Budova z osmdesátých let 20. století z doby „normalizace“
sloužila jako telefonní ústředna. Její původní architektura nesla brutalistní
rysy s jistou sochařskou kvalitou. Stavba v těsné blízkosti městského
centra však působila periferním dojmem. Vyznačovala se uzavřeným parterem,
nekontextuálností, ztrátou městského měřítka a nedefinovanými veřejnými
prostory.
Cílem přestavby bylo více začlenit budovu do městské
struktury, otevřít její parter a proměnit ji v městský administrativní palác.
Univerzální železobetonový prefabrikovaný skelet byl využit pro přestavbu na
současný kancelářský prostor. Vnější plášť budovy byl proražen velkými okny,
která mění měřítko masivního objemu. Parter pomáhá definovat veřejný městský
prostor ulice a poloveřejné reprezentativní vstupní plochy.
Autorská zpráva
Místo: Hrnčířská 642, Beroun
Investor: Hrnčířská Beroun, s. r. o.
Architekt: Jiří Opočenský, Štěpán Valouch / ov – a
Spolupráce: David Balajka, Vojtěch
Kratochvíl, Anna Schneiderová
Dodavatel: Jež, spol. s r. o.
Projekt: 2015
Realizace: 2015
Zastavěná
plocha: 1040 m2
Užitná
plocha: 1041 m²
Obestavěný
prostor: 23 200 m2
Foto: Tomáš
Souček
Publikováno v časopise Stavba č. 4/2016, str.26-29



































nádraží a okolí znám. Z výkresů bez jakéhokoliv kontextu, chybí sever, kde je řeka, nebo nějaká navazující ulice, nic, nic,nic.…
Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?