„Zvůle úřadů mám právě dost,“ prohlásil Jiří Šalda, soukromý investor, který se důvodně domnívá, že jsou hrubě porušována jeho vlastnická práva. „Bez ohledu na zatím zmařenou investici se důrazně ohrazuji vůči zmatečnému přístupu příslušných orgánů k soukromému majetku. I v těchto případech by měla zcela jasně platit zásada, že přijatá rozhodnutí týkající se nejen soukromých vlastníků by neměla být revokována na základě účelového mediálního nátlaku vytvořeného zaujatými jednotlivci,“ dodal Šalda.
Reaguje tak na protichůdná vyjádření státních orgánů, konkrétně pak Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy a Národně památkového ústavu. Tyto instituce se v březnu letošního roku souhlasně vyjádřily jak k demolici stávajícího domu, tak k výstavbě domu nového. O tři měsíce později po mediální kampani se však tytéž orgány vyjádřily zcela opačně, a to pro prohlášení domu kulturní památkou.
Ministerstvo kultury ve věci prozatím nerozhodlo.
Problematika vily v ulici Na Petřinách včetně relevantních dokumentů je podrobně zdokumentována na www.mojevilapetriny.cz.
tisková zpráva
Související články:
Vila na Petřinách 29.6.2013
Ten případ neznám. Ale těžko si nevšimnout, že státní správa v této zemi snad nikdy nefungovala tak špatně, jako v současnosti. Úředník je bůh, neexistuje kontrola jeho práce, za porušení zákonem daných postupů mu naprosto nic nehrozí. . Nezákonné jednání jednotlivců je pohodlnější dotačně legalizovat…než si přidávat práci s nepříjemným řešením konfliktu, odvolání, sankcemi… Že to |odskáče| veřejný zájem…ten je sice hájen zákonem, ale zákon si nikdy nenajímá advokáty. Veřejný zájem je pro ně |zvuk|. Navíc nezobchodovatelný zvuk. Pocit moci (tak opojný, zvlášť u zamindrákovyných jedinců, kteří by se jinde nedokázali uživit), vědomí nekontroly a beztrestnosti vedou úředníky státní správy k jednání, které nemá žádnou oporu v zákonech, vyhláškách, předpisech…a státní úředník si podmínky prostě vymýšlí…
P.S.: Současně se omlouvám všem (pořád si myslím, že většině) úředníků, kteří tuto nelehkou práci dělají s nejvyšší profesionalitou, se zdravým rozumem, noblesou a špetkou lidskosti. Setkala a setkávám se se zástupci obou kategorií. Ti první jsou skandálně přepláceni, a ti druzí zoufale nedoceněni.
Tato země ještě funguje jen díky tomu, že většina občanů dodržuje normy slušného a ohleduplného chování. Ne díky spolehlivému výkonu státní správy…