Vstup do krypty

Výtvarný objekt vstupu do krypty – Národního památníku hrdinů Heydrichiády 

Záměr
Na začátku byl záměr klienta vytvořit v rámci krypty výtvarný objekt – památník k poctě obětem Heydrichiády. Vědomi si nebezpečí přemíry památníků jako do prostoru nově přidávaných dalších objektů a zároveň s ohledem na skutečnost, že nejpůsobivějším památníkem – připomínkou, je prostor krypty sám o sobě, zvolili jsme cestu úpravy samotného základního prostoru. Pro svoji nedořešenost se nabízela oblast vstupu do krypty.

Idea
Uctěním a připomenutím památky padlých návštěvníky místa se stal nikoliv pouze vizuální kontakt s výtvarným dílem, ale především sám akt vcházení do prostoru krypty, jako iniciační děj. Nutnost překonání „bariéry“ akcentuje význam hranice v symbolické i reálné fyzické rovině.

Průchod – hranice – tma/světlo
Základní ideou návrhu je důraz položený na motiv průchodu – zážitek z průchodu. Vchod od krypty je hluboký, prochází 3 m silnou zdí, a cesta je sama o sobě prožitkem – přípravou na prožitek ze samotného prostoru krypty.

Průchod je symbolem hranice – překročení hranice vstupu do krypty, které bylo pro oběti definitivní – bez návratu. Byla to symbolická hranice rozhodnutí. Stejně tak rozhodnutí všech, kteří se svojí pomocí na atentátu podíleli, bylo nevratné. Bylo vědomým rozhodnutím – překročením hranice z bezpečí do smrtelného rizika.

Muži v kryptě byli v téměř úplné tmě. Rozdílem mezi světem zde a světem tam bylo – světlo. Světlo skutečné pronikající škvírou. Světlo tušené za zdí. Světlo obrazů – vzpomínek za zavřenýma očima.

Návrh
Dveře do krypty tvoří ocelový hranol složený ze dvou jehlanů, jež jsou od sebe odděleny pohyblivou diagonálou – vzpříčeným křídlem, dělícím prostor na část „tmy a světla“, „smrti a života. Křídlo, jehož proudnicový tvar je převzat z letadla Spitfire, stačí při vcházení jemně odtlačit. Vstup je snadný, pohyb ladně klouže jako vzduch po proudnicovém tvaru křídla. Křídlo i stěny průchodu mají černý ocelový povrch, podobný, jaký měly zbraně parašutistů. Při vstupu je třeba pamatovat si cestu zpět za svobodou. Křídlo se po vstupu do kobky samo zavře a zanechá za sebou zdánlivě neprostupnou plochou desku. Při pokusu vyjít ven je člověk lákán světlem, které vyzařuje ze zdánlivého směru úniku. To světlo je však pastí. Směr nabízený paprskem je třeba odmítnout, křídlo od stěny odklonit a v protisměru proudnicové křivky křídla prostor opustit. Jehlan světla je symbolem místa, ze kterého není úniku. Klíč je v „odmítnutí“ nabízeného světla.

Konstrukční řešení
Obložení stěn, stropu a podlahy průchodu do krypty bylo navrženo z černé oceli tl. 5 mm, montované na distančníky v minimální vzdálenosti od stávajících stěn průchodu. Všechny ocelové povrchy byly před montáží upraveny chladným zbraňovým brynýrováním, zajišťujícím stabilitu povrchu a tmavé přirozené ocelové zabarvení. Křídlo profilu dle plánů letadla Spitfire je tvořeno korpusem ze 1,5mm ocelového plechu, vypnutého na profilovaná odlehčená žebra ve tvaru koncové části profilu křídla letadla. Plech je na žebra vypnut a skrytě připevněn nýtovými svary. Otočný trn křídla-dveří tvoří tenkostěnný válec usazený v náběhové hraně křídla. Válec je osedlaný v poloze pod podlahou na skrytý hydraulický samozavírač. Brynýrovaný povrch po čase zůstává černý s lehkou patinou rzi stabilizované voskem. Vertikální světelný paprsek – škvíra, vychází z linie světelného zdroje skrytého v ocelové stěně.

—
Ne – uzavřenost
                                    přesto
neprostupnost
Vzdálenost
světla
světa
svobody
života
Sevřenost úniku
– nekonečná úzkost

a přesto naděje
                                    otočit list
a
– odejít