Ambicí knihy bylo se po dvaceti letech ve výpravné monografii vrátit k životu a dílu Jana Kotěry a ověřit, jestli „zakladatelské“ a „otcovské“ přívlastky, kterými byl postupně otitulován, jsou funkční, nebo je třeba jeho odkaz přehodnotit. Editoři přitom navazovali na výstavní a publikační projekt, který vznikl v roce 2001 pod vedením historika architektury Vladimíra Šlapety. „Tento významný publikační a výstavní projekt představil Jana Kotěru jako legendu a ústřední, zákládající figuru české moderní architektury a ukázal čtenáři již předešlými generacemi kunsthistoriků a kunsthistoriček precizovaný narativ jeho kariéry, včetně významné pedagogické činnosti, ze které se, jako z pomyslného kořene a kmene, odvíjely další kariéry jeho žáků a jejich žáků a spolupracovníků,” píše v úvodu spolueditorka Helena Čapková.
Ambicí editorů ale bylo některé tradované mýty
přehodnotit a nasvítit některé aspekty Kotěrovy tvorby v novém světle a
výzkumu. Nová kniha se tak systematicky ve dvou kapitolách věnuje jeho
pedagogickému působení na uměleckoprůmyslové škole, která v Kotěrově době měla
status střední školy, a na Akademii výtvarných umění, kde Kotěra otevřel
graduální stadium architektury. Významným tématem se ukázalo Kotěrovo spojení s
politikou a práce pro stát – nejprve rakousko-uherský, později Československý.
Jak se ukázalo, daleko úspěšnější byl v naplňování rakousko-uherské
reprezentace než ve vytváření nového stylu Československa, přestože i tyto
ambice měl a pracoval hned na dvou významných popřevratových zakázkách: bytu
prezidenta Masaryk a na Pražském hradě a na projektu megalomanské vládní
čtvrti. Oba projekty ale zůstaly jen na papíře. Dvě kapitoly nové knihy se
věnují Kotěrovi jako urbanistovi a jejich autorky v nich ukazují, že
Kotěra byl na poli urbanismu spíše zdrženlivý a konzervativní. Že Kotěra nebyl
zdaleka žádný revolucionář, ale hojně a tvořivě využíval dědictví historické
architektury, představuje čtenářům historik umění Jan Galeta.
„Problém s mýty, které utvářejí nějakou kolektivní identitu, což je i Kotěrův případ – vztahovaly se k němu generace architektů a architektek po celé dvacáté století – je, že nejsou nepravdivé, ale jsou pokřiveny jejich proporce. V Kotěrově mýtu se tak stalo přeceňované jeho češství a radikální modernita, zatímco Kotěra byl dobrým tvůrcem i pro německou nebo židovskou klientelu a jeho přístup k architektonickému jazyku byl spíš evoluční,“ připomíná spolueditor Ladislav Zikmund-Lender. Editoři současně vybrali dvanáct Kotěrových vlastních textů, aby lépe doložili jeho myšlenkový svět a okruh zájmů, a sedmnáct textů o Janu Kotěrovi z let 1922 až 1972, které skvěle ukazují, jak a kým byl Kotěrův mýtus cizelován.
Součástí výpravné monografie je také obrazová složka. Editoři se snažili vybrat a publikovat dosud nepublikované návrhy a historické fotografie, především z Kotěrovy pozůstalosti, které se vrátila do Česka v roce 2012. Kniha je rovněž vybavena autorským cyklem fotografií fotografa Jiřího Zikmunda, zachycující materiálové a uměleckořemeslné detaily Kotěrovy architektury, které přispívají ke kvalitě Kotěrovy tvorby. Knihu doprovází dvanáct originálních ilustrací Kotěrových nerealizovaných, přestavených či nedochovaných projektů od ilustrátora Jana Šrámka. Grafickou podobu knihy zpracovali Jana Hrádková a Svatopluk Ručka.
Uvedení knihy se koná dne 28. dubna v 18.00 v Knihkupectví Juditina věž, pak 5. května v 18.00 v Galerii moderního umění v Hradci Králové, dále 21. května v 17.00 v Domě umění města Brna a dne 26. května v 19.00 v Centru architektury a městského plánování v Praze. Je v distribuční síti Kosmas a u dobrých knihkupců.
„Problém s mýty, které utvářejí nějakou kolektivní identitu, což je i Kotěrův případ – vztahovaly se k němu generace architektů a architektek po celé dvacáté století – je, že nejsou nepravdivé, ale jsou pokřiveny jejich proporce. V Kotěrově mýtu se tak stalo přeceňované jeho češství a radikální modernita, zatímco Kotěra byl dobrým tvůrcem i pro německou nebo židovskou klientelu a jeho přístup k architektonickému jazyku byl spíš evoluční,“ připomíná spolueditor Ladislav Zikmund-Lender. Editoři současně vybrali dvanáct Kotěrových vlastních textů, aby lépe doložili jeho myšlenkový svět a okruh zájmů, a sedmnáct textů o Janu Kotěrovi z let 1922 až 1972, které skvěle ukazují, jak a kým byl Kotěrův mýtus cizelován.
Součástí výpravné monografie je také obrazová složka. Editoři se snažili vybrat a publikovat dosud nepublikované návrhy a historické fotografie, především z Kotěrovy pozůstalosti, které se vrátila do Česka v roce 2012. Kniha je rovněž vybavena autorským cyklem fotografií fotografa Jiřího Zikmunda, zachycující materiálové a uměleckořemeslné detaily Kotěrovy architektury, které přispívají ke kvalitě Kotěrovy tvorby. Knihu doprovází dvanáct originálních ilustrací Kotěrových nerealizovaných, přestavených či nedochovaných projektů od ilustrátora Jana Šrámka. Grafickou podobu knihy zpracovali Jana Hrádková a Svatopluk Ručka.
Uvedení knihy se koná dne 28. dubna v 18.00 v Knihkupectví Juditina věž, pak 5. května v 18.00 v Galerii moderního umění v Hradci Králové, dále 21. května v 17.00 v Domě umění města Brna a dne 26. května v 19.00 v Centru architektury a městského plánování v Praze. Je v distribuční síti Kosmas a u dobrých knihkupců.
Tisková zpráva
Spokojenost
Mohu jenom doporučit! My jsme stavěli loni a všechno šlo hezky od ruky 😎🔝
Kdysi to nebylo a když si teď předstvím jak ještě moji rodiče opravovali a rekonstruovali dům po jejích rodičích -…
Z magistrátu Ostravy by vám měla přijít pozvánka a můžete na vernisáž v 18h dorazit. Poděkování patří do MAPPA
Nad takovým řešením už nějakou dobu přemýšlím.