tisíc bytů prázdnotou. Odhaduje se, že dosud zmizely v Německu panelové domy s více než 300.000 byty.