V praxi je možné se setkat s řešením letního přehřívání vnitřních prostor za pomocí zasklení s pevnou, trvale nízkou hodnotou g (činitel propustnosti slunečního záření), např. 0,35. V takém případě je dobře řešena otázka letního přehřívání, ale v zimním období je třeba zajistit oslunění, vpustit sluneční paprsky ve větší míře do interiéru, díky solárním ziskům snížit energetickou náročnost objektů a také zajistit blahodárné působení slunce na desinfekci vnitřního prostředí.
V neposlední řadě je třeba zajistit i dostatečné osvětlení, což je u takového zasklení také omezeno. Naopak pokud navrhneme zasklení s hodnotou g běžnou až vyšší, tedy 0,6–0,8, je nutno navrhnout i variabilní stínění pro letní období. Možností je venkovní stínění, které má ale jistá omezení, integrované meziskelní žaluzie nebo vnitřní stínění (např. žaluzie), které však obvykle nejsou tak účinné.
Na obr. 1 je patrný rozdíl (úspora) energie předávané prostupem tepla přes zasklení při hodnotách Uw = 1,2 (dvojsklo) a 0,8 (trojsklo) při zachování hodnoty g. Na ose x je hodnota g a na ose y hodnota měrné spotřeby na vytápění a chlazení. Při vztažení úspory pouze na okenní výplně v referenčním objektu je to hodnota 46 kWh/m2/a (vztaženo na 1 m2 okenní výplně). Při použití integrovaných meziskelních žaluzií ScreenLine nebo venkovního stínění, které ovlivní hodnotu g (v zimě g = 0,70 a v létě g = 0,12) a při zachování všech ostatních parametrů je úspora především za chlazení až 102 kWh/m2/a (vztaženo na 1 m2 okenní výplně).
Pokud bychom uvažovali 1 m2 jižní prosklené plochy, je rozdíl úspory při snížení Uw a úspory při použití integrovaného meziskelního stínění několikanásobně výhodnější ve prospěch účinného stínění (viz dostupné studie firmy ScreenLine). To znamená, že u klimatizovaných objektů má mnohem větší smysl věnovat se úspoře energie na chlazení, tj. použít účinnější stínění.
Na obr. 2 je uvedena měrná spotřeba tepla a chladu vztažená na 1 m2 podlahové plochy se započtením ztrát a zisků pro celý objekt. Úspora již není tak výrazná jako při srovnání provedeném pouze pro samotná okna.
| obr. 1 | obr. 2 |
Ovšem v případě celoskleněných fasád je třeba zlepšovat i hodnotu Ug zasklení, protože jinak není splněna normová energetická náročnost objektu na vytápění. Celoprosklená fasáda dle požadavků ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a také vyhlášky 148/2007 Energetická náročnost budov je obvykle při použití pouhého dvojskla nevyhovující.
Pokud místnosti nejsou klimatizovány, např. v rodinném domě, efekt dodatečného stínění (úpravy g) se projeví ve vyšší tepelné pohodě bez přehřívání vnitřních prostor (hlavně v podkroví). Integrované meziskelní stínění ScreenLine zadrží až 93 % slunečního záření. Oproti tomu vnitřní žaluzie pohltí pouze 10–20 % slunečního záření z toho důvodu, že jsou v přímém kontaktu s interiérem a předávají teplo dál do místnosti. Na obr. 5 je vzorový dům, kde byly zkoumány vlivy zastínění. Při posouzení jižní referenční místnosti č. 108, která má velkou prosklenou plochu do zahrady, vychází snížení maximální teploty vnitřního vzduchu o 7 °C nižší ve prospěch integrovaných meziskelních žaluzií ScreenLine (tj. z 31 na 24 °C pro variantu s Ug = 1,2; obr. 3 a 4).
| obr. 3 |
obr. 4 |
Půdorys vzorového rodinného domu
Lepší izolační vlastnosti trojskla paradoxně brání nočnímu vychlazování interiéru v létě. Prostor s dvojsklem se vychlazuje lépe a dosahuje se i nižších maximálních teplot vzduchu v interiéru.
Lepší izolační vlastnosti trojskla paradoxně brání nočnímu vychlazování interiéru v létě. Prostor s dvojsklem se vychlazuje lépe a dosahuje se i nižších maximálních teplot vzduchu v interiéru.
Závěrem je třeba zopakovat zjištění, že u klimatizovaných objektů má mnohem větší smysl věnovat se úspoře energie na chlazení použitím účinného stínění než se snažit ušetřit energii na vytápění vylepšováním hodnoty Uw nebo Ug. V případě objektů bez chlazení má proměnné stínění pozitivní vliv na vnitřní teplotu v objektu a nedochází k nadměrnému přehřívání.
Miloš Kalousek,
FAST VUT v Brně
| Energetická bilance | Solární faktor |
Díky za sdílení 😊 Nové číslo časopisu STAVBA 1/2026 opět ukazuje pestrou paletu české architektury od veřejných budov až po…
Obraťme zvýšenou pozornost místům, kde s dá stavět, Bubny Zátory, přednádražní prosto u branického nádraží...
Doplňuji do textu dva odstavce z tiskové zprávy.
To není moc jasné. Jaký most bude zcela uzavřen, když se staví zcela nový? Jistě ne na místě stávajícího, který…
Už mám těch všech nesmyslných nápadů až po krk! Je to úplně stejné jako za komunistů, banda hloupých a líných…